Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Družice WISE objevila milióny černých děr

Družice WISE objevila milióny černých děr

Družice WISE mapovala vesmír v oboru IR záření
Družice WISE mapovala vesmír v oboru IR záření
Mise astronomické družice NASA s názvem Wide-field Infrared Survey Explorer (WISE) vedla mj. k odhalení "zlatého dolu" - k objevení velkého množství superhmotných černých děr přezdívaných "hot DOGs" (dust-obscured galaxies), čili horké, prachem zahalené galaxie.

Na snímcích pořízených družicí WISE byly odhaleny milióny kandidátů na prachem zahalené černé díry v různých koutech vesmíru, mezi nimi přibližně 1 000 objektů s vysokým obsahem prachu, které mohu patřit mezi nejjasnější doposud pozorované galaxie. Tyto galaxie jasně svítící v oboru infračerveného záření mají přezdívku hot DOGs. "Kosmická observatoř WISE odhalila téměř celé stádo jinak neviditelných objektů," říká Hashima Hasan, pracovník ředitelství NASA. "Objevili jsme planetku tančící před Zemí na její oběžné dráze, objevili jsme nejchladnější hvězdy ve vesmíru a nyní superhmotné černé díry a galaxie ukrývající se za prachovým závojem."

Družice WISE více než dvakrát prozkoumala celou oblohu v oboru infračerveného záření, čímž v roce 2011 dokončila plánovaný výzkum. Podobně jako brýle pro noční vidění proniknou tmou, dalekohled na palubě družice pořídil milióny snímků oblohy, na nichž je zachyceno infračervené záření kosmických objektů. Veškerá data byla již publikována, což astronomům umožňuje jejich výzkum a nové objevy.

Nejnovější objevy pomohly astronomům lépe pochopit procesy, jak galaxie a monstrózní černé díry v jejich jádru rostou a jak se společně vyvíjejí. Například obří černá díra v centru naší Galaxie, označovaná Sagittarius A, má hmotnost jako 4 milióny Sluncí. V minulosti prošla intenzivním periodickým "krmením", při kterém hmota v podobě plynů a prachu padala na její povrch, zahřívala se a ozařovala okolí. Největší centrální černé díry - až několik miliardkrát hmotnější než Slunce - dokonce mohou v galaxiích ukončit vznik nových hvězd.

Družice WISE objevila milióny vzdálených černých děr
Družice WISE objevila milióny vzdálených černých děr
V jedné studii astronomové identifikovali v datech z družice WISE zhruba 2,5 miliónu aktivních superhmotných černých děr, na něž dopadá okolní materiál. Tyto černé díry byly zaznamenány až do vzdáleností kolem 10 miliard světelných roků. Zhruba dvě třetiny těchto černých děr nebyly doposud nikdy pozorovány, protože oblaka prachu v jejich okolí nepropouštějí viditelné světlo. Družice WISE pozoruje tyto černé díry mnohem snadněji, protože registruje infračervené záření, které vzniká v zahřívajícím se akrečním disku obklopujícím černou díru.

Tyto extrémní objekty mohou "chrlit" až 100biliónkrát více světla než Slunce. Jsou však obklopeny tak velkým množstvím prachu, že se dají objevit pouze na delších vlnových délkách infračerveného záření registrovaného družicí WISE. Kosmická observatoř NASA s názvem Spitzer Space Telescope sledovala objevené objekty mnohem detailněji a pomohla zjistit další informace o superhmotných černých dírách horečně hltajících plyn a prach.

"Tyto kataklyzmicky se formující galaxie s vysokým obsahem prachu jsou tak vzácné, že družice WISE musela kompletně prozkoumat celou oblohu, aby je objevila," říká Peter Eisenhardt, vedoucí autor článku. "Objevili jsme rovněž důkazy, že se černé díry v galaxiích mohly vytvořit ještě před vznikem hvězd. Vejce tak mohlo být dříve než slepice."

Existence více než 100 těchto objektů, nacházejících se přibližně ve vzdálenosti 10 miliard světelných roků, byla potvrzena při pozorování pomocí velkých pozemních dalekohledů W. M. Keck Observatory, Mauna Kea, Hawaj; Gemini Observatory, Chile, Palomar's Hale Telescope na Mount Palomar, San Diego a Multiple Mirror Telescope Observatory, Tucson, Arizona.

Pozorování družice WISE zkombinovaná s údaji na ještě delších vlnových délkách, získaných pomocí Caltech's Submillimeter Observatory, Mauna Kea, Hawaj, pomohla odhalit, že tyto extrémní galaxie jsou více než 2krát teplejší v oboru infračerveného záření než ostatní jasné galaxie.

"Můžeme zde vidět nové vzácné fáze ve vývoji galaxií," říká Jingwen Wu, JPL, hlavní autor studie na základě submilimetrových pozorování. Všechny tři články budou publikovány v časopise Astrophysical Journal.

Zdroj: www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Galaxie, Černé díry , Wise, NASA


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »