Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Dvojitý záblesk

Dvojitý záblesk

Nejjasnější gama záblesk poskytl množství informací o explozích hvězd
Nejjasnější gama záblesk poskytl množství informací o explozích hvězd
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (028/2008): Nejjasnější gama záblesk poskytl množství informací o explozích hvězd

Astronomové z celého světa se zkombinovali informace získané z pozemních i družicových pozorování, aby porozuměli nejjasnější pozorované explozi v naší historii. Zpracování dat odhalilo, že výtrysk (jet) gama záblesku GRB 080319B byl namířen přímo na Zemi.

Záblesk GRB 080319B byl natolik intenzivní, že jsme jej teoreticky mohli pozorovat i neozbrojenýma očima, přestože se od nás nacházel ve vzdálenosti poloviny celého vesmíru (ESO 08/2008). Ve vydání časopisu Nature ze dne 11. září informuje Judith Racusin z Penn State University v Pensylvánii (USA) spolu s dalšími 92 spoluautory o zaznamenání události v celém elektromagnetickém spektru. K dispozici jsou data z období 30 minut před výbuchem až několik měsíců po něm. "Dospěli jsme k závěru, že za jedinečnou jasnost záblesku může jet materiálu vržený téměř přímo k Zemi, a to rychlostí, která se blížila rychlosti světla. Odchylka od světelné rychlosti byla pouze 1/20000 c ," říká člen týmu Guido Chincarini.

Gama záblesky jsou považovány za nejjasnější exploze ve vesmíru. Nejčastěji doprovázejí závěr života hvězdy, když ji dojde termonukleární palivo. Při zhroucení hvězdy vznikají černé díry anebo neutronové hvězdy. Zhroucení je doprovázeno vznikem mocného výtrysku plynu. Mechanismus jeho vzniku není zatím zcela znám. Jak výtrysk vyráží do okolního prostoru, sráží se s dříve odvrženým plynem, zahřívá jej a rozzáří.

Výše zmíněná skupina vědců se domnívá, že jet, který zasáhl Zemi obsahoval ultra rychlou složku o šířce 0,4° (což je téměř šířka Měsíčního kotouče v úplňku). Ultra rychlá složka byla součástí jetu s nižší energií, jenž byl 20 krát širší.

Širší složka je u jiných záblesků typická. "Snad každý gama záblesk obsahuje užší jet, ten nás ale většinou mine," říká člen týmu Stefano Covino. "Na druhém konci hlavně úzkého energetického jetu jsme měli možnost spatřit skutečné monstrum. Taková příležitost se naskytne jednou za desetiletí," dodává Cristiano Guidorzi.

GRB 080319B v souhvězdí Pastevce jako první detekoval satelit NASA/STFC/ASI Swift. Pozemní dalekohledy rychle zareagovaly a začaly objekt studovat. Mezi nimi byl také VLT/ESO. Ten jako první určil vzdálenost objektu na 7,5 miliard světelných let. Ve viditelném světle zaznamenala záblesk celosvětová síť širokoúhlých kamer, umístěných na dalekohledech, neustále sledujících věští část oblohy. Jedním z nich byla kamera TORTORA, jež je součástí 0,6 m dalekohledu REM na observatoři La Silla (ESO TP 26/2007). Díky rychlé odezvě poskytla TORTORA dosud nejpodrobnější záznam viditelného světla, které doprovází vzplanutí gama záblesku. "Na něco takového jsme čekali velice dlouho," říká obsluha kamery Grigory Beskin z ruské Special Astrophysical Observatory. Právě díky datům nashromážděným pomocí kamery TORTORA a satelitu Swift mohli astronomové celou událost vysvětlit.

Další informace na toto téma zde (anglicky).

Multimédia

Zdroj: TZ ESO 028/08

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso.





O autorovi



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Nova V488sge

Nova 488sge v naší galaxii dalekohledem Seestar30

Další informace »