Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Galaktická kolize může vymrštit Sluneční soustavu z Mléčné dráhy

Galaktická kolize může vymrštit Sluneční soustavu z Mléčné dráhy

Galaxie M51 představuje splynutí dvou podobných galaxií jako Mléčná dráha a Velký Magellanův oblak
Autor: NASA, ESA, S. Beckwith (STScI), and The Hubble Heritage Team (STScI/AURA)

Nové výzkumy uskutečněné pod vedením astrofyziků z Durham University ve Velké Británii vedou k závěru, že Velký Magellanův oblak (Large Magellanic Cloud – LMC) se může srazit s naší Galaxií zhruba za 2 miliardy roků. Kolize s Velkým Magellanovým oblakem nastane mnohem dříve, než se předpokládá srážka mezi Mléčnou dráhou a nejbližší velkou galaxií M31 v souhvězdí Andromedy, ke které dojde podle předpovědi astronomů zhruba za 5 miliard roků.

Budoucí katastrofická událost s Velkým Magellanovým oblakem může probudit dřímající supermasivní černou díru v centru naší Galaxie, která může začít pohlcovat okolní plyn a mohla by zvýšit svoji velikost až desetkrát.

Když se bude intenzivně krmit, bude znovu aktivní černá díra produkovat vysokoenergetické záření a tento kosmický ohňostroj může mít nepříznivý vliv na pozemský život. Astronomové se rovněž domnívají, že je zde určitá šance na to, že kolize vymrští naši Sluneční soustavu vysokou rychlostí do okolního kosmického prostoru.

Informace o tomto objevu byly publikovány 4. 1. 2019 v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Galaxie jako naše Mléčná dráha jsou obklopeny skupinou malých satelitních galaxií, které obíhají kolem nich podobným způsobem, jako včely krouží kolem úlu. Typicky mají tyto satelitní galaxie nerušený život a obíhají kolem mateřských galaxií po mnoho miliard roků. Nicméně čas od času mohou zamířit do centrálních oblastí, kde se srazí a splynou s mateřskou galaxií.

Velký Magellanův oblak Autor: AstroPixels.com
Velký Magellanův oblak
Autor: AstroPixels.com
Velký Magellanův oblak je nejjasnější satelitní galaxií Mléčné dráhy a do našeho sousedství vstoupila teprve zhruba před 1,5 miliardou roků. Od naší Galaxie je vzdálena 163 000 světelných let. Ještě donedávna si astronomové mysleli, že LMC buď oběhne Mléčnou dráhu za několik miliard roků nebo vzhledem k tomu, že obíhá tak rychle, unikne z jejího gravitačního působení.

Nicméně z nedávných měření vyplývá, že Velký Magellanův oblak obsahuje téměř dvakrát více temné hmoty, než se doposud předpokládalo. Astronomové říkají, že jelikož má LMC více temné hmoty, než se předpokládalo, může být odsouzen ke vzájemné kolizi s naší Galaxií.

Výzkumný tým pod vedením vědců z Durham University's Institute for Computational Cosmology spolupracující s University of Helsinki ve Finsku využil k předpovědi srážky simulaci EAGLE na superpočítači, která počítá budoucí vývoj galaxií.

Marius Cautun, hlavní autor článku a postgraduální student na Durham University's Institute for Computational Cosmology, říká: „Ačkoliv dvě miliardy roků je neobyčejně dlouhá doba ve srovnání s lidským životem, je to velmi krátké časové období v porovnání s kosmickým věkem. Zánik Velkého Magellanova oblaku při pohlcení naší Galaxií způsobí pohromu i v Mléčné dráze, probudí k životu supermasivní černou díru sídlící v jejím centru a učiní z ní aktivní galaktické jádro neboli kvasar.“

Tento útvar bude generovat mohutné výtrysky (tzv. jety) záření o vysokých energiích vycházející z oblasti v blízkosti černé díry. Zatímco výtrysky nebudou mít vliv na Sluneční soustavu, je zde určitá pravděpodobnost, že by kolize dvou galaxií mohla naši soustavu doslova vykopnout z Mléčné dráhy a nasměrovat ji do mezigalaktického prostoru,“ dodává Marius Cautun.

Kolize naší Galaxie s Velkým Magellanovým oblakem může být podle astronomů velmi působivá. Carlos Frenk, spoluautor studie a ředitel Institute for Computational Cosmology, Durham University, k tomu dodává: „Vesmír je nádherný; stále se vyvíjí a často v něm dochází téměř k násilnickým událostem, jako je blížící se srážka s Velkým Magellanovým oblakem.“

Podle astronomů může mít srážka dvou galaxií z kosmického hlediska dlouhodobé trvání. Předpokládá se, že naše Galaxie zažila již několik srážek s galaxiemi o malých hmotnostech.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] sciencealert.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Srážka galaxií, Velký Magellanův oblak, Galaxie Mléčná dráha


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »