Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Galaktická kolize může vymrštit Sluneční soustavu z Mléčné dráhy

Galaktická kolize může vymrštit Sluneční soustavu z Mléčné dráhy

Galaxie M51 představuje splynutí dvou podobných galaxií jako Mléčná dráha a Velký Magellanův oblak
Autor: NASA, ESA, S. Beckwith (STScI), and The Hubble Heritage Team (STScI/AURA)

Nové výzkumy uskutečněné pod vedením astrofyziků z Durham University ve Velké Británii vedou k závěru, že Velký Magellanův oblak (Large Magellanic Cloud – LMC) se může srazit s naší Galaxií zhruba za 2 miliardy roků. Kolize s Velkým Magellanovým oblakem nastane mnohem dříve, než se předpokládá srážka mezi Mléčnou dráhou a nejbližší velkou galaxií M31 v souhvězdí Andromedy, ke které dojde podle předpovědi astronomů zhruba za 5 miliard roků.

Budoucí katastrofická událost s Velkým Magellanovým oblakem může probudit dřímající supermasivní černou díru v centru naší Galaxie, která může začít pohlcovat okolní plyn a mohla by zvýšit svoji velikost až desetkrát.

Když se bude intenzivně krmit, bude znovu aktivní černá díra produkovat vysokoenergetické záření a tento kosmický ohňostroj může mít nepříznivý vliv na pozemský život. Astronomové se rovněž domnívají, že je zde určitá šance na to, že kolize vymrští naši Sluneční soustavu vysokou rychlostí do okolního kosmického prostoru.

Informace o tomto objevu byly publikovány 4. 1. 2019 v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Galaxie jako naše Mléčná dráha jsou obklopeny skupinou malých satelitních galaxií, které obíhají kolem nich podobným způsobem, jako včely krouží kolem úlu. Typicky mají tyto satelitní galaxie nerušený život a obíhají kolem mateřských galaxií po mnoho miliard roků. Nicméně čas od času mohou zamířit do centrálních oblastí, kde se srazí a splynou s mateřskou galaxií.

Velký Magellanův oblak Autor: AstroPixels.com
Velký Magellanův oblak
Autor: AstroPixels.com
Velký Magellanův oblak je nejjasnější satelitní galaxií Mléčné dráhy a do našeho sousedství vstoupila teprve zhruba před 1,5 miliardou roků. Od naší Galaxie je vzdálena 163 000 světelných let. Ještě donedávna si astronomové mysleli, že LMC buď oběhne Mléčnou dráhu za několik miliard roků nebo vzhledem k tomu, že obíhá tak rychle, unikne z jejího gravitačního působení.

Nicméně z nedávných měření vyplývá, že Velký Magellanův oblak obsahuje téměř dvakrát více temné hmoty, než se doposud předpokládalo. Astronomové říkají, že jelikož má LMC více temné hmoty, než se předpokládalo, může být odsouzen ke vzájemné kolizi s naší Galaxií.

Výzkumný tým pod vedením vědců z Durham University's Institute for Computational Cosmology spolupracující s University of Helsinki ve Finsku využil k předpovědi srážky simulaci EAGLE na superpočítači, která počítá budoucí vývoj galaxií.

Marius Cautun, hlavní autor článku a postgraduální student na Durham University's Institute for Computational Cosmology, říká: „Ačkoliv dvě miliardy roků je neobyčejně dlouhá doba ve srovnání s lidským životem, je to velmi krátké časové období v porovnání s kosmickým věkem. Zánik Velkého Magellanova oblaku při pohlcení naší Galaxií způsobí pohromu i v Mléčné dráze, probudí k životu supermasivní černou díru sídlící v jejím centru a učiní z ní aktivní galaktické jádro neboli kvasar.“

Tento útvar bude generovat mohutné výtrysky (tzv. jety) záření o vysokých energiích vycházející z oblasti v blízkosti černé díry. Zatímco výtrysky nebudou mít vliv na Sluneční soustavu, je zde určitá pravděpodobnost, že by kolize dvou galaxií mohla naši soustavu doslova vykopnout z Mléčné dráhy a nasměrovat ji do mezigalaktického prostoru,“ dodává Marius Cautun.

Kolize naší Galaxie s Velkým Magellanovým oblakem může být podle astronomů velmi působivá. Carlos Frenk, spoluautor studie a ředitel Institute for Computational Cosmology, Durham University, k tomu dodává: „Vesmír je nádherný; stále se vyvíjí a často v něm dochází téměř k násilnickým událostem, jako je blížící se srážka s Velkým Magellanovým oblakem.“

Podle astronomů může mít srážka dvou galaxií z kosmického hlediska dlouhodobé trvání. Předpokládá se, že naše Galaxie zažila již několik srážek s galaxiemi o malých hmotnostech.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] sciencealert.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Srážka galaxií, Velký Magellanův oblak, Galaxie Mléčná dráha


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »