Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Galaxie M31 v Andromedě je menší a vznikla srážkou dvou hvězdných ostrovů

Galaxie M31 v Andromedě je menší a vznikla srážkou dvou hvězdných ostrovů

Momentka ze simulace srážky naší Galaxie s galaxií M31 zachycuje oba útvary krátce po prvním vzájemném sblížení
Autor: ICRAR

Astronomové zjistili, že náš největší vesmírný soused – galaxie M31 v souhvězdí Andromedy – má přibližně stejnou velikost jako Mléčná dráha. Dosud se domnívali, že M31 je dvakrát až třikrát větší než Mléčná dráha a že naše Galaxie bude nakonec pohlcena svým větším sousedem. Avšak poslední výzkumy publikované v únoru 2018 v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society téměř vyrovnávají vzájemný poměr hmotností obou galaxií. Bylo zjištěno, že hmotnost galaxie v Andromedě je přibližně 800 až 1 200 miliard hmotností Slunce, což je zhruba stejná hodnota jako v případě Mléčné dráhy.

Astrofyzik Prajwal Kafle z University of Western Australia a International Centre for Radio Astronomy Research (ICRAR) potvrdil, že v rámci výzkumu galaxie M31 byla použita nová technika určení únikové rychlosti. „Když raketa startuje ze Země do vesmíru, musí překročit rychlost 11 km/s potřebnou k úniku z její gravitace,“ říká Prajwal Kafle. „Naše mateřská Galaxie – Mléčná dráha – má podstatně větší hmotnost než naše planeta Země, takže úniková rychlost z Galaxie se pohybuje kolem 550 km/s. Podobnou techniku jsme použili i k určení hmotnosti pro galaxii v Andromedě.“ Pro určení hmotnosti byla použita zjištěná úniková rychlost v hodnotě 470 ± 40 km/s.

Prajwal Kafle říká, že dřívější vědecké výzkumy vedly k nadhodnocenému množství temné hmoty v galaxii M31 v souhvězdí Andromedy. „Na základě studia drah hvězd pohybujících se vysokými rychlostmi bylo zjištěno, že M31 obsahuje mnohem méně temné hmoty, než se doposud vědci domnívali – pouze jednu třetinu množství odhadovaného na základě dřívějších pozorování,“ dodává Prajwal Kafle.

Mléčná dráha a galaxie v Andromedě jsou dvě velké spirální galaxie v naší Místní skupině galaxií. Světlo překoná vzdálenost mezi nimi zhruba za 2,5 miliónu roků. Galaxii v Andromedě bychom již více neměli považovat za „velkého bratra“ naší Galaxie. Musíme uskutečnit ještě další simulace ke zjištění, co se stane při vzájemném splynutí obou galaxií, ke kterému by mohlo dojít asi za 4 miliardy roků.

 

Jak vznikla galaxie M31

Galaxie M31 na kombinovaném snímku v infračerveném a rentgenovém záření Autor: NASA/ESA
Galaxie M31 na kombinovaném snímku v infračerveném a rentgenovém záření
Autor: NASA/ESA
Srážka s naší Galaxií však nebude pro galaxii M31 první kolizí. Nejbližší velký soused Mléčné dráhy – galaxie M31 v souhvězdí Andromedy – se zformoval v důsledku obrovské srážky dvou menších hvězdných ostrovů ne více než před třemi miliardami roků. V té době již existovala Sluneční soustava včetně Země. Určení okamžiku zrození galaxie M31 nebylo pro astrofyziky snadným úkolem vzhledem k velkému věkovému rozpětí hvězd, které ji vytvářejí. Pro realizaci poslední studie skupina francouzských a čínských astronomů, jejíž vedoucím byl Francois Hammer z Paris Observatory, využila nejvýkonnější dostupné francouzské počítače.

To jim umožnilo zaměřit se na „fyzikální mechanismy vzniku galaxie v Andromedě a odkrýt tak oponu jejího původu,“ uvádí se v prohlášení pařížské observatoře. Výsledky této studie byly publikovány 14. 2. 2018 v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Dřívější výzkumy odhalily jednu důležitou odlišnost mezi naší Galaxií a galaxií v Andromedě. V galaxii M31 obíhají některé hvězdy nevyzpytatelně, zatímco v naší Galaxii všechny pozorované stálice krouží stejným směrem kolem jejího centra. Proč tomu tak je?

Pohyb hvězd v galaxii M31 byl nastaven v důsledku „nedávného“ vzniku galaxie, uvádějí astronomové. Studie ukázala, že v době před 7 až 10 miliardami roků dvě galaxie – jedna 4× hmotnější než druhá – se nacházely na kolizním kurzu a poprvé prolétly navzájem kolem sebe. Vědci uskutečnili počítačové simulace drah obou předchůdců galaxie a dospěli k závěru, že po několika sblíženích došlo k jejich splynutí před 1,8 až 3,0 miliardami roků.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] news.uwa.edu.au
[2] phys.org
[3] obspm.fr

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Srážka galaxií, Galaxie M31


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »