Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Galaxie M31 v Andromedě je menší a vznikla srážkou dvou hvězdných ostrovů

Galaxie M31 v Andromedě je menší a vznikla srážkou dvou hvězdných ostrovů

Momentka ze simulace srážky naší Galaxie s galaxií M31 zachycuje oba útvary krátce po prvním vzájemném sblížení
Autor: ICRAR

Astronomové zjistili, že náš největší vesmírný soused – galaxie M31 v souhvězdí Andromedy – má přibližně stejnou velikost jako Mléčná dráha. Dosud se domnívali, že M31 je dvakrát až třikrát větší než Mléčná dráha a že naše Galaxie bude nakonec pohlcena svým větším sousedem. Avšak poslední výzkumy publikované v únoru 2018 v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society téměř vyrovnávají vzájemný poměr hmotností obou galaxií. Bylo zjištěno, že hmotnost galaxie v Andromedě je přibližně 800 až 1 200 miliard hmotností Slunce, což je zhruba stejná hodnota jako v případě Mléčné dráhy.

Astrofyzik Prajwal Kafle z University of Western Australia a International Centre for Radio Astronomy Research (ICRAR) potvrdil, že v rámci výzkumu galaxie M31 byla použita nová technika určení únikové rychlosti. „Když raketa startuje ze Země do vesmíru, musí překročit rychlost 11 km/s potřebnou k úniku z její gravitace,“ říká Prajwal Kafle. „Naše mateřská Galaxie – Mléčná dráha – má podstatně větší hmotnost než naše planeta Země, takže úniková rychlost z Galaxie se pohybuje kolem 550 km/s. Podobnou techniku jsme použili i k určení hmotnosti pro galaxii v Andromedě.“ Pro určení hmotnosti byla použita zjištěná úniková rychlost v hodnotě 470 ± 40 km/s.

Prajwal Kafle říká, že dřívější vědecké výzkumy vedly k nadhodnocenému množství temné hmoty v galaxii M31 v souhvězdí Andromedy. „Na základě studia drah hvězd pohybujících se vysokými rychlostmi bylo zjištěno, že M31 obsahuje mnohem méně temné hmoty, než se doposud vědci domnívali – pouze jednu třetinu množství odhadovaného na základě dřívějších pozorování,“ dodává Prajwal Kafle.

Mléčná dráha a galaxie v Andromedě jsou dvě velké spirální galaxie v naší Místní skupině galaxií. Světlo překoná vzdálenost mezi nimi zhruba za 2,5 miliónu roků. Galaxii v Andromedě bychom již více neměli považovat za „velkého bratra“ naší Galaxie. Musíme uskutečnit ještě další simulace ke zjištění, co se stane při vzájemném splynutí obou galaxií, ke kterému by mohlo dojít asi za 4 miliardy roků.

 

Jak vznikla galaxie M31

Galaxie M31 na kombinovaném snímku v infračerveném a rentgenovém záření Autor: NASA/ESA
Galaxie M31 na kombinovaném snímku v infračerveném a rentgenovém záření
Autor: NASA/ESA
Srážka s naší Galaxií však nebude pro galaxii M31 první kolizí. Nejbližší velký soused Mléčné dráhy – galaxie M31 v souhvězdí Andromedy – se zformoval v důsledku obrovské srážky dvou menších hvězdných ostrovů ne více než před třemi miliardami roků. V té době již existovala Sluneční soustava včetně Země. Určení okamžiku zrození galaxie M31 nebylo pro astrofyziky snadným úkolem vzhledem k velkému věkovému rozpětí hvězd, které ji vytvářejí. Pro realizaci poslední studie skupina francouzských a čínských astronomů, jejíž vedoucím byl Francois Hammer z Paris Observatory, využila nejvýkonnější dostupné francouzské počítače.

To jim umožnilo zaměřit se na „fyzikální mechanismy vzniku galaxie v Andromedě a odkrýt tak oponu jejího původu,“ uvádí se v prohlášení pařížské observatoře. Výsledky této studie byly publikovány 14. 2. 2018 v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Dřívější výzkumy odhalily jednu důležitou odlišnost mezi naší Galaxií a galaxií v Andromedě. V galaxii M31 obíhají některé hvězdy nevyzpytatelně, zatímco v naší Galaxii všechny pozorované stálice krouží stejným směrem kolem jejího centra. Proč tomu tak je?

Pohyb hvězd v galaxii M31 byl nastaven v důsledku „nedávného“ vzniku galaxie, uvádějí astronomové. Studie ukázala, že v době před 7 až 10 miliardami roků dvě galaxie – jedna 4× hmotnější než druhá – se nacházely na kolizním kurzu a poprvé prolétly navzájem kolem sebe. Vědci uskutečnili počítačové simulace drah obou předchůdců galaxie a dospěli k závěru, že po několika sblíženích došlo k jejich splynutí před 1,8 až 3,0 miliardami roků.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] news.uwa.edu.au
[2] phys.org
[3] obspm.fr

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Srážka galaxií, Galaxie M31


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »