Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Galaxie M31 v Andromedě je menší a vznikla srážkou dvou hvězdných ostrovů

Galaxie M31 v Andromedě je menší a vznikla srážkou dvou hvězdných ostrovů

Momentka ze simulace srážky naší Galaxie s galaxií M31 zachycuje oba útvary krátce po prvním vzájemném sblížení
Autor: ICRAR

Astronomové zjistili, že náš největší vesmírný soused – galaxie M31 v souhvězdí Andromedy – má přibližně stejnou velikost jako Mléčná dráha. Dosud se domnívali, že M31 je dvakrát až třikrát větší než Mléčná dráha a že naše Galaxie bude nakonec pohlcena svým větším sousedem. Avšak poslední výzkumy publikované v únoru 2018 v časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society téměř vyrovnávají vzájemný poměr hmotností obou galaxií. Bylo zjištěno, že hmotnost galaxie v Andromedě je přibližně 800 až 1 200 miliard hmotností Slunce, což je zhruba stejná hodnota jako v případě Mléčné dráhy.

Astrofyzik Prajwal Kafle z University of Western Australia a International Centre for Radio Astronomy Research (ICRAR) potvrdil, že v rámci výzkumu galaxie M31 byla použita nová technika určení únikové rychlosti. „Když raketa startuje ze Země do vesmíru, musí překročit rychlost 11 km/s potřebnou k úniku z její gravitace,“ říká Prajwal Kafle. „Naše mateřská Galaxie – Mléčná dráha – má podstatně větší hmotnost než naše planeta Země, takže úniková rychlost z Galaxie se pohybuje kolem 550 km/s. Podobnou techniku jsme použili i k určení hmotnosti pro galaxii v Andromedě.“ Pro určení hmotnosti byla použita zjištěná úniková rychlost v hodnotě 470 ± 40 km/s.

Prajwal Kafle říká, že dřívější vědecké výzkumy vedly k nadhodnocenému množství temné hmoty v galaxii M31 v souhvězdí Andromedy. „Na základě studia drah hvězd pohybujících se vysokými rychlostmi bylo zjištěno, že M31 obsahuje mnohem méně temné hmoty, než se doposud vědci domnívali – pouze jednu třetinu množství odhadovaného na základě dřívějších pozorování,“ dodává Prajwal Kafle.

Mléčná dráha a galaxie v Andromedě jsou dvě velké spirální galaxie v naší Místní skupině galaxií. Světlo překoná vzdálenost mezi nimi zhruba za 2,5 miliónu roků. Galaxii v Andromedě bychom již více neměli považovat za „velkého bratra“ naší Galaxie. Musíme uskutečnit ještě další simulace ke zjištění, co se stane při vzájemném splynutí obou galaxií, ke kterému by mohlo dojít asi za 4 miliardy roků.

 

Jak vznikla galaxie M31

Galaxie M31 na kombinovaném snímku v infračerveném a rentgenovém záření Autor: NASA/ESA
Galaxie M31 na kombinovaném snímku v infračerveném a rentgenovém záření
Autor: NASA/ESA
Srážka s naší Galaxií však nebude pro galaxii M31 první kolizí. Nejbližší velký soused Mléčné dráhy – galaxie M31 v souhvězdí Andromedy – se zformoval v důsledku obrovské srážky dvou menších hvězdných ostrovů ne více než před třemi miliardami roků. V té době již existovala Sluneční soustava včetně Země. Určení okamžiku zrození galaxie M31 nebylo pro astrofyziky snadným úkolem vzhledem k velkému věkovému rozpětí hvězd, které ji vytvářejí. Pro realizaci poslední studie skupina francouzských a čínských astronomů, jejíž vedoucím byl Francois Hammer z Paris Observatory, využila nejvýkonnější dostupné francouzské počítače.

To jim umožnilo zaměřit se na „fyzikální mechanismy vzniku galaxie v Andromedě a odkrýt tak oponu jejího původu,“ uvádí se v prohlášení pařížské observatoře. Výsledky této studie byly publikovány 14. 2. 2018 v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Dřívější výzkumy odhalily jednu důležitou odlišnost mezi naší Galaxií a galaxií v Andromedě. V galaxii M31 obíhají některé hvězdy nevyzpytatelně, zatímco v naší Galaxii všechny pozorované stálice krouží stejným směrem kolem jejího centra. Proč tomu tak je?

Pohyb hvězd v galaxii M31 byl nastaven v důsledku „nedávného“ vzniku galaxie, uvádějí astronomové. Studie ukázala, že v době před 7 až 10 miliardami roků dvě galaxie – jedna 4× hmotnější než druhá – se nacházely na kolizním kurzu a poprvé prolétly navzájem kolem sebe. Vědci uskutečnili počítačové simulace drah obou předchůdců galaxie a dospěli k závěru, že po několika sblíženích došlo k jejich splynutí před 1,8 až 3,0 miliardami roků.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] news.uwa.edu.au
[2] phys.org
[3] obspm.fr

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Srážka galaxií, Galaxie M31


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »