Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Galaxie tisíce rubínů

Galaxie tisíce rubínů

Galaxie M81
Galaxie M81
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (025/2008): Ve tmě září podivuhodný větrník

Přístroj Wide Field Imager nám nabídl pohled do záludných vírů spirální galaxie M83, která je svým vzhledem podobná naší Galaxii. Přezdívá se jí Jižní větrník a jde o krásný příklad spirální galaxie zářící světlem miliard hvězd a rudou rubínovou září vodíkového plynu. Dramatický snímek galaxie M83 byl pořízen na observatoři La Silla, která se nachází vysoko v horách Chilské pouště Atacama. M83 je od nás vzdálena přibližně 15 miliónů světelných let a na jižní obloze ji najdeme v rozlehlém souhvězdí Hydry. V průměru má přes 40 000 světelných let a je zhruba 2,5 krát menší než naše Galaxie. V některých směrech se přesto podobá naší Galaxii. Obě dvě mají galaktické jádro (husté sférické centrální seskupení hvězd) protnuté příčkou.

Na uvedeném obrázku vidíme spirální ramena zkrášlena nespočetnými rubínovými světly. Ve skutečnosti se jedná o obří oblaka zářícího vodíkového plynu. Ultrafialové světlo, pocházející z nově narozených hmotných hvězd, oblaka ionizuje a ta potom svítí červeně. Rudé oblasti, kde vznikají nové hvězdy, jsou na snímku výrazně odlišné od žluté záře starších hvězd poblíž osy rotace galaxie. Obrázek rovněž ukazuje jemný náznak zatočených tmavých prachových proudů, jenž se proplétají napříč spirálními rameny.

M83 byla v polovině 18. století objevena francouzským astronomem Nicolas Louis de Lacaille. O několik desetiletí později ji do svého, dnes již slavného, katalogu objektů vzdáleného vesmíru zahrnul jiný francouzský astronom a slavný lovec komet Charles Messier. Nedávná pozorování záhadné galaxie v ultrafialovém a rádiovém oboru odhalila, že také ve vzdálených oblastech (vzdálenějších než můžeme na obrázku pozorovat) se nacházejí nové mladé hvězdy. Rentgenová pozorování srdce M83 odhalila, že se i zde, hluboko uvnitř oblaku přehřátého plynu o teplotě kolem 7 miliónů stupňů Celsia, nové hvězdy doslova rojí. M83 je zároveň jedno z míst, kde nejčastěji vybuchují supernovy. Jde o jednu ze dvou galaxií, kde se za posledních 100 let objevilo 6 supernov. Jedna z nich (SN 1957D) byla pozorovatelná po celých 30 let!

Přístroj Wide Field Imager (WFI) je speciální kamera, připojená k 2,2 metrovému Max-Planck Society/ESO teleskopu, nacházejícím se na observatoři La Silla v Chile. Ve výšce téměř 2400 metrů nad mořem, na vrcholu hor pouště Atacama, si může observatoř ESO La Silla vychutnat tu nejčistší a nejtemnější hvězdou oblohu naší planety. Zde je ideální místo pro studium nejhlubších koutů vesmíru. Pro vytvoření uvedeného obrázku snímala WFI kamera M83 přibližně 100 minut přes sadu speciálních filtrů. Díky tomu vynikly detaily galaxie. Jasné hvězdy na pozadí náleží do naší Galaxie, zatímco tma za M83 je opepřena jemnými šmouhami vzdálenějších galaxií.

Multimédia

Zdroj: TZ ESO 025/08

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso.





O autorovi



49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »