Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Galaxie tisíce rubínů

Galaxie tisíce rubínů

Galaxie M81
Galaxie M81
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (025/2008): Ve tmě září podivuhodný větrník

Přístroj Wide Field Imager nám nabídl pohled do záludných vírů spirální galaxie M83, která je svým vzhledem podobná naší Galaxii. Přezdívá se jí Jižní větrník a jde o krásný příklad spirální galaxie zářící světlem miliard hvězd a rudou rubínovou září vodíkového plynu. Dramatický snímek galaxie M83 byl pořízen na observatoři La Silla, která se nachází vysoko v horách Chilské pouště Atacama. M83 je od nás vzdálena přibližně 15 miliónů světelných let a na jižní obloze ji najdeme v rozlehlém souhvězdí Hydry. V průměru má přes 40 000 světelných let a je zhruba 2,5 krát menší než naše Galaxie. V některých směrech se přesto podobá naší Galaxii. Obě dvě mají galaktické jádro (husté sférické centrální seskupení hvězd) protnuté příčkou.

Na uvedeném obrázku vidíme spirální ramena zkrášlena nespočetnými rubínovými světly. Ve skutečnosti se jedná o obří oblaka zářícího vodíkového plynu. Ultrafialové světlo, pocházející z nově narozených hmotných hvězd, oblaka ionizuje a ta potom svítí červeně. Rudé oblasti, kde vznikají nové hvězdy, jsou na snímku výrazně odlišné od žluté záře starších hvězd poblíž osy rotace galaxie. Obrázek rovněž ukazuje jemný náznak zatočených tmavých prachových proudů, jenž se proplétají napříč spirálními rameny.

M83 byla v polovině 18. století objevena francouzským astronomem Nicolas Louis de Lacaille. O několik desetiletí později ji do svého, dnes již slavného, katalogu objektů vzdáleného vesmíru zahrnul jiný francouzský astronom a slavný lovec komet Charles Messier. Nedávná pozorování záhadné galaxie v ultrafialovém a rádiovém oboru odhalila, že také ve vzdálených oblastech (vzdálenějších než můžeme na obrázku pozorovat) se nacházejí nové mladé hvězdy. Rentgenová pozorování srdce M83 odhalila, že se i zde, hluboko uvnitř oblaku přehřátého plynu o teplotě kolem 7 miliónů stupňů Celsia, nové hvězdy doslova rojí. M83 je zároveň jedno z míst, kde nejčastěji vybuchují supernovy. Jde o jednu ze dvou galaxií, kde se za posledních 100 let objevilo 6 supernov. Jedna z nich (SN 1957D) byla pozorovatelná po celých 30 let!

Přístroj Wide Field Imager (WFI) je speciální kamera, připojená k 2,2 metrovému Max-Planck Society/ESO teleskopu, nacházejícím se na observatoři La Silla v Chile. Ve výšce téměř 2400 metrů nad mořem, na vrcholu hor pouště Atacama, si může observatoř ESO La Silla vychutnat tu nejčistší a nejtemnější hvězdou oblohu naší planety. Zde je ideální místo pro studium nejhlubších koutů vesmíru. Pro vytvoření uvedeného obrázku snímala WFI kamera M83 přibližně 100 minut přes sadu speciálních filtrů. Díky tomu vynikly detaily galaxie. Jasné hvězdy na pozadí náleží do naší Galaxie, zatímco tma za M83 je opepřena jemnými šmouhami vzdálenějších galaxií.

Multimédia

Zdroj: TZ ESO 025/08

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso.





O autorovi



5. vesmírný týden 2026

5. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 1. do 1. 2. 2026. Měsíc dorůstá od první čtvrti k úplňku. V úterý 27. ledna po 22. hodině se začne přibližovat hvězdokupě Plejády a zakryje slabší hvězdy Taygetu a Asterope. Malé planety jsou nyní zdánlivě za Sluncema ukazují se v koronografu SOHO. Velké planety jsou na večerní obloze. Aktivita Slunce je na střední úrovni a největší skvrny na odvrácené polokouli vidí z Marsu vozítko Perseverance. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce plánuje NASA na 2. února test tankování rakety. Ten může být provázen problémy a může být odkládán. Podle toho uvidíme, zda se uskuteční start v prvním plánovaném okně z 6. na 7. února. Ohlížíme se za výročím přistání Luny 9 na Měsíci, objevem komety Hyakutake a především nepříjemnou havárií raketoplánu Challenger.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »