Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Galaxie tisíce rubínů

Galaxie tisíce rubínů

Galaxie M81
Galaxie M81
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (025/2008): Ve tmě září podivuhodný větrník

Přístroj Wide Field Imager nám nabídl pohled do záludných vírů spirální galaxie M83, která je svým vzhledem podobná naší Galaxii. Přezdívá se jí Jižní větrník a jde o krásný příklad spirální galaxie zářící světlem miliard hvězd a rudou rubínovou září vodíkového plynu. Dramatický snímek galaxie M83 byl pořízen na observatoři La Silla, která se nachází vysoko v horách Chilské pouště Atacama. M83 je od nás vzdálena přibližně 15 miliónů světelných let a na jižní obloze ji najdeme v rozlehlém souhvězdí Hydry. V průměru má přes 40 000 světelných let a je zhruba 2,5 krát menší než naše Galaxie. V některých směrech se přesto podobá naší Galaxii. Obě dvě mají galaktické jádro (husté sférické centrální seskupení hvězd) protnuté příčkou.

Na uvedeném obrázku vidíme spirální ramena zkrášlena nespočetnými rubínovými světly. Ve skutečnosti se jedná o obří oblaka zářícího vodíkového plynu. Ultrafialové světlo, pocházející z nově narozených hmotných hvězd, oblaka ionizuje a ta potom svítí červeně. Rudé oblasti, kde vznikají nové hvězdy, jsou na snímku výrazně odlišné od žluté záře starších hvězd poblíž osy rotace galaxie. Obrázek rovněž ukazuje jemný náznak zatočených tmavých prachových proudů, jenž se proplétají napříč spirálními rameny.

M83 byla v polovině 18. století objevena francouzským astronomem Nicolas Louis de Lacaille. O několik desetiletí později ji do svého, dnes již slavného, katalogu objektů vzdáleného vesmíru zahrnul jiný francouzský astronom a slavný lovec komet Charles Messier. Nedávná pozorování záhadné galaxie v ultrafialovém a rádiovém oboru odhalila, že také ve vzdálených oblastech (vzdálenějších než můžeme na obrázku pozorovat) se nacházejí nové mladé hvězdy. Rentgenová pozorování srdce M83 odhalila, že se i zde, hluboko uvnitř oblaku přehřátého plynu o teplotě kolem 7 miliónů stupňů Celsia, nové hvězdy doslova rojí. M83 je zároveň jedno z míst, kde nejčastěji vybuchují supernovy. Jde o jednu ze dvou galaxií, kde se za posledních 100 let objevilo 6 supernov. Jedna z nich (SN 1957D) byla pozorovatelná po celých 30 let!

Přístroj Wide Field Imager (WFI) je speciální kamera, připojená k 2,2 metrovému Max-Planck Society/ESO teleskopu, nacházejícím se na observatoři La Silla v Chile. Ve výšce téměř 2400 metrů nad mořem, na vrcholu hor pouště Atacama, si může observatoř ESO La Silla vychutnat tu nejčistší a nejtemnější hvězdou oblohu naší planety. Zde je ideální místo pro studium nejhlubších koutů vesmíru. Pro vytvoření uvedeného obrázku snímala WFI kamera M83 přibližně 100 minut přes sadu speciálních filtrů. Díky tomu vynikly detaily galaxie. Jasné hvězdy na pozadí náleží do naší Galaxie, zatímco tma za M83 je opepřena jemnými šmouhami vzdálenějších galaxií.

Multimédia

Zdroj: TZ ESO 025/08

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso.





O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »