Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Gigantická vesmírná kolize – srážka čtyř kup galaxií

Gigantická vesmírná kolize – srážka čtyř kup galaxií

Kolize dvou dvojic galaktických kup na základě pozorování družicí Chandra
Autor: X-ray: NASA/CXC/SAO/G. Schellenberger et al.; Optical: SDSS

Astronomové využívající data z kosmické observatoře NASA s názvem Chandra X-ray Observatory (zkráceně Chandra) a dalších vesmírných dalekohledů společně vytvořili detailní mapu velmi vzácné kolize, do které se „připletly“ čtyři kupy galaxií. Nakonec všechny tyto kupy galaxií – každá o hmotnosti přinejmenším několika stovek biliónů hmotností Slunce – splynou v jeden mimořádně hmotný vesmírný objekt.

Kupy galaxií jsou největšími strukturami ve vesmíru, které drží pohromadě gravitace. Tyto galaktické kupy se skládají ze stovek nebo dokonce tisíců galaxií ponořených do horkého plynu, a dokonce mohou obsahovat i velké množství neviditelné temné hmoty. Občas dojde ke kolizi dvou kup galaxií, jako například v případě tzv. Bullet Cluster (kupy galaxií Bullet, tj. projektil); jiné označení objektu je 1E 0657-56. Příležitostně může dojít ke vzájemné srážce většího počtu kup galaxií.

Nová pozorování ukázala existující komplexní mega-strukturu v soustavě pojmenované Abel 1758, která je od Země vzdálena asi 3 miliardy světelných roků. Ve skutečnosti obsahuje dvě dvojice kolidujících kup galaxií, které směřují k sobě navzájem. Astronomové nejprve v roce 2004 rozpoznali, že Abell 1758 je čtyřnásobný systém kup galaxií, a to na základě dat z astronomických družic Chandra a XMM-Newton provozované Evropskou kosmickou agenturou ESA.

Rentgenové záření detekované družicí Chandra je na snímku znázorněno modrou a bílou barvou, které představují slabší či intenzivní emisi. Tento nový kompozitní snímek rovněž obsahuje objekty zářící ve viditelném světle vyfotografované v rámci programu Sloan Digital Sky Survey (SDSS). Data z družice Chandra vůbec poprvé vedla k odhalení rázové vlny – obdoby sonického třesku způsobeného nadzvukovým letounem – pozorovatelné družicí Chandra v horkém plynu u severní kolidující dvojice. Z této rázové vlny astronomové odhadují, že dvě kupy galaxií se k sobě přibližují relativní rychlostí 3 až 5 miliónů kilometrů za hodinu.

Astronomové rovněž využili rádiová data z Giant Metrewave Radio Telescope (GMRT), což je detektor rádiového záření na palubě vesmírné observatoře XMM-Newton.

Kolize dvou dvojic kup galaxií s popisem rozložení horkého plynu a poloh nejhustějších oblastí Autor: X-ray: NASA/CXC/SAO/G. Schellenberger et al.; Optical: SDSS
Kolize dvou dvojic kup galaxií s popisem rozložení horkého plynu a poloh nejhustějších oblastí
Autor: X-ray: NASA/CXC/SAO/G. Schellenberger et al.; Optical: SDSS
Severní dvojice (na kompozitním snímku ta horní) obsahuje dvě kupy, jejichž centra se navzájem obíhají. Kolem sebe prošla naposled již před 300 až 400 milióny roků a posléze se budou vracet zpět. Jižní dvojice kup galaxií (na obrázku dole) se k sobě blíží vůbec poprvé.

Družice Chandra rovněž poskytla data o tom, jaké těžké kovy (tj. prvky těžší než hélium) jsou promíchány a přerozděleny v oblasti po vzájemné srážce a splynutí dvou kup galaxií. Protože tento proces závisí na tom, jak dlouho vzájemné promíchávání probíhalo, umožňuje to astronomům vzácnou příležitost studovat kupu Abell 1758, protože severní a jižní dvojice se nacházejí na odlišné fázi splynutí.

V jižní dvojici jsou těžké kovy soustředěny především v jejím centru, což ukazuje, že jejich původní pozice nebyla výrazně ovlivněna kolizí. Naopak v severní dvojici, kde kolize a splynutí postoupilo dál, poloha prvků těžších než hélium byla silně ovlivněna kolizí. Nejvyšší koncentrace byla objevena uprostřed mezi středy obou kup galaxií, zatímco nejnižší množství je v jejich centrech.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov
[2] chandra.harvard.edu

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kolize kup galaxií, Abell 1758, Chandra X-ray Observatory


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »