Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Gigantická vesmírná kolize – srážka čtyř kup galaxií

Gigantická vesmírná kolize – srážka čtyř kup galaxií

Kolize dvou dvojic galaktických kup na základě pozorování družicí Chandra
Autor: X-ray: NASA/CXC/SAO/G. Schellenberger et al.; Optical: SDSS

Astronomové využívající data z kosmické observatoře NASA s názvem Chandra X-ray Observatory (zkráceně Chandra) a dalších vesmírných dalekohledů společně vytvořili detailní mapu velmi vzácné kolize, do které se „připletly“ čtyři kupy galaxií. Nakonec všechny tyto kupy galaxií – každá o hmotnosti přinejmenším několika stovek biliónů hmotností Slunce – splynou v jeden mimořádně hmotný vesmírný objekt.

Kupy galaxií jsou největšími strukturami ve vesmíru, které drží pohromadě gravitace. Tyto galaktické kupy se skládají ze stovek nebo dokonce tisíců galaxií ponořených do horkého plynu, a dokonce mohou obsahovat i velké množství neviditelné temné hmoty. Občas dojde ke kolizi dvou kup galaxií, jako například v případě tzv. Bullet Cluster (kupy galaxií Bullet, tj. projektil); jiné označení objektu je 1E 0657-56. Příležitostně může dojít ke vzájemné srážce většího počtu kup galaxií.

Nová pozorování ukázala existující komplexní mega-strukturu v soustavě pojmenované Abel 1758, která je od Země vzdálena asi 3 miliardy světelných roků. Ve skutečnosti obsahuje dvě dvojice kolidujících kup galaxií, které směřují k sobě navzájem. Astronomové nejprve v roce 2004 rozpoznali, že Abell 1758 je čtyřnásobný systém kup galaxií, a to na základě dat z astronomických družic Chandra a XMM-Newton provozované Evropskou kosmickou agenturou ESA.

Rentgenové záření detekované družicí Chandra je na snímku znázorněno modrou a bílou barvou, které představují slabší či intenzivní emisi. Tento nový kompozitní snímek rovněž obsahuje objekty zářící ve viditelném světle vyfotografované v rámci programu Sloan Digital Sky Survey (SDSS). Data z družice Chandra vůbec poprvé vedla k odhalení rázové vlny – obdoby sonického třesku způsobeného nadzvukovým letounem – pozorovatelné družicí Chandra v horkém plynu u severní kolidující dvojice. Z této rázové vlny astronomové odhadují, že dvě kupy galaxií se k sobě přibližují relativní rychlostí 3 až 5 miliónů kilometrů za hodinu.

Astronomové rovněž využili rádiová data z Giant Metrewave Radio Telescope (GMRT), což je detektor rádiového záření na palubě vesmírné observatoře XMM-Newton.

Kolize dvou dvojic kup galaxií s popisem rozložení horkého plynu a poloh nejhustějších oblastí Autor: X-ray: NASA/CXC/SAO/G. Schellenberger et al.; Optical: SDSS
Kolize dvou dvojic kup galaxií s popisem rozložení horkého plynu a poloh nejhustějších oblastí
Autor: X-ray: NASA/CXC/SAO/G. Schellenberger et al.; Optical: SDSS
Severní dvojice (na kompozitním snímku ta horní) obsahuje dvě kupy, jejichž centra se navzájem obíhají. Kolem sebe prošla naposled již před 300 až 400 milióny roků a posléze se budou vracet zpět. Jižní dvojice kup galaxií (na obrázku dole) se k sobě blíží vůbec poprvé.

Družice Chandra rovněž poskytla data o tom, jaké těžké kovy (tj. prvky těžší než hélium) jsou promíchány a přerozděleny v oblasti po vzájemné srážce a splynutí dvou kup galaxií. Protože tento proces závisí na tom, jak dlouho vzájemné promíchávání probíhalo, umožňuje to astronomům vzácnou příležitost studovat kupu Abell 1758, protože severní a jižní dvojice se nacházejí na odlišné fázi splynutí.

V jižní dvojici jsou těžké kovy soustředěny především v jejím centru, což ukazuje, že jejich původní pozice nebyla výrazně ovlivněna kolizí. Naopak v severní dvojici, kde kolize a splynutí postoupilo dál, poloha prvků těžších než hélium byla silně ovlivněna kolizí. Nejvyšší koncentrace byla objevena uprostřed mezi středy obou kup galaxií, zatímco nejnižší množství je v jejich centrech.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov
[2] chandra.harvard.edu

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kolize kup galaxií, Abell 1758, Chandra X-ray Observatory


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »