Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Gigantická vesmírná kolize – srážka čtyř kup galaxií

Gigantická vesmírná kolize – srážka čtyř kup galaxií

Kolize dvou dvojic galaktických kup na základě pozorování družicí Chandra
Autor: X-ray: NASA/CXC/SAO/G. Schellenberger et al.; Optical: SDSS

Astronomové využívající data z kosmické observatoře NASA s názvem Chandra X-ray Observatory (zkráceně Chandra) a dalších vesmírných dalekohledů společně vytvořili detailní mapu velmi vzácné kolize, do které se „připletly“ čtyři kupy galaxií. Nakonec všechny tyto kupy galaxií – každá o hmotnosti přinejmenším několika stovek biliónů hmotností Slunce – splynou v jeden mimořádně hmotný vesmírný objekt.

Kupy galaxií jsou největšími strukturami ve vesmíru, které drží pohromadě gravitace. Tyto galaktické kupy se skládají ze stovek nebo dokonce tisíců galaxií ponořených do horkého plynu, a dokonce mohou obsahovat i velké množství neviditelné temné hmoty. Občas dojde ke kolizi dvou kup galaxií, jako například v případě tzv. Bullet Cluster (kupy galaxií Bullet, tj. projektil); jiné označení objektu je 1E 0657-56. Příležitostně může dojít ke vzájemné srážce většího počtu kup galaxií.

Nová pozorování ukázala existující komplexní mega-strukturu v soustavě pojmenované Abel 1758, která je od Země vzdálena asi 3 miliardy světelných roků. Ve skutečnosti obsahuje dvě dvojice kolidujících kup galaxií, které směřují k sobě navzájem. Astronomové nejprve v roce 2004 rozpoznali, že Abell 1758 je čtyřnásobný systém kup galaxií, a to na základě dat z astronomických družic Chandra a XMM-Newton provozované Evropskou kosmickou agenturou ESA.

Rentgenové záření detekované družicí Chandra je na snímku znázorněno modrou a bílou barvou, které představují slabší či intenzivní emisi. Tento nový kompozitní snímek rovněž obsahuje objekty zářící ve viditelném světle vyfotografované v rámci programu Sloan Digital Sky Survey (SDSS). Data z družice Chandra vůbec poprvé vedla k odhalení rázové vlny – obdoby sonického třesku způsobeného nadzvukovým letounem – pozorovatelné družicí Chandra v horkém plynu u severní kolidující dvojice. Z této rázové vlny astronomové odhadují, že dvě kupy galaxií se k sobě přibližují relativní rychlostí 3 až 5 miliónů kilometrů za hodinu.

Astronomové rovněž využili rádiová data z Giant Metrewave Radio Telescope (GMRT), což je detektor rádiového záření na palubě vesmírné observatoře XMM-Newton.

Kolize dvou dvojic kup galaxií s popisem rozložení horkého plynu a poloh nejhustějších oblastí Autor: X-ray: NASA/CXC/SAO/G. Schellenberger et al.; Optical: SDSS
Kolize dvou dvojic kup galaxií s popisem rozložení horkého plynu a poloh nejhustějších oblastí
Autor: X-ray: NASA/CXC/SAO/G. Schellenberger et al.; Optical: SDSS
Severní dvojice (na kompozitním snímku ta horní) obsahuje dvě kupy, jejichž centra se navzájem obíhají. Kolem sebe prošla naposled již před 300 až 400 milióny roků a posléze se budou vracet zpět. Jižní dvojice kup galaxií (na obrázku dole) se k sobě blíží vůbec poprvé.

Družice Chandra rovněž poskytla data o tom, jaké těžké kovy (tj. prvky těžší než hélium) jsou promíchány a přerozděleny v oblasti po vzájemné srážce a splynutí dvou kup galaxií. Protože tento proces závisí na tom, jak dlouho vzájemné promíchávání probíhalo, umožňuje to astronomům vzácnou příležitost studovat kupu Abell 1758, protože severní a jižní dvojice se nacházejí na odlišné fázi splynutí.

V jižní dvojici jsou těžké kovy soustředěny především v jejím centru, což ukazuje, že jejich původní pozice nebyla výrazně ovlivněna kolizí. Naopak v severní dvojici, kde kolize a splynutí postoupilo dál, poloha prvků těžších než hélium byla silně ovlivněna kolizí. Nejvyšší koncentrace byla objevena uprostřed mezi středy obou kup galaxií, zatímco nejnižší množství je v jejich centrech.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov
[2] chandra.harvard.edu

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kolize kup galaxií, Abell 1758, Chandra X-ray Observatory


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »