Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Hawking vysvětluje obrátku v teorii černé díry

Hawking vysvětluje obrátku v teorii černé díry

hawking220704.jpg
Profesor Stephen Hawking vysvětloval tento týden kolegům na Dublinské konferenci, proč nyní zavrhuje svoji vlastní teorii o černých dírách.

Slavný kosmolog tím, že popřel vlastní, 30let starou teorii, na které získal světové jméno, prohrál jednu z nejslavnějších sázek ve vědecké historii.

Velmi úspěšný autor "Stručné historie času" připustil, že jeho americký kolega, teoretický fyzik, profesor John Preskill, měl právo pochybovat o jeho teorii a předal mu, jako výhru, baseballovou knihu. "Prohrál jsem sázku", připustil Hawking, "a nabídl jsem mu encyklopedii kriketu, ale John nebyl přesvědčený o své výhře".

Hawking přijal sázku v roce 1997, když Preskill, z Kalifornského institutu technologie, odmítl uznat, že černé díry natrvalo zničí úplně všechno, co kdy nasají. Hawking totiž již v roce 1975 postuloval princip, podle kterého gravitace černé díry je tak silná, že cokoli překročí určitou hranici, pojmenovanou "horizont událostí", je navždy ztraceno.

Ale nyní, téměř po 30 letech přiznává, že jeho teorie o černých dírách, jako bezedných jámách v kosmu, vysávajících všechnu hmotu a energii ze svého okolí jako obrovský vysavač, byla špatná.

Hawking se nyní domnívá, že díky malým nepravidelnostem na povrchu černých děr, přece jen nějaká ta hmota prosákne ven. Časovým horizontem však jsou miliardy let jejich existence.

Hawkingova přepracovaná teorie vylučuje jeho dřívější víru v to, že by lidé mohli za použití černých děr cestovat do jiných vesmírů. "Lituji, že musím zklamat všechny fanoušky Sci-fi" řekl Hawking. "Pokud se vrhnete do černé díry, vaše hmota i energie budou vráceny našemu vesmíru, bohužel, rozcupované na kousíčky".

Hawking původně tvrdil, že při zániku černé díry zmizí nenávratně všechny informace v ní obsažené. Kritici tohoto matematického přístupu po něm však žádali respektování jednoho ze zákonů kvantové fyziky, který praví, že všechny informace musí zůstat zachovány. Pokud by tomu tak nebylo, nikdo by si nemohl být jist svou minulostí nebo naopak byl schopen předpovídat budoucnost.

V opravené Hawkingově teorii, černé díry nezničí úplně všechno, co překročí horizont událostí. Naopak dlouhodobě vysílají záření, případně se i otevřou a vyvrhnou informaci uvězněnou uvnitř nich. Tento princip, zřejmě pracovně, pojmenovali U-turn, neboli vracečka, (silnice otáčející se zpět o 180°).

Zdroj: AFP, ABCnet news
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



4. vesmírný týden 2026

4. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

24P/Schaumasse

Kométa 24P/Schaumasse zachytená 19. januára 2026 v skorých ranných hodinách, ešte pred svitaním. Na prvý pohľad pôsobí nenápadne, no v strede záberu vyniká jemne zelenkastá koma – oblak plynov a prachu, ktorý sa uvoľňuje zo zmrznutého jadra kométy pri priblížení k Slnku. Jemný náznak chvosta sa stráca v pozadí hviezdneho poľa a pripomína, že kométa je „živý“ objekt: z noci na noc mení polohu aj vzhľad. Zaujímavý kontrast dotvára aj drobná vzdialená galaxia na okraji záberu – statické hlboké pozadie oproti objektu, ktorý prelieta našou Slnečnou sústavou. Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: LRGB 18x60sec. na každý kanál, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 19.1.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »