Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Hawking vysvětluje obrátku v teorii černé díry

Hawking vysvětluje obrátku v teorii černé díry

hawking220704.jpg
Profesor Stephen Hawking vysvětloval tento týden kolegům na Dublinské konferenci, proč nyní zavrhuje svoji vlastní teorii o černých dírách.

Slavný kosmolog tím, že popřel vlastní, 30let starou teorii, na které získal světové jméno, prohrál jednu z nejslavnějších sázek ve vědecké historii.

Velmi úspěšný autor "Stručné historie času" připustil, že jeho americký kolega, teoretický fyzik, profesor John Preskill, měl právo pochybovat o jeho teorii a předal mu, jako výhru, baseballovou knihu. "Prohrál jsem sázku", připustil Hawking, "a nabídl jsem mu encyklopedii kriketu, ale John nebyl přesvědčený o své výhře".

Hawking přijal sázku v roce 1997, když Preskill, z Kalifornského institutu technologie, odmítl uznat, že černé díry natrvalo zničí úplně všechno, co kdy nasají. Hawking totiž již v roce 1975 postuloval princip, podle kterého gravitace černé díry je tak silná, že cokoli překročí určitou hranici, pojmenovanou "horizont událostí", je navždy ztraceno.

Ale nyní, téměř po 30 letech přiznává, že jeho teorie o černých dírách, jako bezedných jámách v kosmu, vysávajících všechnu hmotu a energii ze svého okolí jako obrovský vysavač, byla špatná.

Hawking se nyní domnívá, že díky malým nepravidelnostem na povrchu černých děr, přece jen nějaká ta hmota prosákne ven. Časovým horizontem však jsou miliardy let jejich existence.

Hawkingova přepracovaná teorie vylučuje jeho dřívější víru v to, že by lidé mohli za použití černých děr cestovat do jiných vesmírů. "Lituji, že musím zklamat všechny fanoušky Sci-fi" řekl Hawking. "Pokud se vrhnete do černé díry, vaše hmota i energie budou vráceny našemu vesmíru, bohužel, rozcupované na kousíčky".

Hawking původně tvrdil, že při zániku černé díry zmizí nenávratně všechny informace v ní obsažené. Kritici tohoto matematického přístupu po něm však žádali respektování jednoho ze zákonů kvantové fyziky, který praví, že všechny informace musí zůstat zachovány. Pokud by tomu tak nebylo, nikdo by si nemohl být jist svou minulostí nebo naopak byl schopen předpovídat budoucnost.

V opravené Hawkingově teorii, černé díry nezničí úplně všechno, co překročí horizont událostí. Naopak dlouhodobě vysílají záření, případně se i otevřou a vyvrhnou informaci uvězněnou uvnitř nich. Tento princip, zřejmě pracovně, pojmenovali U-turn, neboli vracečka, (silnice otáčející se zpět o 180°).

Zdroj: AFP, ABCnet news
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »