Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Hawking vysvětluje obrátku v teorii černé díry

Hawking vysvětluje obrátku v teorii černé díry

hawking220704.jpg
Profesor Stephen Hawking vysvětloval tento týden kolegům na Dublinské konferenci, proč nyní zavrhuje svoji vlastní teorii o černých dírách.

Slavný kosmolog tím, že popřel vlastní, 30let starou teorii, na které získal světové jméno, prohrál jednu z nejslavnějších sázek ve vědecké historii.

Velmi úspěšný autor "Stručné historie času" připustil, že jeho americký kolega, teoretický fyzik, profesor John Preskill, měl právo pochybovat o jeho teorii a předal mu, jako výhru, baseballovou knihu. "Prohrál jsem sázku", připustil Hawking, "a nabídl jsem mu encyklopedii kriketu, ale John nebyl přesvědčený o své výhře".

Hawking přijal sázku v roce 1997, když Preskill, z Kalifornského institutu technologie, odmítl uznat, že černé díry natrvalo zničí úplně všechno, co kdy nasají. Hawking totiž již v roce 1975 postuloval princip, podle kterého gravitace černé díry je tak silná, že cokoli překročí určitou hranici, pojmenovanou "horizont událostí", je navždy ztraceno.

Ale nyní, téměř po 30 letech přiznává, že jeho teorie o černých dírách, jako bezedných jámách v kosmu, vysávajících všechnu hmotu a energii ze svého okolí jako obrovský vysavač, byla špatná.

Hawking se nyní domnívá, že díky malým nepravidelnostem na povrchu černých děr, přece jen nějaká ta hmota prosákne ven. Časovým horizontem však jsou miliardy let jejich existence.

Hawkingova přepracovaná teorie vylučuje jeho dřívější víru v to, že by lidé mohli za použití černých děr cestovat do jiných vesmírů. "Lituji, že musím zklamat všechny fanoušky Sci-fi" řekl Hawking. "Pokud se vrhnete do černé díry, vaše hmota i energie budou vráceny našemu vesmíru, bohužel, rozcupované na kousíčky".

Hawking původně tvrdil, že při zániku černé díry zmizí nenávratně všechny informace v ní obsažené. Kritici tohoto matematického přístupu po něm však žádali respektování jednoho ze zákonů kvantové fyziky, který praví, že všechny informace musí zůstat zachovány. Pokud by tomu tak nebylo, nikdo by si nemohl být jist svou minulostí nebo naopak byl schopen předpovídat budoucnost.

V opravené Hawkingově teorii, černé díry nezničí úplně všechno, co překročí horizont událostí. Naopak dlouhodobě vysílají záření, případně se i otevřou a vyvrhnou informaci uvězněnou uvnitř nich. Tento princip, zřejmě pracovně, pojmenovali U-turn, neboli vracečka, (silnice otáčející se zpět o 180°).

Zdroj: AFP, ABCnet news
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »