Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Hawking vysvětluje obrátku v teorii černé díry

Hawking vysvětluje obrátku v teorii černé díry

hawking220704.jpg
Profesor Stephen Hawking vysvětloval tento týden kolegům na Dublinské konferenci, proč nyní zavrhuje svoji vlastní teorii o černých dírách.

Slavný kosmolog tím, že popřel vlastní, 30let starou teorii, na které získal světové jméno, prohrál jednu z nejslavnějších sázek ve vědecké historii.

Velmi úspěšný autor "Stručné historie času" připustil, že jeho americký kolega, teoretický fyzik, profesor John Preskill, měl právo pochybovat o jeho teorii a předal mu, jako výhru, baseballovou knihu. "Prohrál jsem sázku", připustil Hawking, "a nabídl jsem mu encyklopedii kriketu, ale John nebyl přesvědčený o své výhře".

Hawking přijal sázku v roce 1997, když Preskill, z Kalifornského institutu technologie, odmítl uznat, že černé díry natrvalo zničí úplně všechno, co kdy nasají. Hawking totiž již v roce 1975 postuloval princip, podle kterého gravitace černé díry je tak silná, že cokoli překročí určitou hranici, pojmenovanou "horizont událostí", je navždy ztraceno.

Ale nyní, téměř po 30 letech přiznává, že jeho teorie o černých dírách, jako bezedných jámách v kosmu, vysávajících všechnu hmotu a energii ze svého okolí jako obrovský vysavač, byla špatná.

Hawking se nyní domnívá, že díky malým nepravidelnostem na povrchu černých děr, přece jen nějaká ta hmota prosákne ven. Časovým horizontem však jsou miliardy let jejich existence.

Hawkingova přepracovaná teorie vylučuje jeho dřívější víru v to, že by lidé mohli za použití černých děr cestovat do jiných vesmírů. "Lituji, že musím zklamat všechny fanoušky Sci-fi" řekl Hawking. "Pokud se vrhnete do černé díry, vaše hmota i energie budou vráceny našemu vesmíru, bohužel, rozcupované na kousíčky".

Hawking původně tvrdil, že při zániku černé díry zmizí nenávratně všechny informace v ní obsažené. Kritici tohoto matematického přístupu po něm však žádali respektování jednoho ze zákonů kvantové fyziky, který praví, že všechny informace musí zůstat zachovány. Pokud by tomu tak nebylo, nikdo by si nemohl být jist svou minulostí nebo naopak byl schopen předpovídat budoucnost.

V opravené Hawkingově teorii, černé díry nezničí úplně všechno, co překročí horizont událostí. Naopak dlouhodobě vysílají záření, případně se i otevřou a vyvrhnou informaci uvězněnou uvnitř nich. Tento princip, zřejmě pracovně, pojmenovali U-turn, neboli vracečka, (silnice otáčející se zpět o 180°).

Zdroj: AFP, ABCnet news
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »