Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  HST oslavil 27. narozeniny snímkem dvojice spirálních galaxií

HST oslavil 27. narozeniny snímkem dvojice spirálních galaxií

Hubble Space Telescope HST
Autor: NASA

Hubbleův kosmický teleskop HST byl vypuštěn 24. dubna 1990 na palubě raketoplánu Discovery a následujícího dne naveden na oběžnou dráhu kolem Země. Z jeho polohy vysoko nad zkreslujícím vlivem zemské atmosféry pozoruje HST okolní vesmír v oboru blízkého ultrafialového, viditelného a blízkého infračerveného záření. V průběhu uplynulých 27 let vedla pozorování HST k průlomovým objevům, které způsobily doslova revoluci v oblasti astronomie a astrofyziky.

V rámci oslav 27. výročí vypuštění Hubbleova kosmického dalekohledu HST, ke kterému došlo dne 24. dubna 1990, astronomové publikovali portrét ohromující dvojice spirálních galaxií, k jehož pořízení využili právě legendární kosmický teleskop. Tato hvězdná dvojice poskytuje zběžný pohled na to, jak by mohla vypadat i naše Galaxie při pohledu z velké vzdálenosti.

Jedna galaxie, která je k nám natočena bokem, má označení NGC 4302, druhá, nakloněná galaxie byla pojmenována NGC 4298. Obě galaxie vypadají naprosto odlišně, protože je vidíme natočené do zcela jiné polohy na obloze vůči Zemi. Ve skutečnosti se jedná o velmi podobné galaxie, pokud se týká jejich struktury a složení.

O mnohém vypovídající galaxie NGC 4298, která tvarem připomíná větrník, je dobře viditelná, avšak není tak nápadná, jako jiné spirální galaxie. V galaxii NGC 4302, která je k nám natočena přesně bokem, se oblaka prachu v rovině galaktického disku promítají přes bohatou vrstvu hvězd. Absorpce hustými oblaky prachu způsobila, že galaxie vypadá tmavší a červenější než její průvodce. Velké modré skvrny představují velké oblasti nedávné tvorby hvězd.

Dvojice spirálních galaxií NGC 4302 a NGC 4298 Autor: NASA, ESA, and M. Mutchler (STScI)
Dvojice spirálních galaxií NGC 4302 a NGC 4298
Autor: NASA, ESA, and M. Mutchler (STScI)
Obě galaxie jsou od nás vzdáleny přibližně 55 miliónů světelných roků. Nacházejí se v souhvězdí Vlasy Bereniky (Coma Berenices) a jsou součástí kupy galaxií v Panně (Virgo) obsahující téměř 2000 objektů. Obě galaxie objevil v roce 1784 astronom William Herschel. Takovéto objekty byly nejprve jednoduše označovány jako „spirální mlhoviny“, protože nebylo známo, jak daleko se nacházejí. Počátkem 20. století Edwin Hubble zjistil, že galaxie jsou dalšími hvězdnými ostrovy a nacházejí se za hranicemi Mléčné dráhy.

Typická spirální galaxie má spirální ramena, tvořená mladými hvězdami, která se obtáčejí kolem jejího středu. Zářivá spirální ramena jsou oblasti, kde probíhá intenzivní tvorba nových hvězd. Takovéto galaxie mají centrální výduť a jsou obklopeny slabým halo, tvořeným hvězdami. Četné spirální galaxie mají rovněž tzv. příčku, která spojuje centrální výduť a spirální ramena.

Galaxie NGC 4302, natočená bokem vůči Zemi, má průměr 87 000 světelných roků, což je zhruba 60 % velikosti naší Galaxie – Mléčné dráhy. Její hmotnost se odhaduje na 110 miliard hmotností Slunce, což je přibližně jedna desetina hmotnosti naší Galaxie. Skloněná galaxie NGC 4298 má průměr asi 45 000 světelných roků, tedy asi jednu třetinu průměru naší Galaxie. Její hmotnost zhruba 17 miliard Sluncí představuje méně než 2 % hmotnosti Mléčné dráhy.

Pozorování galaxií NGC 4302 a NGC 4298 se uskutečnila mezi 2. a 22. lednem 2017 pomocí kamery Wide Field Camera 3 (WFC3) v oboru viditelného světla.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov
[2] hubblesite.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Galaxie, HST


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »