Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  HST oslavil 27. narozeniny snímkem dvojice spirálních galaxií

HST oslavil 27. narozeniny snímkem dvojice spirálních galaxií

Hubble Space Telescope HST
Autor: NASA

Hubbleův kosmický teleskop HST byl vypuštěn 24. dubna 1990 na palubě raketoplánu Discovery a následujícího dne naveden na oběžnou dráhu kolem Země. Z jeho polohy vysoko nad zkreslujícím vlivem zemské atmosféry pozoruje HST okolní vesmír v oboru blízkého ultrafialového, viditelného a blízkého infračerveného záření. V průběhu uplynulých 27 let vedla pozorování HST k průlomovým objevům, které způsobily doslova revoluci v oblasti astronomie a astrofyziky.

V rámci oslav 27. výročí vypuštění Hubbleova kosmického dalekohledu HST, ke kterému došlo dne 24. dubna 1990, astronomové publikovali portrét ohromující dvojice spirálních galaxií, k jehož pořízení využili právě legendární kosmický teleskop. Tato hvězdná dvojice poskytuje zběžný pohled na to, jak by mohla vypadat i naše Galaxie při pohledu z velké vzdálenosti.

Jedna galaxie, která je k nám natočena bokem, má označení NGC 4302, druhá, nakloněná galaxie byla pojmenována NGC 4298. Obě galaxie vypadají naprosto odlišně, protože je vidíme natočené do zcela jiné polohy na obloze vůči Zemi. Ve skutečnosti se jedná o velmi podobné galaxie, pokud se týká jejich struktury a složení.

O mnohém vypovídající galaxie NGC 4298, která tvarem připomíná větrník, je dobře viditelná, avšak není tak nápadná, jako jiné spirální galaxie. V galaxii NGC 4302, která je k nám natočena přesně bokem, se oblaka prachu v rovině galaktického disku promítají přes bohatou vrstvu hvězd. Absorpce hustými oblaky prachu způsobila, že galaxie vypadá tmavší a červenější než její průvodce. Velké modré skvrny představují velké oblasti nedávné tvorby hvězd.

Dvojice spirálních galaxií NGC 4302 a NGC 4298 Autor: NASA, ESA, and M. Mutchler (STScI)
Dvojice spirálních galaxií NGC 4302 a NGC 4298
Autor: NASA, ESA, and M. Mutchler (STScI)
Obě galaxie jsou od nás vzdáleny přibližně 55 miliónů světelných roků. Nacházejí se v souhvězdí Vlasy Bereniky (Coma Berenices) a jsou součástí kupy galaxií v Panně (Virgo) obsahující téměř 2000 objektů. Obě galaxie objevil v roce 1784 astronom William Herschel. Takovéto objekty byly nejprve jednoduše označovány jako „spirální mlhoviny“, protože nebylo známo, jak daleko se nacházejí. Počátkem 20. století Edwin Hubble zjistil, že galaxie jsou dalšími hvězdnými ostrovy a nacházejí se za hranicemi Mléčné dráhy.

Typická spirální galaxie má spirální ramena, tvořená mladými hvězdami, která se obtáčejí kolem jejího středu. Zářivá spirální ramena jsou oblasti, kde probíhá intenzivní tvorba nových hvězd. Takovéto galaxie mají centrální výduť a jsou obklopeny slabým halo, tvořeným hvězdami. Četné spirální galaxie mají rovněž tzv. příčku, která spojuje centrální výduť a spirální ramena.

Galaxie NGC 4302, natočená bokem vůči Zemi, má průměr 87 000 světelných roků, což je zhruba 60 % velikosti naší Galaxie – Mléčné dráhy. Její hmotnost se odhaduje na 110 miliard hmotností Slunce, což je přibližně jedna desetina hmotnosti naší Galaxie. Skloněná galaxie NGC 4298 má průměr asi 45 000 světelných roků, tedy asi jednu třetinu průměru naší Galaxie. Její hmotnost zhruba 17 miliard Sluncí představuje méně než 2 % hmotnosti Mléčné dráhy.

Pozorování galaxií NGC 4302 a NGC 4298 se uskutečnila mezi 2. a 22. lednem 2017 pomocí kamery Wide Field Camera 3 (WFC3) v oboru viditelného světla.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov
[2] hubblesite.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Galaxie, HST


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »