Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  HST oslavil 27. narozeniny snímkem dvojice spirálních galaxií

HST oslavil 27. narozeniny snímkem dvojice spirálních galaxií

Hubble Space Telescope HST
Autor: NASA

Hubbleův kosmický teleskop HST byl vypuštěn 24. dubna 1990 na palubě raketoplánu Discovery a následujícího dne naveden na oběžnou dráhu kolem Země. Z jeho polohy vysoko nad zkreslujícím vlivem zemské atmosféry pozoruje HST okolní vesmír v oboru blízkého ultrafialového, viditelného a blízkého infračerveného záření. V průběhu uplynulých 27 let vedla pozorování HST k průlomovým objevům, které způsobily doslova revoluci v oblasti astronomie a astrofyziky.

V rámci oslav 27. výročí vypuštění Hubbleova kosmického dalekohledu HST, ke kterému došlo dne 24. dubna 1990, astronomové publikovali portrét ohromující dvojice spirálních galaxií, k jehož pořízení využili právě legendární kosmický teleskop. Tato hvězdná dvojice poskytuje zběžný pohled na to, jak by mohla vypadat i naše Galaxie při pohledu z velké vzdálenosti.

Jedna galaxie, která je k nám natočena bokem, má označení NGC 4302, druhá, nakloněná galaxie byla pojmenována NGC 4298. Obě galaxie vypadají naprosto odlišně, protože je vidíme natočené do zcela jiné polohy na obloze vůči Zemi. Ve skutečnosti se jedná o velmi podobné galaxie, pokud se týká jejich struktury a složení.

O mnohém vypovídající galaxie NGC 4298, která tvarem připomíná větrník, je dobře viditelná, avšak není tak nápadná, jako jiné spirální galaxie. V galaxii NGC 4302, která je k nám natočena přesně bokem, se oblaka prachu v rovině galaktického disku promítají přes bohatou vrstvu hvězd. Absorpce hustými oblaky prachu způsobila, že galaxie vypadá tmavší a červenější než její průvodce. Velké modré skvrny představují velké oblasti nedávné tvorby hvězd.

Dvojice spirálních galaxií NGC 4302 a NGC 4298 Autor: NASA, ESA, and M. Mutchler (STScI)
Dvojice spirálních galaxií NGC 4302 a NGC 4298
Autor: NASA, ESA, and M. Mutchler (STScI)
Obě galaxie jsou od nás vzdáleny přibližně 55 miliónů světelných roků. Nacházejí se v souhvězdí Vlasy Bereniky (Coma Berenices) a jsou součástí kupy galaxií v Panně (Virgo) obsahující téměř 2000 objektů. Obě galaxie objevil v roce 1784 astronom William Herschel. Takovéto objekty byly nejprve jednoduše označovány jako „spirální mlhoviny“, protože nebylo známo, jak daleko se nacházejí. Počátkem 20. století Edwin Hubble zjistil, že galaxie jsou dalšími hvězdnými ostrovy a nacházejí se za hranicemi Mléčné dráhy.

Typická spirální galaxie má spirální ramena, tvořená mladými hvězdami, která se obtáčejí kolem jejího středu. Zářivá spirální ramena jsou oblasti, kde probíhá intenzivní tvorba nových hvězd. Takovéto galaxie mají centrální výduť a jsou obklopeny slabým halo, tvořeným hvězdami. Četné spirální galaxie mají rovněž tzv. příčku, která spojuje centrální výduť a spirální ramena.

Galaxie NGC 4302, natočená bokem vůči Zemi, má průměr 87 000 světelných roků, což je zhruba 60 % velikosti naší Galaxie – Mléčné dráhy. Její hmotnost se odhaduje na 110 miliard hmotností Slunce, což je přibližně jedna desetina hmotnosti naší Galaxie. Skloněná galaxie NGC 4298 má průměr asi 45 000 světelných roků, tedy asi jednu třetinu průměru naší Galaxie. Její hmotnost zhruba 17 miliard Sluncí představuje méně než 2 % hmotnosti Mléčné dráhy.

Pozorování galaxií NGC 4302 a NGC 4298 se uskutečnila mezi 2. a 22. lednem 2017 pomocí kamery Wide Field Camera 3 (WFC3) v oboru viditelného světla.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov
[2] hubblesite.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Galaxie, HST


45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »