Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  HST pořídil fotografii slabé galaxie z raného vesmíru

HST pořídil fotografii slabé galaxie z raného vesmíru

Detailní snímek vzdálené mladé galaxie
Autor: NASA, ESA, and L. Infante (Pontificia Universidad Católica de Chile)

Astronomové zapřáhli do výzkumu dva výkonné kosmické dalekohledy NASA – Hubbleův vesmírný teleskop a Spitzerův kosmický dalekohled – a podařilo se jim objevit nejslabší objekt raného vesmíru, jaký byl doposud pozorován. Existoval přibližně 400 miliónů roků po velkém třesku, který se odehrál před 13,8 miliardami roků.

Ačkoliv kosmické dalekohledy HST a Spitzer detekovaly i další galaxie, které překonaly rekordní vzdálenost, tento objekt představuje nejmenší a nejslabší třídu nově vznikajících galaxií, které až doposud z velké části unikaly detekci. Tyto velmi slabé objekty mohou být zástupci mladého vesmíru a otevírají nový pohled na vznik a vývoj prvních galaxií.

Díky tomuto odhalení byli astronomové schopni vůbec poprvé studovat vlastnosti mimořádně slabých objektů vzniklých krátce po velkém třesku,“ říká hlavní autor objevu Leopoldo Infante, astronom z Pontifical Catholic University of Chile (Pontificia Universidad Católica de Chile). Vzdálený objekt je součástí celkem 22 objevených mladých galaxií z pradávného období, situovaných do blízkosti pozorovatelného horizontu vesmíru. Tento výzkum podstatně zvýšil počet známých velmi vzdálených galaxií.

Nový objekt je srovnatelný co do velikosti s Velkým Magellanovým oblakem (Large Magellanic Cloud – LMC), malou satelitní galaxií Mléčné dráhy, tj. naší Galaxie. Velmi rychle v ní vznikají nové hvězdy, asi desetkrát rychleji než ve Velkém Magellanově oblaku. Objekt může být rostoucím jádrem, které se bude pravděpodobně vyvíjet do plnohodnotné galaxie.

Objev slabé galaxie využitím efektu gravitační čočky Autor: NASA, ESA, and L. Infante (Pontificia Universidad Católica de Chile)
Objev slabé galaxie využitím efektu gravitační čočky
Autor: NASA, ESA, and L. Infante (Pontificia Universidad Católica de Chile)
Malá a slabá galaxie byla viditelná pouze díky přírodnímu „zvětšovacímu sklu“ ve vesmíru. Jako součást programu Frontier Fields pozoroval HST velmi hmotnou kupu galaxií MACS J0416.1-2403, která je od Země vzdálena přibližně 4 miliardy světelných roků a její hmotnost byla odhadnuta na více než biliardu Sluncí. Tato obří kupa působí jako výkonná přírodní čočka ohýbající a zvětšující světlo velmi vzdálených objektů nacházejících se ve větší vzdálenosti. Podobně jako přibližující čočka v kameře (tzv. zoom), i gravitace kupy galaxií zvýší jasnost vzdálené protogalaxie dvacetkrát proti původnímu stavu. Jev je označován jako efekt gravitační čočky a navrhnul jej již Albert Einstein jako součást obecné teorie relativity.

Vzdálenost mladé galaxie byla odhadnuta na základě vzhledu barevného profilu z kombinovaných pozorování pomocí kosmických dalekohledů HST a Spitzer. Rozpínání vesmíru způsobuje, že světlo vzdálených galaxií bylo nataženo, nebo-li zčervenalo, se zvětšující se vzdáleností. Ačkoliv většina nových hvězd v galaxiích je ve své podstatě modrobílá, jejich záření bylo posunuto do oblasti infračervených vlnových délek, které se podařilo změřit přístroji na palubě dvou největších kosmických observatoří. Absorbování světla mezilehlým studeným mezigalaktickým vodíkem rovněž způsobuje, že galaxie vypadají červenější.

Objev naznačuje, že velmi mladý vesmír bude bohatý na galaxie, které mohou být cílem výzkumu pro připravovaný kosmický teleskop JWST (James Webb Space Telescope). Astronomové předpokládají, že JWST umožní pozorovat mladé galaxie v embryonálním stavu, zrozené krátce po vzniku vesmíru – po velkém třesku.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] hubblesite.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Protogalaxie, HST, Spitzerův dalekohled


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »