Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  HST pozoroval tsunami v okolí vzdáleného kvasaru

HST pozoroval tsunami v okolí vzdáleného kvasaru

Umělecká představa aktivního kvasaru
Autor: NASA/ESA/J. Olmsted, STScI

Kvasary jsou mimořádně jasná jádra vzdálených aktivních galaxií. Patří mezi nejvzdálenější a nejsvítivější známé objekty. Jejich centrálním „motorem“ jsou supermasivní černé díry, které doslova hltají dopadající prach, plyn a hvězdy z okolí. Nyní astronomové na základě použití Hubbleova kosmického teleskopu HST objevili extrémně energetické vlny, které se šíří ze vzdálených kvasarů. Tyto proudy putují napříč mezihvězdným prostorem podobně jako vlny tsunami na Zemi a způsobují zkázu v celé galaxii, ve které jsou kvasary usídleny.

Kvasary vznikají tehdy, když černá díra doslova hltá hmotu a důsledkem toho je produkce intenzivního záření,“ říká profesor Nahum Arav z Virginia Tech in Blacksburg, Virginia. „Poháněná tlakem nesmírně horkého záření z černé díry otřásající se výbuchy, odtéká stlačovaná hmota pryč od centra galaxie, přičemž je urychlována na závratnou rychlost, jež činí několik procent rychlosti světla.“

Tyto proudy jsou rozhodující pro pochopení vzniku galaxií. Každý rok odnášejí hmotu v množství několika stovek hmotností Slunce. Množství energie, které tyto proudy přepravují, je až několik set krát vyšší, než svítivost celé Mléčné dráhy.

Kvasary jsou mimořádně vzdálené hvězdné objekty emitující výjimečně velké množství energie. Ve svém středu obsahují supermasivní černou díru pohlcující dopadající látku, v důsledku čehož může zářit 1000× jasněji než jejich mateřská galaxie obsahující stovky miliard hvězd.

Žádný jiný jev neodnáší větší množství energie. Během svého života v trvání 10 miliónů roků tyto proudy produkují miliónkrát více energie než tzv. záblesky záření gama,“ vysvětluje hlavní vědecký pracovník Nahum Arav z Virginia Tech.

Hvězdný vítr z kvasaru se šíří napříč galaktickým diskem a mohutnou silou žene pryč materiál, který by jinak mohl posloužit pro vznik nových hvězd. Záření odnáší plyn a prach na mnohem větší vzdálenosti, než si astronomové doposud mysleli a podle vědců tak vytváří událost galaktického rozsahu.

Jak tyto kosmické tsunami narážejí do mezihvězdného materiálu, jeho teplota stoupá až na miliardy stupňů, čímž materiál září především v oboru rentgenového záření, ale také v širokém rozsahu elektromagnetického spektra. Kdokoliv by byl svědkem tohoto úkazu, viděl by fantastickou show v podobě ohňostroje.

Nejdříve bychom uviděli záření v oboru rentgenových a gama paprsků a následně k nám pronikne viditelné a infračervené záření. Spatříme obrovskou světelnou show podobnou vánočnímu stromku napříč celou galaxií,“ říká profesor Nahum Arav.

Počítačové simulace vývoje galaxií napovídají, že takové výrony mohou vysvětlit některé důležité kosmologické záhady, jako například proč astronomové pozorují tolik velkých galaxií ve vesmíru a proč existuje souvislost mezi hmotou galaxie a hmotou její centrální černé díry. Tato studie ukázala, že takto mohutné proudy z kvasarů by měly být převládajícím jevem v raném vesmíru.

Bez ohledu na měření většiny doposud pozorovaných energetických kvasarů astronomové rovněž objevili ještě další proudění urychlované více než jiné. Toto proudění zvýšilo svoji rychlost z téměř 69 miliónů kilometrů za hodinu na zhruba 74 miliónů km/h v periodě tří roků. Astronomové se domnívají, že tato akcelerace bude pokračovat i nadále.

Objev byl publikován v sérii šesti článků v časopise Astrophysical Journal Supplements.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Vlny tsunami, Kvasar


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »