Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Hubble a Webb znovu spojily své síly a pozorovali dvojici galaxií VV 191
Adam Denko Vytisknout článek

Hubble a Webb znovu spojily své síly a pozorovali dvojici galaxií VV 191

Dvojice galaxií VV 191 pohledem JWST a HST.
Autor: NASA/JWST/HST

Dva nejznámější vesmírné dalekohledy znovu zkombinovaly svá data a vytvořily dechberoucí pohled na dva hvězdné ostrůvky v temnotě VV 191. Hubbleův vesmírný teleskop (HST) dodal data z ultrafialového a viditelného spektra a světlo v blízké infračervené vlnové délce zachytil vesmírný dalekohled Jamese Webba (JWST). Fotografie z JWST pomohly zvýraznit vzdálené galaxie a spirální ramena hvězdného ostrovu v popředí. 

Vyfocené galaxie odlišného typu se nacházejí v souhvězdí Pastýře, jedna je eliptická (vlevo) a druhá spirální (vpravo). Na první pohled vypadají, že mezi sebou interagují, to však není pravda, jsou pouze blízko sebe (na astronomické standardy).

Ramena z bližší spirální galaxie překrývají disk té eliptické, což bylo jedním z hlavních důvodů, proč byly teleskopy namířeny zrovna na toto místo. Ze zachycených dat mohou vědci odvodit, jak na světlo z eliptické galaxie působí mezihvězdný prach z ramen, skrze které musí světlo proletět.
 
Eliptické galaxie jsou výsledkem galaktické srážky, při kterých se dvě a více galaxií spojí a vytvoří jednu velkou. Mají v sobě minimum mezihvězdného prachu, proto se v nich velice málo rodí nové hvězdy. Dělí se na typy podle jejich elipticity, kde E0 je kruh a E7 velmi protažená elipsa. Toto uspořádání dle tvaru galaxie zavedl v roce 1925 Edwin Hubble. Eliptické galaxie patří mezi ty největší ve vesmíru – např. Messier 87, ve které se nachází první vyfocená černá díra, má průměr asi 120 000 světelných let.

Spirální galaxie jsou známé svými rameny, které vycházejí z hustého galaktického centra. Oproti těm eliptickým obsahují hodně mezihvězdného prachu a mladých hvězd. Dosahují velikosti od 30 000 do 200 000 světelných let. Mezi tento typ patří i náš domov – Mléčná dráha.

Mimo fascinujících detailů za zmínku také stojí tzv. gravitační čočka. Vzniká pomocí velice silné gravitace eliptické galaxie, která ohýbá a zesvětluje světlo z jiné galaxie za ní. Protože v tomto případě čočkovaná galaxie – oranžový oblouk vlevo nahoře – září hlavně v infračerveném světelném spektru, bez dat z JWST je skoro neviditelná.

Gravitační čočka probíhající kolem hmotného centra eliptické galaxie. Autor: NASA/JWST/HST
Gravitační čočka probíhající kolem hmotného centra eliptické galaxie.
Autor: NASA/JWST/HST

Takovéto čočky nám umožňují pozorovat vzdálené objekty jako např. nejvzdálenější hvězdu  Earendel, která byla nalezena Hubbleovým teleskopem v březnu 2022. Její vzdálenost je díky rozpínání vesmíru 28 miliard světelných let (rudý posuv z=6,2) od naší planety. Dále je v pozadí viditelný nespočet vzdálených galaxií krásně doplňujících prázdný prostor ve fotografii a ukazujících nám, jak je Mléčná dráha ve vesmíru maličká.

,

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] webbtelescope.org
[2] esa.int
[3] Eliptické galaxie na Wikipedii
[4] Spirální galaxie na Wikipedii



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze a nyní studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně. Volný čas tráví především astronomií a astrofotografií, která ho upoutala již ve 13 letech. Za každé jasné noci sbírá fotony ze vzdálených kosmických objektů. Snímky následně vkládá na webové stránky, čímž ostatním ukazuje, jak fascinující vesmír vskutku je. Svůj oblíbený vědní obor se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků na web a Instagram ČAS. Je zakladatelem Discord serveru AstroConnect, jenž si klade za cíl propojit mladé zájemce o astronomii z České a Slovenské republiky. Laureát Ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii 2022 junior.
 

Štítky: HST Hubble Space Telescope, James Webb Space Telescope, Galaxie, Vzdálený vesmír


4. vesmírný týden 2025

4. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je Venuše poblíž Saturnu, vysoko nad jihovýchodem je Jupiter a nad východem Mars. Titan opět vrhne stín na Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) byla fotografovatelná i ve dne a nyní bude ozdobou oblohy na jižní polokouli. Konečně se povedly testovací lety dvou obřích raket. New Glenn úspěšně dosáhl oběžné dráhy, ale první stupeň pokus o přistání neprovedl. Naopak první stupeň Super Heavy naopak úspěšně přistál na startovní věž, zatímco Starship byla zničena poté, co měla problémy těsně před dosažením plánované dráhy. 95 let se dožívá Buzz Aldrin, který stanul jako druhý na povrchu Měsíce v rámci Apolla 11 a 85 let by se dožil náš přední popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier42

Velká mlhovina v Orionu. Součást nejrozsáhlejšího známého prachoplynného útvaru - komplexu v Orionu, který se rozprostírá přes více než polovinu souhvězdí Orion a má rozměry mnoha set světelných let.

Další informace »