Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Hvězdy a hvězdokupy opouštějí rodné galaxie

Hvězdy a hvězdokupy opouštějí rodné galaxie

Virgo_1.jpg
Mezinárodní skupina astronomů objevila pomocí Hubblova kosmického dalekohledu (HST) tisíce hvězd, několik kulových hvězdokup a také trpasličí galaxii, pohybující se v prostoru mezi jednotlivými galaxiemi tzv. kupy galaxií v souhvězdí Panny (Virgo).

Na základě výsledků mnohaletých pozorování již dříve dospěli astrofyzikové k závěru, že jednotlivé hvězdy i planetární mlhoviny mohou putovat uvnitř rozsáhlých "prázdných oblastí" v kupách galaxií. Jaké objekty se ještě nacházejí v těchto kosmických hlubinách a proč hvězdy a mlhoviny opouštějí rodné galaxie?

Za účelem nalezení odpovědí na tyto otázky prováděla mezinárodní skupina 13 astronomů pozorování pomocí kamery ACS (Advanced Camera for Surveys) na palubě HST. Po dobu 25 hodin bylo prováděno snímkování poměrně řídce "zabydlené" oblasti poblíž centra kupy galaxií v souhvězdí Panny. Toto seskupení se skládá z více než 1000 známých galaxií a nachází se ve vzdálenosti přibližně 55 miliónů světelných let od Země.

Virgo_2.jpg

Část oblohy, studovaná v rámci projektu VICS (Virgo Intra-Cluster Stars), měla rozměr přibližně 1 % měsíčního úplňku. Předběžná analýza pořízených fotografií vedla k objevu zhruba tisíce hvězd, čtyř kulových hvězdokup a jedné trpasličí galaxie v mezigalaktickém prostoru uvnitř kupy galaxií. "To je teprve začátek výzkumů," říká vedoucí projektu Robin Ciardullo (Penn State University).

Astronomové předpokládají, že tyto hvězdy a kulové hvězdokupy byly doslova vyrvány ze svých mateřských galaxií gravitačním působením při vzájemném přiblížení dvou či více jednotlivých galaxií. Další výzkum této oblasti povede k pochopení mechanismu tohoto procesu a vlastní evoluce kupy galaxií Virgo.

Nejen gravitační síly při vzájemném přiblížení galaxií mohou způsobovat vzájemné "krádeže" hvězd. Nedávné objevy v naší Galaxii umožnily astronomům publikovat závěr, že supermasivní černé díry v centrech galaxií mohou rovněž "vyhodit" hvězdy z galaxií (viz například článek Další dva exulanti opouštějí naši Galaxii).

Virgo_3.jpg

Výsledky počítačového modelování, na kterém se podíleli Robin Ciardullo a Kelly Holley-Bockelmann[ová] (Penn State University) se svými spolupracovníky, ukázaly, že tři planetární mlhoviny, pohybující se velkou rychlostí, mohly být vyvrženy z galaxie M 87 v kupě galaxií Virgo, když se jejich předchůdci (tj. hvězdy, jejichž explozí se planetární mlhoviny vytvořily) přiblížili ke dvojité supermasivní černé díře v jejím centru. Galaxie M 87 je obří eliptická galaxie, nacházející se v centru kupy galaxií Virgo. Astronomové předpokládají, že hmotnost černé díry v centru galaxie dosahuje přibližně 3 miliardy hmotností Slunce.

Avšak ani takto hmotná černá díra není schopna způsobit vyhození hvězdy či skupiny hvězd mimo galaxii. Počítačové simulace vedou k závěru, že zde musí existovat ještě jedna černá díra, která se spolupodílí na urychlení hvězd na únikovou rychlost, tj. na rychlost, kterými se pohybují pozorované mlhoviny.

"Výsledky počítačových simulací naznačují existenci dvojitých černých děr v nitrech velkých galaxií, avšak zatím nemáme žádné pozorovací důkazy, že v centru galaxie M 87 dvě černé díry skutečně existují," říká Holley-Bockelmann[ová]. Na základě detailního studia pohybu "vyhozených" objektů, cestujících mezi jednotlivými galaxiemi, bude zcela určitě možné tuto hypotézu potvrdit či vyvrátit.

Texty k obrázkům:

Obrázek č. 1: Astronomové objevili v rámci projektu VICS trpasličí galaxii (objekt v rámečku). Fotografie byla pořízena kamerou ACS (Advanced Camera for Surveys) na palubě HST v průběhu 37 oběhů dalekohledu kolem Země. Zarámovaná oblast s trpasličí galaxií má šířku přibližně 3000 světelných let. Malé oranžové objekty jsou velmi vzdálené galaxie, které nepatří do v textu zmiňované kupy galaxií Virgo.

Obrázek č. 2: Na této fotografii je zachycena relativně "prázdná" oblast (viz žlutý rámeček na obrázku č. 3) mezi jednotlivými galaxiemi, vytvářejícími kupu galaxií Virgo (v souhvězdí Panny). Většina objektů na fotografii se nachází mnohem dále od Země než kupa galaxií Virgo, která je vzdálena 55 miliónů světelných let. Jednotlivé objekty na snímku představují hvězdy, hvězdokupy a malé galaxie uvnitř kupy galaxií Virgo. Obrázek zachycuje oblast o rozměrech 3,36 x 3,36 obloukové minuty.

Obrázek č. 3: Fotografie, pořízená pozemním dalekohledem, zachycuje střed kupy galaxií Virgo. Žlutým rámečkem je vyznačena oblast, fotografovaná pomocí HST. Fotografii dominují tři velké galaxie: M 87 vlevo dole, M 86 a M 84 (dva jasné objekty vpravo nahoře).

Zdroj: www.cnews.ru a skyandtelescope
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »