Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Jedna z nejaktivnějších hvězdných porodnic

Jedna z nejaktivnějších hvězdných porodnic

Obří mlhovina W51 s rodícími se hvězdami v podání Spitzerova vesmírného dalekohledu
Autor: NASA/JPL-Caltech

Hluboko uvnitř záplavy hvězd a za mračny tmavého prachu se uvnitř naší Galaxie známé jako Mléčná dráha nachází obrovský oblak plynu a prachu, kde probíhá intenzivní tvorba nových hvězd. Tato oblast označovaná jako W51 byla objevena v rádiovém oboru v roce 1958. Postupným vývojem techniky se podařilo proniknout skrz neproniknutelná oblaka prachu, a to především v infračerveném oboru. Díky tomu se dnes můžeme dívat na detaily dění uvnitř mlhoviny. Jedny z nejlepších snímků pořídily vesmírná observatoř Spitzer a létající dalekohled SOFIA.

Mlhovina se nám na obloze promítá do souhvězdí Orla a je zhruba 17 tisíc světelných roků od nás. Z toho odhadujeme, že mračno má velikost kolem 350 světelných roků. Pro běžné dalekohledy je prakticky neviditelná. V infračerveném a rádiovém oboru se však objeví překvapivé detaily. Pozorování Spitzerova dalekohledu přinesla ohromující zjištění, že zářivý výkon mlhoviny odpovídá výkonu 20 milionů Sluncí.

Pokud vám také výše uvedené číslo přijde velké a nic neříkající, ale třeba znáte alespoň Velkou mlhovinu v Orionu M42, pojďme to srovnat s ní. Také tato mlhovina je známou oblastí tvorby hvězd s výrazně jasnými hvězdami uvnitř. Jenže mlhovina v Orionu je k nám blíž, a přitom zabírá na obloze stejnou velikost (asi jako měsíční úplněk), takže tato skrytá mlhovina je ve skutečnosti mnohem větší. Navíc W51 je také mnohem svítivější, i proto, že uvnitř najdeme více než 30 velmi hmotných jasných hvězd, zatímco v M42 v Orionu jsou takové jen čtyři.

Ze snímků v infračerveném oboru je patrné, že pravá část mlhoviny je starší a erodovaná zářením a výbuchy jasných hvězd. Levá část je mladší a mnoho hvězd se zde teprve chystá opustit zámotky prachu a plynu, v nichž vznikají. Vypadají jako hvězdy uvnitř prázdných bublin, které kolem svým zářením vyfoukaly. 

Pohled na hvězdotvornou oblast W51 pomocí infračervené observatoře SOFIA. Hvězdy do snímku byly vzaty z fotografií Sloan Digital Sky Survey. Autor: NASA/SOFIA/Lim and De Buizer et al. and Sloan Digital Sky Survey
Pohled na hvězdotvornou oblast W51 pomocí infračervené observatoře SOFIA. Hvězdy do snímku byly vzaty z fotografií Sloan Digital Sky Survey.
Autor: NASA/SOFIA/Lim and De Buizer et al. and Sloan Digital Sky Survey
Snímek ze Spitzerova vesmírného infračerveného dalekohledu vznikl během hlavní pozorovací kampaně Galactic Legacy Infrared Mid-Plane Survey Extraordinaire (GLIMPSE) v roce 2004, během které se vědci pokusili mapovat velké struktury uvnitř Mléčné dráhy. To je docela výzva vzhledem k tomu, že Slunce leží uvnitř galaktického disku a řada struktur se skrývá za množstvím hvězd, plynu a prachu.

Kromě Spitzerova dalekohledu mají vědci k dispozici i další přístroje. Jedná se například o submilimetrovou soustavu radioteleskopů ALMA vysoko v horách Chile, nebo létající observatoř SOFIA, která také oblast W51 snímala. Na jejím snímku vidíme okolí jasných velkých hvězd (o hmotnostech 20 i více Sluncí).

Hvězdotvorná oblast W51 dokonale skrytá za množstvím hvězd a prachu v Mléčné dráze Autor: NASA/JPL-Caltech/2MASS
Hvězdotvorná oblast W51 dokonale skrytá za množstvím hvězd a prachu v Mléčné dráze
Autor: NASA/JPL-Caltech/2MASS
SOFIA (Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy) je létající dalekohled na palubě upraveného Boeingu 747 o průměru 2,7 metru provozovaný společně NASA a německou DLR. V daném oboru spektra poskytla SOFIA dosud nejdetailnější pohled na tuto hvězdotvornou oblast. Některé hvězdy zde spatřené jsou opravdu masivní. Jedna má dokonce hmotnost kolem 100 Sluncí a pokud se potvrdí, že jde o jedinou hvězdu, paří mezi rekordmany mezi známými hvězdami naší Galaxie.

Závěrem se ještě podívejme na to, jak tuto oblast viděla prohlídka 2MASS (Two Micron All-Sky Survey), která v letech 1997 a 2001 snímala celou oblohu ze dvou pozemských observatoří v Arizoně a Chile pomocí 1,3m dalekohledů. Ačkoli i zde se jedná o snímek mimo oblast viditelného světla, už zde můžeme dobře detekovat množství hvězd, které jsou zde směrem k středu Mléčné dráhy pozorovatelné a také je patrné, jak hodně stíněná mlhovina je.

 

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Novinky JPL/NASA
[2] NASA-SOFIA
[3] Caltech-2MASS



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Hvězdotvorné oblasti, Molekulární mračno, W51, Létající observatoř SOFIA, Spitzer space telescope


4. vesmírný týden 2021

4. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 1. do 31. 1. 2021. Měsíc bude v úplňku. Většina planet je úhlově blízko Slunci. Večer je dobře vidět hlavně Mars. Ve vesmíru je více než 1000 družic Starlink. Jen tento týden jich bylo vyneseno 60 + 10 při rekordním startu Transporter-1, při němž bylo vypuštěno 143 družic. Kromě Falconů 9 hlavně se Starlinky se startu dočkaly i rakety startující z Číny a Nového Zélandu. Před 55 lety odstartovala k Měsíci Luna 9, která jako první měkce dosedla na jeho povrchu. Před 50 lety startovalo k Měsíci Apollo 14.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

konjunkcia jupitera a saturnu

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2020 získal snímek „Konjunkcia Jupitera a Saturnu“, jehož autorem je Martin Bažo   Konjunkce Jupitera a Saturnu. Tedy okamžik, kdy se k sobě planety na obloze přiblíží na nejmenší úhlovou vzdálenost. Vzhledem k tomu, že se planety pohybují

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

zákryt hviezdy Mesiacom

zákryt hviezdy [[SAO] 93083 5.2mag] Mesiacom gif

Další informace »