Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Jedna z nejaktivnějších hvězdných porodnic

Jedna z nejaktivnějších hvězdných porodnic

Obří mlhovina W51 s rodícími se hvězdami v podání Spitzerova vesmírného dalekohledu
Autor: NASA/JPL-Caltech

Hluboko uvnitř záplavy hvězd a za mračny tmavého prachu se uvnitř naší Galaxie známé jako Mléčná dráha nachází obrovský oblak plynu a prachu, kde probíhá intenzivní tvorba nových hvězd. Tato oblast označovaná jako W51 byla objevena v rádiovém oboru v roce 1958. Postupným vývojem techniky se podařilo proniknout skrz neproniknutelná oblaka prachu, a to především v infračerveném oboru. Díky tomu se dnes můžeme dívat na detaily dění uvnitř mlhoviny. Jedny z nejlepších snímků pořídily vesmírná observatoř Spitzer a létající dalekohled SOFIA.

Mlhovina se nám na obloze promítá do souhvězdí Orla a je zhruba 17 tisíc světelných roků od nás. Z toho odhadujeme, že mračno má velikost kolem 350 světelných roků. Pro běžné dalekohledy je prakticky neviditelná. V infračerveném a rádiovém oboru se však objeví překvapivé detaily. Pozorování Spitzerova dalekohledu přinesla ohromující zjištění, že zářivý výkon mlhoviny odpovídá výkonu 20 milionů Sluncí.

Pokud vám také výše uvedené číslo přijde velké a nic neříkající, ale třeba znáte alespoň Velkou mlhovinu v Orionu M42, pojďme to srovnat s ní. Také tato mlhovina je známou oblastí tvorby hvězd s výrazně jasnými hvězdami uvnitř. Jenže mlhovina v Orionu je k nám blíž, a přitom zabírá na obloze stejnou velikost (asi jako měsíční úplněk), takže tato skrytá mlhovina je ve skutečnosti mnohem větší. Navíc W51 je také mnohem svítivější, i proto, že uvnitř najdeme více než 30 velmi hmotných jasných hvězd, zatímco v M42 v Orionu jsou takové jen čtyři.

Ze snímků v infračerveném oboru je patrné, že pravá část mlhoviny je starší a erodovaná zářením a výbuchy jasných hvězd. Levá část je mladší a mnoho hvězd se zde teprve chystá opustit zámotky prachu a plynu, v nichž vznikají. Vypadají jako hvězdy uvnitř prázdných bublin, které kolem svým zářením vyfoukaly. 

Pohled na hvězdotvornou oblast W51 pomocí infračervené observatoře SOFIA. Hvězdy do snímku byly vzaty z fotografií Sloan Digital Sky Survey. Autor: NASA/SOFIA/Lim and De Buizer et al. and Sloan Digital Sky Survey
Pohled na hvězdotvornou oblast W51 pomocí infračervené observatoře SOFIA. Hvězdy do snímku byly vzaty z fotografií Sloan Digital Sky Survey.
Autor: NASA/SOFIA/Lim and De Buizer et al. and Sloan Digital Sky Survey
Snímek ze Spitzerova vesmírného infračerveného dalekohledu vznikl během hlavní pozorovací kampaně Galactic Legacy Infrared Mid-Plane Survey Extraordinaire (GLIMPSE) v roce 2004, během které se vědci pokusili mapovat velké struktury uvnitř Mléčné dráhy. To je docela výzva vzhledem k tomu, že Slunce leží uvnitř galaktického disku a řada struktur se skrývá za množstvím hvězd, plynu a prachu.

Kromě Spitzerova dalekohledu mají vědci k dispozici i další přístroje. Jedná se například o submilimetrovou soustavu radioteleskopů ALMA vysoko v horách Chile, nebo létající observatoř SOFIA, která také oblast W51 snímala. Na jejím snímku vidíme okolí jasných velkých hvězd (o hmotnostech 20 i více Sluncí).

Hvězdotvorná oblast W51 dokonale skrytá za množstvím hvězd a prachu v Mléčné dráze Autor: NASA/JPL-Caltech/2MASS
Hvězdotvorná oblast W51 dokonale skrytá za množstvím hvězd a prachu v Mléčné dráze
Autor: NASA/JPL-Caltech/2MASS
SOFIA (Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy) je létající dalekohled na palubě upraveného Boeingu 747 o průměru 2,7 metru provozovaný společně NASA a německou DLR. V daném oboru spektra poskytla SOFIA dosud nejdetailnější pohled na tuto hvězdotvornou oblast. Některé hvězdy zde spatřené jsou opravdu masivní. Jedna má dokonce hmotnost kolem 100 Sluncí a pokud se potvrdí, že jde o jedinou hvězdu, paří mezi rekordmany mezi známými hvězdami naší Galaxie.

Závěrem se ještě podívejme na to, jak tuto oblast viděla prohlídka 2MASS (Two Micron All-Sky Survey), která v letech 1997 a 2001 snímala celou oblohu ze dvou pozemských observatoří v Arizoně a Chile pomocí 1,3m dalekohledů. Ačkoli i zde se jedná o snímek mimo oblast viditelného světla, už zde můžeme dobře detekovat množství hvězd, které jsou zde směrem k středu Mléčné dráhy pozorovatelné a také je patrné, jak hodně stíněná mlhovina je.

 

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Novinky JPL/NASA
[2] NASA-SOFIA
[3] Caltech-2MASS



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Hvězdotvorné oblasti, Molekulární mračno, W51, Létající observatoř SOFIA, Spitzer space telescope


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »