Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Jedna z nejaktivnějších hvězdných porodnic

Jedna z nejaktivnějších hvězdných porodnic

Obří mlhovina W51 s rodícími se hvězdami v podání Spitzerova vesmírného dalekohledu
Autor: NASA/JPL-Caltech

Hluboko uvnitř záplavy hvězd a za mračny tmavého prachu se uvnitř naší Galaxie známé jako Mléčná dráha nachází obrovský oblak plynu a prachu, kde probíhá intenzivní tvorba nových hvězd. Tato oblast označovaná jako W51 byla objevena v rádiovém oboru v roce 1958. Postupným vývojem techniky se podařilo proniknout skrz neproniknutelná oblaka prachu, a to především v infračerveném oboru. Díky tomu se dnes můžeme dívat na detaily dění uvnitř mlhoviny. Jedny z nejlepších snímků pořídily vesmírná observatoř Spitzer a létající dalekohled SOFIA.

Mlhovina se nám na obloze promítá do souhvězdí Orla a je zhruba 17 tisíc světelných roků od nás. Z toho odhadujeme, že mračno má velikost kolem 350 světelných roků. Pro běžné dalekohledy je prakticky neviditelná. V infračerveném a rádiovém oboru se však objeví překvapivé detaily. Pozorování Spitzerova dalekohledu přinesla ohromující zjištění, že zářivý výkon mlhoviny odpovídá výkonu 20 milionů Sluncí.

Pokud vám také výše uvedené číslo přijde velké a nic neříkající, ale třeba znáte alespoň Velkou mlhovinu v Orionu M42, pojďme to srovnat s ní. Také tato mlhovina je známou oblastí tvorby hvězd s výrazně jasnými hvězdami uvnitř. Jenže mlhovina v Orionu je k nám blíž, a přitom zabírá na obloze stejnou velikost (asi jako měsíční úplněk), takže tato skrytá mlhovina je ve skutečnosti mnohem větší. Navíc W51 je také mnohem svítivější, i proto, že uvnitř najdeme více než 30 velmi hmotných jasných hvězd, zatímco v M42 v Orionu jsou takové jen čtyři.

Ze snímků v infračerveném oboru je patrné, že pravá část mlhoviny je starší a erodovaná zářením a výbuchy jasných hvězd. Levá část je mladší a mnoho hvězd se zde teprve chystá opustit zámotky prachu a plynu, v nichž vznikají. Vypadají jako hvězdy uvnitř prázdných bublin, které kolem svým zářením vyfoukaly. 

Pohled na hvězdotvornou oblast W51 pomocí infračervené observatoře SOFIA. Hvězdy do snímku byly vzaty z fotografií Sloan Digital Sky Survey. Autor: NASA/SOFIA/Lim and De Buizer et al. and Sloan Digital Sky Survey
Pohled na hvězdotvornou oblast W51 pomocí infračervené observatoře SOFIA. Hvězdy do snímku byly vzaty z fotografií Sloan Digital Sky Survey.
Autor: NASA/SOFIA/Lim and De Buizer et al. and Sloan Digital Sky Survey
Snímek ze Spitzerova vesmírného infračerveného dalekohledu vznikl během hlavní pozorovací kampaně Galactic Legacy Infrared Mid-Plane Survey Extraordinaire (GLIMPSE) v roce 2004, během které se vědci pokusili mapovat velké struktury uvnitř Mléčné dráhy. To je docela výzva vzhledem k tomu, že Slunce leží uvnitř galaktického disku a řada struktur se skrývá za množstvím hvězd, plynu a prachu.

Kromě Spitzerova dalekohledu mají vědci k dispozici i další přístroje. Jedná se například o submilimetrovou soustavu radioteleskopů ALMA vysoko v horách Chile, nebo létající observatoř SOFIA, která také oblast W51 snímala. Na jejím snímku vidíme okolí jasných velkých hvězd (o hmotnostech 20 i více Sluncí).

Hvězdotvorná oblast W51 dokonale skrytá za množstvím hvězd a prachu v Mléčné dráze Autor: NASA/JPL-Caltech/2MASS
Hvězdotvorná oblast W51 dokonale skrytá za množstvím hvězd a prachu v Mléčné dráze
Autor: NASA/JPL-Caltech/2MASS
SOFIA (Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy) je létající dalekohled na palubě upraveného Boeingu 747 o průměru 2,7 metru provozovaný společně NASA a německou DLR. V daném oboru spektra poskytla SOFIA dosud nejdetailnější pohled na tuto hvězdotvornou oblast. Některé hvězdy zde spatřené jsou opravdu masivní. Jedna má dokonce hmotnost kolem 100 Sluncí a pokud se potvrdí, že jde o jedinou hvězdu, paří mezi rekordmany mezi známými hvězdami naší Galaxie.

Závěrem se ještě podívejme na to, jak tuto oblast viděla prohlídka 2MASS (Two Micron All-Sky Survey), která v letech 1997 a 2001 snímala celou oblohu ze dvou pozemských observatoří v Arizoně a Chile pomocí 1,3m dalekohledů. Ačkoli i zde se jedná o snímek mimo oblast viditelného světla, už zde můžeme dobře detekovat množství hvězd, které jsou zde směrem k středu Mléčné dráhy pozorovatelné a také je patrné, jak hodně stíněná mlhovina je.

 

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Novinky JPL/NASA
[2] NASA-SOFIA
[3] Caltech-2MASS



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Hvězdotvorné oblasti, Molekulární mračno, W51, Létající observatoř SOFIA, Spitzer space telescope


5. vesmírný týden 2023

5. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 1. do 5. 2. 2023. Měsíc bude v úplňku. Velmi nízko na večerní obloze je výrazná planeta Venuše a o něco výše také jasný Jupiter. Nejvýše najdeme večer Mars, který je kolem 20. hodiny nad jihem. Kometa C/2022 E3 (ZTF) je pěkná při pohledu dalekohledem a na velmi tmavé obloze je slabě vidět pouhým okem. Aktivita Slunce se snížila, skvrn výrazně ubylo. SpaceX má za sebou v lednu již 6 startů a očekáváme ještě sedmý. USA si připomenou výročí 65 let startu první družice Explorer-1, ale také 20 let od tragické havárie raketoplánu Columbia.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tromsø lights

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2022 získal snímek „Tromsø lights“, jehož autorem je Jan Klíma     Kdo by neznal slavnou polární záři. Ať již ze snímků oblohy z dalekého severu či z ještě, alespoň pro nás ještě vzdálenějšího jihu, nebo třeba z divadelní hry

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2022 E3 ZTF přes teleskop.

Další informace »