Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Mimozemšťané nám mohou být podobní více, než si myslíme

Mimozemšťané nám mohou být podobní více, než si myslíme

Představa inteligentní bytosti ve filmu hollywoodské produkce
Autor: University of Oxford

Filmy produkované v Hollywoodu a literatura science fiction podporují naše představy, že mimozemšťané jsou bytosti pocházejí z jiného světa, které jsou podobné monstrům, a které se velmi odlišují od lidí. Avšak z nových výzkumů vyplývá, že můžeme mít mnohem více společného s našimi možnými mimozemskými sousedy, než jsme si doposud mysleli.

V nové studii publikované v časopise International Journal of Astrobiology vědci z University of Oxford poprvé ukázali, že evoluční teorie mohou být použity jako podpůrné prostředky k předpovědím, jak mohou mimozemšťané vypadat a lépe porozumět jejich existenci. Vědci rovněž ukázali, že mimozemšťané mohou být potenciálně tvarováni stejnými procesy a mechanismy, které tvarovaly lidstvo, jako například přirozený výběr.

Teorie podporuje tvrzení, že cizí formy života jsou ovlivňovány přirozeným výběrem a jsou nám podobné, rozvíjejí se a jejich rozvoj postupně nabývá na intenzitě v průběhu času.

Sam Levin, vědecký pracovník Oxford's Department of Zoology, říká: „Zásadní úkol pro astrobiology (pro ty, kteří studují život ve vesmíru) je přemýšlet o tom, čemu se může mimozemský život podobat. Avšak vytvořit nějakou představu o mimozemšťanech je velmi obtížné. Známe pouze jeden příklad života – pozemský život – z kterého můžeme vycházet. Dřívější přístupy na poli astrobiologie byly z velké části ovlivněny mechanistickým přístupem. Vycházely z toho, co vidíme na Zemi a co známe z oboru biologie, chemie, geologie a fyziky k vytvoření představ o vzhledu mimozemšťanů.“

V našem článku jsme navrhli alternativní přístupy, které využívá evoluční teorie k vypracování předpovědi, která je nezávislá na zemských podmínkách. To je dobré přiblížení, protože teoretické předpovědi se mohou vztahovat na mimozemšťany, kteří například fungují na bázi křemíku, nemají DNA a dýchají dusík.“

Na základě této představy přirozeného výběru u mimozemšťanů tým vědců nastínil, jak bude probíhat vývoj mimozemského života a jak komplikovaný bude jeho vznik ve vesmíru. Složitost živočišných druhů na Zemi se zvyšovala v důsledku několika málo událostí známých jako hlavní evoluční přechody (tranzice). Tyto změny nastanou, když se skupina oddělených organismů vyvine do organismu vyšší úrovně – například když se z buněk stanou mnohobuněčné organismy. Teorie a empirická data vedou k závěru, že k uskutečnění velkého evolučního přechodu jsou vyžadovány extrémní podmínky.

Článek také formuluje konkrétní předpovědi týkající se biologické povahy složitých mimozemských organismů a navrhuje, jak by mohl vypadat živý organismus. Sam Levin k tomu dodává: „Stále nemůžeme říci, zda se mimozemšťané budou pohybovat na dvou nohou jako lidé a zda budou mít velké zelené oči. Avšak domníváme se, že evoluční teorie poskytuje jedinečné nástroje k poznání, jak bude mimozemský život vypadat a ukazuje některé příklady přesvědčivých předpovědí, s nimiž můžeme dále pracovat.“

Na základě předpokladu, že mimozemšťané prodělali evoluční změny – podobné, jaké nastaly mezi druhy na Zemi, můžeme říci, že zde existuje určitý stupeň předvídatelnosti evoluce, která způsobí, že mimozemšťané budou vypadat podobně jako my.

Předpokládáme, že podobně jako lidstvo jsou obyvatelé cizích planet tvořeni hierarchií entit, které všechny spolupracují na vytvoření mimozemšťanů. Na jednotlivých úrovních budou organismy účinně řízeny za účelem eliminace konfliktů, k udržování spolupráce a k uchování společného fungování organismu.

Existují stovky tisíc potenciálně obyvatelných planet jen v naší Galaxii. Nemůžeme říci, jestli existuje život pouze na Zemi, ale uskutečnili jsme malý krok směrem k nalezení odpovědi na otázku, jak jsou nám naši mimozemští sousedé podobní – tedy pokud nejsme ve vesmíru sami.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ox.ac.uk
[2] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Astrobiologie, Život ve vesmíru, Mimozemšťané


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »