Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Mimozemšťané nám mohou být podobní více, než si myslíme

Mimozemšťané nám mohou být podobní více, než si myslíme

Představa inteligentní bytosti ve filmu hollywoodské produkce
Autor: University of Oxford

Filmy produkované v Hollywoodu a literatura science fiction podporují naše představy, že mimozemšťané jsou bytosti pocházejí z jiného světa, které jsou podobné monstrům, a které se velmi odlišují od lidí. Avšak z nových výzkumů vyplývá, že můžeme mít mnohem více společného s našimi možnými mimozemskými sousedy, než jsme si doposud mysleli.

V nové studii publikované v časopise International Journal of Astrobiology vědci z University of Oxford poprvé ukázali, že evoluční teorie mohou být použity jako podpůrné prostředky k předpovědím, jak mohou mimozemšťané vypadat a lépe porozumět jejich existenci. Vědci rovněž ukázali, že mimozemšťané mohou být potenciálně tvarováni stejnými procesy a mechanismy, které tvarovaly lidstvo, jako například přirozený výběr.

Teorie podporuje tvrzení, že cizí formy života jsou ovlivňovány přirozeným výběrem a jsou nám podobné, rozvíjejí se a jejich rozvoj postupně nabývá na intenzitě v průběhu času.

Sam Levin, vědecký pracovník Oxford's Department of Zoology, říká: „Zásadní úkol pro astrobiology (pro ty, kteří studují život ve vesmíru) je přemýšlet o tom, čemu se může mimozemský život podobat. Avšak vytvořit nějakou představu o mimozemšťanech je velmi obtížné. Známe pouze jeden příklad života – pozemský život – z kterého můžeme vycházet. Dřívější přístupy na poli astrobiologie byly z velké části ovlivněny mechanistickým přístupem. Vycházely z toho, co vidíme na Zemi a co známe z oboru biologie, chemie, geologie a fyziky k vytvoření představ o vzhledu mimozemšťanů.“

V našem článku jsme navrhli alternativní přístupy, které využívá evoluční teorie k vypracování předpovědi, která je nezávislá na zemských podmínkách. To je dobré přiblížení, protože teoretické předpovědi se mohou vztahovat na mimozemšťany, kteří například fungují na bázi křemíku, nemají DNA a dýchají dusík.“

Na základě této představy přirozeného výběru u mimozemšťanů tým vědců nastínil, jak bude probíhat vývoj mimozemského života a jak komplikovaný bude jeho vznik ve vesmíru. Složitost živočišných druhů na Zemi se zvyšovala v důsledku několika málo událostí známých jako hlavní evoluční přechody (tranzice). Tyto změny nastanou, když se skupina oddělených organismů vyvine do organismu vyšší úrovně – například když se z buněk stanou mnohobuněčné organismy. Teorie a empirická data vedou k závěru, že k uskutečnění velkého evolučního přechodu jsou vyžadovány extrémní podmínky.

Článek také formuluje konkrétní předpovědi týkající se biologické povahy složitých mimozemských organismů a navrhuje, jak by mohl vypadat živý organismus. Sam Levin k tomu dodává: „Stále nemůžeme říci, zda se mimozemšťané budou pohybovat na dvou nohou jako lidé a zda budou mít velké zelené oči. Avšak domníváme se, že evoluční teorie poskytuje jedinečné nástroje k poznání, jak bude mimozemský život vypadat a ukazuje některé příklady přesvědčivých předpovědí, s nimiž můžeme dále pracovat.“

Na základě předpokladu, že mimozemšťané prodělali evoluční změny – podobné, jaké nastaly mezi druhy na Zemi, můžeme říci, že zde existuje určitý stupeň předvídatelnosti evoluce, která způsobí, že mimozemšťané budou vypadat podobně jako my.

Předpokládáme, že podobně jako lidstvo jsou obyvatelé cizích planet tvořeni hierarchií entit, které všechny spolupracují na vytvoření mimozemšťanů. Na jednotlivých úrovních budou organismy účinně řízeny za účelem eliminace konfliktů, k udržování spolupráce a k uchování společného fungování organismu.

Existují stovky tisíc potenciálně obyvatelných planet jen v naší Galaxii. Nemůžeme říci, jestli existuje život pouze na Zemi, ale uskutečnili jsme malý krok směrem k nalezení odpovědi na otázku, jak jsou nám naši mimozemští sousedé podobní – tedy pokud nejsme ve vesmíru sami.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ox.ac.uk
[2] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Astrobiologie, Život ve vesmíru, Mimozemšťané


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »