Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Mimozemšťané nám mohou být podobní více, než si myslíme

Mimozemšťané nám mohou být podobní více, než si myslíme

Představa inteligentní bytosti ve filmu hollywoodské produkce
Autor: University of Oxford

Filmy produkované v Hollywoodu a literatura science fiction podporují naše představy, že mimozemšťané jsou bytosti pocházejí z jiného světa, které jsou podobné monstrům, a které se velmi odlišují od lidí. Avšak z nových výzkumů vyplývá, že můžeme mít mnohem více společného s našimi možnými mimozemskými sousedy, než jsme si doposud mysleli.

V nové studii publikované v časopise International Journal of Astrobiology vědci z University of Oxford poprvé ukázali, že evoluční teorie mohou být použity jako podpůrné prostředky k předpovědím, jak mohou mimozemšťané vypadat a lépe porozumět jejich existenci. Vědci rovněž ukázali, že mimozemšťané mohou být potenciálně tvarováni stejnými procesy a mechanismy, které tvarovaly lidstvo, jako například přirozený výběr.

Teorie podporuje tvrzení, že cizí formy života jsou ovlivňovány přirozeným výběrem a jsou nám podobné, rozvíjejí se a jejich rozvoj postupně nabývá na intenzitě v průběhu času.

Sam Levin, vědecký pracovník Oxford's Department of Zoology, říká: „Zásadní úkol pro astrobiology (pro ty, kteří studují život ve vesmíru) je přemýšlet o tom, čemu se může mimozemský život podobat. Avšak vytvořit nějakou představu o mimozemšťanech je velmi obtížné. Známe pouze jeden příklad života – pozemský život – z kterého můžeme vycházet. Dřívější přístupy na poli astrobiologie byly z velké části ovlivněny mechanistickým přístupem. Vycházely z toho, co vidíme na Zemi a co známe z oboru biologie, chemie, geologie a fyziky k vytvoření představ o vzhledu mimozemšťanů.“

V našem článku jsme navrhli alternativní přístupy, které využívá evoluční teorie k vypracování předpovědi, která je nezávislá na zemských podmínkách. To je dobré přiblížení, protože teoretické předpovědi se mohou vztahovat na mimozemšťany, kteří například fungují na bázi křemíku, nemají DNA a dýchají dusík.“

Na základě této představy přirozeného výběru u mimozemšťanů tým vědců nastínil, jak bude probíhat vývoj mimozemského života a jak komplikovaný bude jeho vznik ve vesmíru. Složitost živočišných druhů na Zemi se zvyšovala v důsledku několika málo událostí známých jako hlavní evoluční přechody (tranzice). Tyto změny nastanou, když se skupina oddělených organismů vyvine do organismu vyšší úrovně – například když se z buněk stanou mnohobuněčné organismy. Teorie a empirická data vedou k závěru, že k uskutečnění velkého evolučního přechodu jsou vyžadovány extrémní podmínky.

Článek také formuluje konkrétní předpovědi týkající se biologické povahy složitých mimozemských organismů a navrhuje, jak by mohl vypadat živý organismus. Sam Levin k tomu dodává: „Stále nemůžeme říci, zda se mimozemšťané budou pohybovat na dvou nohou jako lidé a zda budou mít velké zelené oči. Avšak domníváme se, že evoluční teorie poskytuje jedinečné nástroje k poznání, jak bude mimozemský život vypadat a ukazuje některé příklady přesvědčivých předpovědí, s nimiž můžeme dále pracovat.“

Na základě předpokladu, že mimozemšťané prodělali evoluční změny – podobné, jaké nastaly mezi druhy na Zemi, můžeme říci, že zde existuje určitý stupeň předvídatelnosti evoluce, která způsobí, že mimozemšťané budou vypadat podobně jako my.

Předpokládáme, že podobně jako lidstvo jsou obyvatelé cizích planet tvořeni hierarchií entit, které všechny spolupracují na vytvoření mimozemšťanů. Na jednotlivých úrovních budou organismy účinně řízeny za účelem eliminace konfliktů, k udržování spolupráce a k uchování společného fungování organismu.

Existují stovky tisíc potenciálně obyvatelných planet jen v naší Galaxii. Nemůžeme říci, jestli existuje život pouze na Zemi, ale uskutečnili jsme malý krok směrem k nalezení odpovědi na otázku, jak jsou nám naši mimozemští sousedé podobní – tedy pokud nejsme ve vesmíru sami.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ox.ac.uk
[2] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Astrobiologie, Život ve vesmíru, Mimozemšťané


35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »