Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Mimozemšťané nám mohou být podobní více, než si myslíme

Mimozemšťané nám mohou být podobní více, než si myslíme

Představa inteligentní bytosti ve filmu hollywoodské produkce
Autor: University of Oxford

Filmy produkované v Hollywoodu a literatura science fiction podporují naše představy, že mimozemšťané jsou bytosti pocházejí z jiného světa, které jsou podobné monstrům, a které se velmi odlišují od lidí. Avšak z nových výzkumů vyplývá, že můžeme mít mnohem více společného s našimi možnými mimozemskými sousedy, než jsme si doposud mysleli.

V nové studii publikované v časopise International Journal of Astrobiology vědci z University of Oxford poprvé ukázali, že evoluční teorie mohou být použity jako podpůrné prostředky k předpovědím, jak mohou mimozemšťané vypadat a lépe porozumět jejich existenci. Vědci rovněž ukázali, že mimozemšťané mohou být potenciálně tvarováni stejnými procesy a mechanismy, které tvarovaly lidstvo, jako například přirozený výběr.

Teorie podporuje tvrzení, že cizí formy života jsou ovlivňovány přirozeným výběrem a jsou nám podobné, rozvíjejí se a jejich rozvoj postupně nabývá na intenzitě v průběhu času.

Sam Levin, vědecký pracovník Oxford's Department of Zoology, říká: „Zásadní úkol pro astrobiology (pro ty, kteří studují život ve vesmíru) je přemýšlet o tom, čemu se může mimozemský život podobat. Avšak vytvořit nějakou představu o mimozemšťanech je velmi obtížné. Známe pouze jeden příklad života – pozemský život – z kterého můžeme vycházet. Dřívější přístupy na poli astrobiologie byly z velké části ovlivněny mechanistickým přístupem. Vycházely z toho, co vidíme na Zemi a co známe z oboru biologie, chemie, geologie a fyziky k vytvoření představ o vzhledu mimozemšťanů.“

V našem článku jsme navrhli alternativní přístupy, které využívá evoluční teorie k vypracování předpovědi, která je nezávislá na zemských podmínkách. To je dobré přiblížení, protože teoretické předpovědi se mohou vztahovat na mimozemšťany, kteří například fungují na bázi křemíku, nemají DNA a dýchají dusík.“

Na základě této představy přirozeného výběru u mimozemšťanů tým vědců nastínil, jak bude probíhat vývoj mimozemského života a jak komplikovaný bude jeho vznik ve vesmíru. Složitost živočišných druhů na Zemi se zvyšovala v důsledku několika málo událostí známých jako hlavní evoluční přechody (tranzice). Tyto změny nastanou, když se skupina oddělených organismů vyvine do organismu vyšší úrovně – například když se z buněk stanou mnohobuněčné organismy. Teorie a empirická data vedou k závěru, že k uskutečnění velkého evolučního přechodu jsou vyžadovány extrémní podmínky.

Článek také formuluje konkrétní předpovědi týkající se biologické povahy složitých mimozemských organismů a navrhuje, jak by mohl vypadat živý organismus. Sam Levin k tomu dodává: „Stále nemůžeme říci, zda se mimozemšťané budou pohybovat na dvou nohou jako lidé a zda budou mít velké zelené oči. Avšak domníváme se, že evoluční teorie poskytuje jedinečné nástroje k poznání, jak bude mimozemský život vypadat a ukazuje některé příklady přesvědčivých předpovědí, s nimiž můžeme dále pracovat.“

Na základě předpokladu, že mimozemšťané prodělali evoluční změny – podobné, jaké nastaly mezi druhy na Zemi, můžeme říci, že zde existuje určitý stupeň předvídatelnosti evoluce, která způsobí, že mimozemšťané budou vypadat podobně jako my.

Předpokládáme, že podobně jako lidstvo jsou obyvatelé cizích planet tvořeni hierarchií entit, které všechny spolupracují na vytvoření mimozemšťanů. Na jednotlivých úrovních budou organismy účinně řízeny za účelem eliminace konfliktů, k udržování spolupráce a k uchování společného fungování organismu.

Existují stovky tisíc potenciálně obyvatelných planet jen v naší Galaxii. Nemůžeme říci, jestli existuje život pouze na Zemi, ale uskutečnili jsme malý krok směrem k nalezení odpovědi na otázku, jak jsou nám naši mimozemští sousedé podobní – tedy pokud nejsme ve vesmíru sami.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] ox.ac.uk
[2] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Astrobiologie, Život ve vesmíru, Mimozemšťané


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »