Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Nalezeno nejchladnější místo ve vesmíru

Nalezeno nejchladnější místo ve vesmíru

Astronomové našli dosud nejchladnější místo ve vesmíru. Je jím plyn unikající z hvězdy, která se nachází v závěrečné fázi svého života.

Pojmy jako nízká nebo vysoká teplota, které běžně používáme v našich životech, ztrácí ve vesmíru svůj význam. Člověku je při −10 °C zima a při 30 °C už zase teplo. Ve vesmíru je rozsah teplot v porovnání s tím, co známe na Zemi, gigantický. V prostoru mezi hvězdami, kde je téměř vakuum dosahuje nejnižší teplota −270 °C a naopak v nitrech hvězd jsou teploty až několik desítek milionů stupňů!

Absolutní nula
Mlhovina Motýlek - nejchladnější místo ve vesmíruLátku není možné stále více a více ochlazovat na libovolnou teplotu. Příroda určila nepřekonatelnou hranici a to −273,15 °C. Označuje se jako "absolutní nula", protože je to nejnižší možná teplota vůbec, nic nemůže být chladnější. Jak je to možné? Údaj na teploměru, který čteme každé ráno za oknem svého bytu nám vlastně říká jak mnoho energie se ve vzduchu skrývá. Čím méně energie v látce je, tím je nižší její teplota. Při absolutní nule už látka nemá energii, kterou by do okolí uvolnila. Teplota nižší než −273,15 °C není možná. Kdyby se látka měla ochladit ještě více, musela by mít energii ještě menší než žádnou a to jak každý jistě chápe je nesmyslné. Teplotu nemusíme měřit jen tak, že do látky strčíme teploměr. Dá se to udělat i na dálku a astronomové toho hojně využívají, protože jak jinak zjistit teplotu objektů, které jsou od nás tak daleko, že se k nim ani za celý svůj život nedostaneme.

Nejchladnější je "Motýlek"
Hubbleův kosmický dalekohled (HST), který je na oběžné dráze kolem Země už 13 let, vykonal velké množství pozorování a je nejúspěšnějším astronomickým přístrojem vůbec. Na Zemi odeslal snímky obrovského množství těles, hvězd a galaxií. Nedávno opět pozoroval mlhovinu zvanou podle svého tvaru "Motýlek", nacházející se ve vzdálenosti 5000 světelných let od Země. Uprostřed mlhoviny je neobvyklá hvězda vyvrhující do okolního prostoru obrovské množství plynu neuvěřitelně vysokou rychlostí 500 000 kilometrů za hodinu. Jak se plyn vzdaluje od hvězdy a zabírá stále větší objem, snižuje se extrémně i jeho teplota na −272 °C, takže je jen o jeden stupeň teplejší, než absolutní nula. "Motýlek" se tak stal nejchladnějším známým objektem v celém vesmíru.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »