Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  NuSTAR pomohla spatřit vznik koróny černé díry

NuSTAR pomohla spatřit vznik koróny černé díry

Na grafice vidíme výtrysk hmoty z roztrhané hvězdy směrem doprava a také korónu tvořenou plasmatem
Autor: NASA-JPL/Caltech

Astronomové mají díky kosmickým observatořím vynikající přehled o velice zajímavých dějích v okolí černých děr. Jedním z nich je i koróna v jejich okolí, která se dokáže poměrně rychle objevit a zase zmizet. Za tímto jevem stojí například příliš blízký průlet hvězdy kolem černé díry. Ta hvězdu slapovými silami roztrhá a padající hmota je zčásti vypuzena a vytvoří se zmiňovaná koróna. Tento jev nyní astronomové pozorovali u jedné z relativně blízkých galaxií pomocí několika přístrojů v kosmu, jako je rentgenová observatoř NuSTAR, detektor NICER na ISS nebo observatoř Neil Gehrels Swift.

Na úvodním obrázku můžeme vidět hmotu v okolí černé díry. Na vizualizaci je rovněž patrný výtrysk materiálu směrem doprava, který tvoří zbytky hvězdy, jež se přiblížila příliš blízko černé díře a byla roztrhána slapovými silami. Nad černou dírou vidíme korónu tvořenou horkým plasmatem (atomy zbavené svých elektronů).

Pokud astronomové tvrdí, že měli možnost pozorovat tento jev z poměrně velké blízkosti, tak prosím vezměte v potaz, že jimi uvedených 254 milionů světelných roků je u těchto úkazů ve vesmírném měřítku opravdu blízký jev. Podívat se poměrně zblízka na to, jak si černá díra dává ke svačině hvězdu, je vždy vědecky velmi cenné.

Co se v tomto případě stalo? Během pozorování objektu označeného AT2021ehb, což je jinak klidná galaxie hostící ve svém nitru černou díru, pozorovali vědci náhlý nárůst množství vyzařovaného vysokoenergetického rentgenového záření. To je informovalo o tom, že zdejší černá díra pohltila hvězdu a nad ní se vytvořila zmíněná koróna. Observatoř NuSTAR pak poskytla velmi detailní pohled na průběh tvorby této koróny. Srážku takové černé díry o hmotnosti 10 milionů Sluncí s hvězdou vědci přirovnávají k srážce bowlingové koule s lodí velikosti Titaniku. Z hvězdy se stal oblak hmoty a část byla vystřelena ven v podobě výtrysku, jak je vidět i na animaci. Atomy byly poté vyvrženy do okolí horizontu události a vytvořily jev zvaný koróna černé díry.

Jev jako první spatřila pozemská přehlídka oblohy zaměřená na změny na obloze − Zwicky Transient Facility na Mount Palomaru (stejná přehlídka, jaká objevila mimo jiné kometu C/2022 E3 (ZTF), která teď na přelomu ledna a února prolétne relativně blízko Zemi a možná bude vidět i pouhým okem). Poté se na ni zaměřila Neil Gehrels Swift Observatory a přístroj Neutron star Interior Composition Explorer (NICER) na ISS, který pozoruje vlnové délky rentgenového záření s větší vlnovou délkou než Swift. Poté převzal žezlo také NuSTAR a z výsledků pozorování vznikla i odkazovaná vědecká práce.

Podle vědců je vidět, že za tvorbou koróny stojí silné magnetické pole a díky podobně blízkým pozorováním bude možné v budoucnu lépe porozumět tomu, jak se podobné útvary tvoří a kde se tak silné magnetické pole bere.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA/JPL
[2] The Astrophysical Journal
[3] ČT, redakce vědy

Převzato: Kosmonautix.cz



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Koróna černé díry, Černá díra


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »