Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Objevena galaxie složená převážně z temné hmoty

Objevena galaxie složená převážně z temné hmoty

Snímky temné galaxie Dragonfly 44
Autor: Gemini, Sloan Digital Sky Survey

Na dvou uvedených fotografiích je temná galaxie Dragonfly 44. Snímek vlevo byl pořízen v rámci přehlídky Sloan Digital Sky Survey (SDSS). Ve viditelném světle jsou pozorovatelné pouze sotva patrné šmouhy. Snímek vpravo představuje dlouhou expozici pomocí dalekohledu Gemini, jednoho z nejvýkonnějších dalekohledů na světě, odhalující velké protáhlé objekty. K pořízení snímku byl použit spektrograf Gemini Multi-Object Spectrograph (GMOS). Galaxie Dragonfly 44 je při své velké hmotnosti velmi slabá a skládá se téměř výhradně z temné hmoty.

Dragonfly 44 se nachází poblíž kupy galaxií Coma a byla přehlížena až do minulého roku, protože má neobvyklé složení: jedná se o difúzní „flek“ velikosti Mléčné dráhy, avšak s mnohonásobně menším počtem hvězd.

Velmi brzy po objevu jsme si uvědomili, že tato galaxie je velmi obtížně pozorovatelná. Obsahuje pouze několik hvězd, které by se rychle rozprchly, pokud by je něco nedrželo pohromadě,“ říká astronom Pieter van Dokkum z Yale University, hlavní autor článku publikovaného v časopise Astrophysical Journal Letters.

Vědecký tým, jehož vedoucím byl Pieter van Dokkum, profesor astronomie a fyziky na Yale University, byl schopen pořídit dobrý snímek galaxie Dragonfly 44 díky observatoři W. M. Keck a dalekohledu Gemini North, jež se nacházejí na Havajských ostrovech. Astronomové využili pozorování z Keckovy observatoře uskutečněná v průběhu šesti nocí k měření rychlostí hvězd nacházejících se v galaxii. Pomocí dalekohledu Gemini North s objektivem o průměru 8 metrů odhalili halo z kulových hvězdokup kolem jádra galaxie, podobné halu obklopujícím naši Galaxii.

Rychlosti hvězd jsou indikátorem hmotnosti galaxie, poznamenávají astronomové. Čím rychleji se hvězdy pohybují, tím větší je hmotnost galaxie.

Kupodivu se hvězdy pohybují rychlostmi, které jsou mnohem vyšší, než astronomové očekávali pro tak málo jasnou galaxii. To znamená, že Dragonfly 44 obsahuje velké množství nepozorovatelné hmoty,“ říká spoluautor výzkumu Roberto Abraham z University of Toronto.

Astronomové nejprve detekovali galaxii Dragonfly 44 prostřednictvím Dragonfly Telephoto Array, což je soustava dalekohledů, kterou navrhli a postavili Pieter van Dokkum a Roberto Abraham.

Hmotnost galaxie Dragonfly 44 byla odhadnuta na jeden bilión hmotností Slunce, což přibližně odpovídá hmotnosti naší Galaxie. Avšak pouze jedna setina procenta její hmotnosti představuje hvězdy a „normální“ hmotu. Zbývajících 99,99 % se zde nachází v podobě temné hmoty – hypotetické substance, která zůstává nepozorovatelná a projevuje se pouze gravitací.

Výzkumníci potvrdili, že objevená galaxie se skládá především z temné hmoty, což není nic nového – mimořádně slabé trpasličí galaxie mají podobné složení. Avšak tyto galaxie jsou přibližně 10 000× méně hmotné než Dragonfly 44.

Nemáme žádnou představu o tom, jak galaxie jako Dragonfly 44 mohly vzniknout,“ říká Roberto Abraham. „Data z dalekohledu Gemini ukazují, že relativně velká seskupení hvězd vytvořila velmi kompaktní hvězdokupy, což je pravděpodobně významným vodítkem. Avšak v tomto okamžiku se o tom můžeme jen dohadovat.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] keckobservatory.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Dragonfly 44, Galaxie, Temná hmota


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »