Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Omega Centauri – zářivý obr jižní oblohy

Omega Centauri – zářivý obr jižní oblohy

Omega Centauri
Omega Centauri
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (044/2008): Omega Centauri je pravým klenotem jižní oblohy, což potvrzuje také poslední snímek zveřejněný ESO. Tato kulová hvězdokupa obsahuje milióny hvězd a nahází se v souhvězdí Kentaura ve vzdálenosti přibližně 17 000 světelných let od Země.

Na tmavé, světelným znečištěním nezasažené, obloze ji můžeme spatřit i neozbrojenýma očima. S úhlovým průměrem srovnatelným s průměrem Měsíce září s magnitudou 3,7. I v malém amatérském dalekohledu se nám ukáže jako úžasná velice hustá koule zářících hvězd. Pro odhalení jejich tajemství však astronomové využívají plnou sílu profesionálních dalekohledů.

Data k novému snímku byla získána přístrojem Wide Field Imager (WFI), připojeným k 2,2 metrovému Max-Planck/ESO dalekohledu. Ten se nachází v horách chilské pouště Atacama na observatoři ESO La Silla. Skutečná velikost Omega Centauri činí celých 150 světelných let a jedná se o nejhmotnější kulovou hvězdokupu v naší Galaxii. Obsahuje přibližně 10 miliónů hvězd!

Omega Centauri byla pozorována již v počátcích astronomie. Je zmíněna jak v Ptolemaiově katalogu, tak později v katalogu Johanna Bayera - ovšem jako hvězda. Až v 19. století anglický astronom John Frederick William Herschel (syn objevitele Uranu) rozpoznal, že se ve skutečnosti jedná o kulovou hvězdokupu. Obecně se kulové hvězdokupy řadí mezi nejstarší seskupení hvězd, která nalézáme ve vnějším halo galaxií podobných té naší. Samotná Omega Centauri je stará okolo 12 miliard let.

Nedávný výzkum zajímavého nebeského obra ukazuje na možnou přítomnost hmotné černé díry v jeho centru. Pozorování Hubblova vesmírného dalekohledu (viz heic0809) a observatoře Gemini prokázala neobvykle výrazný pohyb hvězd v centru hvězdokupy. Astronomové předpokládají, že se jedná o důsledek gravitačního působení masivní černé díry s hmotností zhruba 40 000 násobku hmotnosti Slunce.

Přítomnost černé díry je pouze jedním z důvodů, pro který astronomové pokládají Omega Centauri za zvláštní a podivnou. Existují též teorie, že jde ve skutečnosti o srdce trpasličí galaxie, kterou v minulosti zničilo blízké setkání s Galaxií naší. Neobvyklost hvězdokupy dokazují také další pozorování (viz ESO 07/05 a heic0708), jež odhalila přítomnost hned několik generací hvězd. Typická hvězdokupa přitom obsahuje pouze hvězdy stejného stáří. Ať již je pravda jakákoliv, bude jasný nebeský objekt dále nabízet profesionálním i amatérským astronomům úžasnou podívanou.

Multimédia

Zdroj: TZ ESO 044/08

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso.

Česká republika je členem Evropské jižní observatoře (ESO) od ledna 2007.
Národní kontakt pro ESO: Pavel Suchan - suchan(zavináč)astro(tečka)cz.




O autorovi



51. vesmírný týden 2018

51. vesmírný týden 2018

Přehled událostí na obloze od 17. 12. do 23. 12. 2018. Měsíc dorůstá k úplňku. Večer je vidět Mars. Na ranní obloze se potkává Merkur s Jupiterem, nejvýše je Venuše. Kometu 46P/Wirtanen skrývají oblaka, ruší svým svitem Měsíc, minula Plejády, ale je docela jasná. Mimořádný výstup do kosmického prostoru zažila ISS. Virgin Galactic překonala se svým VSS Unity hranici 80 km. Voyager 2 je mimo sféru vlivu slunečního větru. InSight na Marsu konečně vyfotografována z oběžné dráhy. Před 50 lety se na cestu kolem Měsíce vydalo Apollo 8.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN 777 - Orlí hlava

Titul Česká astrofotografie měsíce za listopad 2018 obdržel snímek „LBN 777 – Orlí hlava“, jehož autorem je Martin Myslivec   S objekty na noční obloze je to tak. Buď mají tak trochu nudná, byť pro neznalé někdy záhadná označení jako M, NGC, LBN, IC, GUM, DUN, vdB, Arp, Ced, … a mnoho

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

46P/Wirtanen

46P/Wirtanen

Další informace »