Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Omega Centauri – zářivý obr jižní oblohy

Omega Centauri – zářivý obr jižní oblohy

Omega Centauri
Omega Centauri
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (044/2008): Omega Centauri je pravým klenotem jižní oblohy, což potvrzuje také poslední snímek zveřejněný ESO. Tato kulová hvězdokupa obsahuje milióny hvězd a nahází se v souhvězdí Kentaura ve vzdálenosti přibližně 17 000 světelných let od Země.

Na tmavé, světelným znečištěním nezasažené, obloze ji můžeme spatřit i neozbrojenýma očima. S úhlovým průměrem srovnatelným s průměrem Měsíce září s magnitudou 3,7. I v malém amatérském dalekohledu se nám ukáže jako úžasná velice hustá koule zářících hvězd. Pro odhalení jejich tajemství však astronomové využívají plnou sílu profesionálních dalekohledů.

Data k novému snímku byla získána přístrojem Wide Field Imager (WFI), připojeným k 2,2 metrovému Max-Planck/ESO dalekohledu. Ten se nachází v horách chilské pouště Atacama na observatoři ESO La Silla. Skutečná velikost Omega Centauri činí celých 150 světelných let a jedná se o nejhmotnější kulovou hvězdokupu v naší Galaxii. Obsahuje přibližně 10 miliónů hvězd!

Omega Centauri byla pozorována již v počátcích astronomie. Je zmíněna jak v Ptolemaiově katalogu, tak později v katalogu Johanna Bayera - ovšem jako hvězda. Až v 19. století anglický astronom John Frederick William Herschel (syn objevitele Uranu) rozpoznal, že se ve skutečnosti jedná o kulovou hvězdokupu. Obecně se kulové hvězdokupy řadí mezi nejstarší seskupení hvězd, která nalézáme ve vnějším halo galaxií podobných té naší. Samotná Omega Centauri je stará okolo 12 miliard let.

Nedávný výzkum zajímavého nebeského obra ukazuje na možnou přítomnost hmotné černé díry v jeho centru. Pozorování Hubblova vesmírného dalekohledu (viz heic0809) a observatoře Gemini prokázala neobvykle výrazný pohyb hvězd v centru hvězdokupy. Astronomové předpokládají, že se jedná o důsledek gravitačního působení masivní černé díry s hmotností zhruba 40 000 násobku hmotnosti Slunce.

Přítomnost černé díry je pouze jedním z důvodů, pro který astronomové pokládají Omega Centauri za zvláštní a podivnou. Existují též teorie, že jde ve skutečnosti o srdce trpasličí galaxie, kterou v minulosti zničilo blízké setkání s Galaxií naší. Neobvyklost hvězdokupy dokazují také další pozorování (viz ESO 07/05 a heic0708), jež odhalila přítomnost hned několik generací hvězd. Typická hvězdokupa přitom obsahuje pouze hvězdy stejného stáří. Ať již je pravda jakákoliv, bude jasný nebeský objekt dále nabízet profesionálním i amatérským astronomům úžasnou podívanou.

Multimédia

Zdroj: TZ ESO 044/08

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso.

Česká republika je členem Evropské jižní observatoře (ESO) od ledna 2007.
Národní kontakt pro ESO: Pavel Suchan - suchan(zavináč)astro(tečka)cz.




O autorovi



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa, která neměla být vidět

V elektronickém telegramu CBET 5698 ze dne 4.6.2026 přišla zpráva, že periodická kometa 220P/McNaught mezi 30. a 31. květnem zjasnila ze 17.5 magnitudy na 8.-9. Kometa se nacházela momentálně v souhvězdí Ryb, ráno na konci nautické noci byla ve výšce asi 8 stupňů nad obzorem. Obrázek je výsledkem pokusu ji za těchto podmínek zachytit, k velkému šumu přispěl ještě i Měsíc se 75% osvětleného povrchu, 46 stupňů východně od komety. Elongace přes 70 stupňů při nízké deklinaci komety a naopak vysoké u Slunce, je výhodou pro pozorovatele z jižních šířek. V levém dolním rohu je zmenšenina RAW originálu první šestisekundové expozice z celkového počtu 34, černým rámečkem jsou přibližně vyznačeny hranice detailního snímku. Je na ní vidět, že značnou část snímaného pole zabrala budova a stožár s umělým osvětlením tréninkového hřiště - bohužel rčení, že pod lampou je tma, tady nezabralo. Pro srovnání jsou označeny magnitudy tří blízkých hvězd.

Další informace »