Omega Centauri – zářivý obr jižní oblohy
Na tmavé, světelným znečištěním nezasažené, obloze ji můžeme spatřit i neozbrojenýma očima. S úhlovým průměrem srovnatelným s průměrem Měsíce září s magnitudou 3,7. I v malém amatérském dalekohledu se nám ukáže jako úžasná velice hustá koule zářících hvězd. Pro odhalení jejich tajemství však astronomové využívají plnou sílu profesionálních dalekohledů.
Data k novému snímku byla získána přístrojem Wide Field Imager (WFI), připojeným k 2,2 metrovému Max-Planck/ESO dalekohledu. Ten se nachází v horách chilské pouště Atacama na observatoři ESO La Silla. Skutečná velikost Omega Centauri činí celých 150 světelných let a jedná se o nejhmotnější kulovou hvězdokupu v naší Galaxii. Obsahuje přibližně 10 miliónů hvězd!
Omega Centauri byla pozorována již v počátcích astronomie. Je zmíněna jak v Ptolemaiově katalogu, tak později v katalogu Johanna Bayera - ovšem jako hvězda. Až v 19. století anglický astronom John Frederick William Herschel (syn objevitele Uranu) rozpoznal, že se ve skutečnosti jedná o kulovou hvězdokupu. Obecně se kulové hvězdokupy řadí mezi nejstarší seskupení hvězd, která nalézáme ve vnějším halo galaxií podobných té naší. Samotná Omega Centauri je stará okolo 12 miliard let.
Nedávný výzkum zajímavého nebeského obra ukazuje na možnou přítomnost hmotné černé díry v jeho centru. Pozorování Hubblova vesmírného dalekohledu (viz heic0809) a observatoře Gemini prokázala neobvykle výrazný pohyb hvězd v centru hvězdokupy. Astronomové předpokládají, že se jedná o důsledek gravitačního působení masivní černé díry s hmotností zhruba 40 000 násobku hmotnosti Slunce.
Přítomnost černé díry je pouze jedním z důvodů, pro který astronomové pokládají Omega Centauri za zvláštní a podivnou. Existují též teorie, že jde ve skutečnosti o srdce trpasličí galaxie, kterou v minulosti zničilo blízké setkání s Galaxií naší. Neobvyklost hvězdokupy dokazují také další pozorování (viz ESO 07/05 a heic0708), jež odhalila přítomnost hned několik generací hvězd. Typická hvězdokupa přitom obsahuje pouze hvězdy stejného stáří. Ať již je pravda jakákoliv, bude jasný nebeský objekt dále nabízet profesionálním i amatérským astronomům úžasnou podívanou.
Zdroj: TZ ESO 044/08
Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso.
Česká republika je členem Evropské jižní observatoře (ESO) od ledna 2007.
Národní kontakt pro ESO: Pavel Suchan - suchan(zavináč)astro(tečka)cz.
