Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Pilíře stvoření plné hvězd na úžasném snímku JWST
Adam Denko Vytisknout článek

Pilíře stvoření plné hvězd na úžasném snímku JWST

Pilíře stvoření v blízkém infračerveném oboru kamerou NIRCam vesmírného dalekohledu Jamese Webba
Autor: NASA, ESA, CSA, STScI; J. DePasquale, A. Koekemoer, A. Pagan (STScI)

Perfektní optika pozlacených zrcadel dalekohledu Jamese Webba znovu ukázala co dokáže. Teleskop byl tentokrát namířen na velice známé Pilíře stvoření, oblast uvnitř Orlí mlhoviny M16. Zachytil nejen dechberoucí krásu této části mlhoviny, ale hlavně místa, kde se “rodí” nové hvězdy.

Mračna prachu, která vypadají, jakoby někam stoupal kouř, jsou ve skutečnosti zbytky materiálu erodované intenzivním UV zářením horkých hvězd (mimo záběr). Ta se pod tlakem záření hroutí, zahřívají a díky gravitaci se z nich postupně vytváří hvězdy. Ty na fotografii září ve výrazné červené barvě. Tato místa jsou díky své teplotě bohatým zdrojem blízkého-infračerveného záření (Near-InfraRed = NIR), ve kterém JWST mlhovinu fotografoval (tedy jeho přístroj NIRCam).

Kolem dominantních Sloupů stvoření je možné vidět i menší sloupky takzvané Herbig-Haro objekty. Vznikají, když mladá hvězda vyvrhne ze svých pólů poměrně rychlé proudy plynu, které později mohou interagovat s okolními mračny.

Na přiloženém videu se můžeme doslova ponořit do Mléčné dráhy, kde poblíž centra naší galaxie leží Orlí mlhovina a její známé Pilíře stvoření.

Přestože fotonů v blízké infračervené oblasti spektra pronikly prachem a pomohly ho jakoby odstranit, nevidíme žádné galaxie v pozadí. Objekt se totiž nachází směrem do galaktického centra, kde jsou husté shluky mezihvězdného prachu, které slabé světlo z galaxií překrývají a pohlcují, podobně jako možná právě dnes u vás mlha či nízká oblačnost zakrývá noční oblohu.

Orlí mlhovina katalogovaná v Messierově katalogu jako M16 je obrovská emisní mlhovina z ionizovaného vodíku (HII) v souhvězdí Hada (Serpens). Mimo ikonické Pilíře stvoření v ní najdeme i mladou otevřenou hvězdokupu, která se svými silnými hvězdnými větry může za erozi a tvar útvarů v mlhovině.

Působivý rozdíl mezi snímáním mlhovin ve viditelném světle z HST a blízkém infračerveném oboru z JWST zachycuje níže vložená dvojice snímků. Větší jsou ke stažení na webu ESA. Pohled v blízkém infračerveném oboru nabídl v minulosti i HST, ale zdaleka ne v takovém detailu. Přímé srovnání nabízí "slider tool" na webu ESA.

Srovnání snímku známých Pilířů stvoření v mlhovině M16 z vesmírných dalekohledů HST (vlevo, viditelný obor spektra, ACS) a JWST (vpravo, blízký infračervený obor, NIRCam) Autor: NASA, ESA, CSA, STScI; J. DePasquale, A. Koekemoer, A. Pagan (STScI)
Srovnání snímku známých Pilířů stvoření v mlhovině M16 z vesmírných dalekohledů HST (vlevo, viditelný obor spektra, ACS) a JWST (vpravo, blízký infračervený obor, NIRCam)
Autor: NASA, ESA, CSA, STScI; J. DePasquale, A. Koekemoer, A. Pagan (STScI)

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] esawebb.org
[2] webbtelescope.org



O autorovi

Adam Denko

Adam Denko

Adam Denko se narodil v roce 2007 v Praze. Studuje na osmiletém gymnáziu v Berouně a svůj volný čas tráví astronomií a astrofotografií.
Za každé jasné noci sbírá fotony hlubokého vesmíru pomocí šestipalcového Sky-Watcher dalekohledu na GoTo montáži EQ3-2. Astrofotografie následně vydává na své webové stránce. Jeho oblíbenou vědu se snaží popularizovat pomocí sociálních sítí a psaním článků. 
 

Štítky: M16, Pilíře stvoření, HST, Jwst


6. vesmírný týden 2023

6. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 2. do 12. 2. 2023. Měsíc je ve fázi úplňku a ubývá k poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je výrazná planeta Venuše a o něco výše také jasný Jupiter. Nejvýše najdeme večer Mars, k němuž se zdánlivě na obloze blíží i kometa C/2022 E3 (ZTF). Aktivita Slunce se snížila, ale v lednu bylo zatím největší množství skvrn. Raketa Falcon 9 společnosti SpaceX překonala hranici 200 úspěšných startů. Máme tu i starty ruských raket. Před pěti lety vynesl Falcon Heavy při svém inauguračním letu automobil Tesla.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tromsø lights

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2022 získal snímek „Tromsø lights“, jehož autorem je Jan Klíma     Kdo by neznal slavnou polární záři. Ať již ze snímků oblohy z dalekého severu či z ještě, alespoň pro nás ještě vzdálenějšího jihu, nebo třeba z divadelní hry

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ Měsíce

Východ Měsíce

Další informace »