Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Plazma, exoplanety nebo černé díry?

Plazma, exoplanety nebo černé díry?

Jaká vědecká mise ESA dostane zelenou?
Autor: ESA

Evropská kosmická agentura představila plán pro vědecké sondy po roce 2015, nesoucí název Cosmic Vision. V jeho rámci jsou budoucí vědecké mise, rozděleny pro lepší přehlednost  do tří základních kategorií – malé, střední a velké. Před pár dny ESA oznámila, které tři projekty se dostaly do finálového výběru pro další misi středního rozsahu. V roce 2025 bychom se tak měli dočkat buďto infračerveného teleskopu, sondy zkoumající plasma, nebo rentgenové observatoře. Který z finalistů uspěje, bychom se mohli dozvědět za několik měsíců. Ve všech ohledech je ale už teď škoda, že nemohou dostat zelenou všechny mise.

Nejžhavější kandidáti

Z „malých“ evropských misí v rámci programu Cosmic Vision můžeme jmenovat teleskop Cheops, který má od roku 2017 zkoumat planety u cizích hvězd. Velké mise, nebo též vlajkové lodě, zastupuje JUICE pro průzkum Jupiteru, dále ATHENA pro rentgenová pozorování a LISA zkoumjící tajemné gravitační vlny.

Střední třída vědeckých misí je reprezentována třeba sondou Solar Orbiter, která vyrazí v roce 2018 na průzkum Slunce, misí Euclid zkoumající temnou hmotu, nebo PLATO, která se zaměří na exoplanety. ESA pro střední kategorii vědeckých projektů určila jako finanční strop 450 milionů euro.

Zatím jsou tedy vybrané tři střední (medium) mise. Čtvrtý projekt, označovaný též jako M4 rozšíří tento výčet o další jméno – tři kandidáti – ARIEL, THOR a XIPE vzešli z důkladné analýzy celkem 27 předložených návrhů. Dva z nich ale neprojdou dalším sítem, na jehož konci zůstane jediný projekt, který dostane zelenou pro vypuštění do vesmíru.

Projekt Ariel

Projekt ARIEL vede Velká Británie. Podle jejich představ by tato mise obsahovala vypuštění infračerveného teleskopu o průměru 90 centimetrů. Jeho úkolem by bylo zkoumat atmosféru zhruba 500 planet, které obíhají okolo jiných hvězd. Pro lepší představu – poslední významnější vypuštěný infrateleskop (WISE) měl průměr 40 centimetrů. Naopak největším infrateleskopem, který se kdy podíval do vesmíru byl evropský projekt Herschel se zrcadlem o průměru 3,5 metru. Koncepce mise ARIEL by dobře doplnila další chystané evropské mise zaměřené na exoplanety – výše zmíněné projekty PLATO a Cheops.

Projekt THOR

Satelit THOR. Autor: ESA
Satelit THOR.
Autor: ESA
Už podle názvu není těžké určit, která země stojí za projektem THOR. Vědecké konsorcium se sídlem ve Švédsku předložilo návrh na vědeckou sondu, která by zaměřila svou pozornost na doposud nezodpovězené otázky týkající se turbulentních procesů, které urychlují a zahřívají plasma okolo Země, Slunce i dalších hvězd. Svým způsobem můžeme říci, že tato mise by nenavazovala na žádnou předchozí a poskytovala by tolik nevděčný prvovýzkum, který se sice hrozně špatně obhajuje, výstupy z něj se obtížně předávají veřejnosti, ale vědecký přínos je ohromný.

Projekt XIPE

Třetím finálovým návrhem je XIPE. Pozorní fanoušci kosmonautiky si už asi zvykli, že pokud je v názvu nějaké sondy písmeno X, pak se s velkou pravděpodobností jedná o projekt, který se týká rentgenové astronomie. Ani v tomto případě se nejedná o výjimku. XIPE má detekovat emisní záření ze supernov, galaktických výtrysků, černých děr a neutronových hvězd. ESA přitom zdůrazňuje, že XIPE by měl být vůbec prvním teleskopem v historii, který zvládne detekovat polarizaci rentgenového záření. Nasbíraná data by přitom bylo možné spojit s výsledky z výše zmíněného projektu ATHENA, který by mohl odstartovat v roce 2028.

Před odborníky z Evropské kosmické agentury není snadné rozhodování. Každý z projektů se zaměřuje na jinou část poznání a každý by jistě dokázal posunout naše znalosti v dané oblasti o kus dál. Uvidíme, pro co se nakonec ESA rozhodne...

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceflightnow.com
[2] Wikipedia

Převzato: www.kosmonautix.cz



O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: ESA, Thor, Ariel, Xipe, Evropská kosmická agentura


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Pořízeno fotoaparátem Canon EOS 7D přes NT Sky-Watcher 200/1000 na montáži GHEQ-5. Čas expozice 35s.

Další informace »