Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Plazma, exoplanety nebo černé díry?

Plazma, exoplanety nebo černé díry?

Jaká vědecká mise ESA dostane zelenou?
Autor: ESA

Evropská kosmická agentura představila plán pro vědecké sondy po roce 2015, nesoucí název Cosmic Vision. V jeho rámci jsou budoucí vědecké mise, rozděleny pro lepší přehlednost  do tří základních kategorií – malé, střední a velké. Před pár dny ESA oznámila, které tři projekty se dostaly do finálového výběru pro další misi středního rozsahu. V roce 2025 bychom se tak měli dočkat buďto infračerveného teleskopu, sondy zkoumající plasma, nebo rentgenové observatoře. Který z finalistů uspěje, bychom se mohli dozvědět za několik měsíců. Ve všech ohledech je ale už teď škoda, že nemohou dostat zelenou všechny mise.

Nejžhavější kandidáti

Z „malých“ evropských misí v rámci programu Cosmic Vision můžeme jmenovat teleskop Cheops, který má od roku 2017 zkoumat planety u cizích hvězd. Velké mise, nebo též vlajkové lodě, zastupuje JUICE pro průzkum Jupiteru, dále ATHENA pro rentgenová pozorování a LISA zkoumjící tajemné gravitační vlny.

Střední třída vědeckých misí je reprezentována třeba sondou Solar Orbiter, která vyrazí v roce 2018 na průzkum Slunce, misí Euclid zkoumající temnou hmotu, nebo PLATO, která se zaměří na exoplanety. ESA pro střední kategorii vědeckých projektů určila jako finanční strop 450 milionů euro.

Zatím jsou tedy vybrané tři střední (medium) mise. Čtvrtý projekt, označovaný též jako M4 rozšíří tento výčet o další jméno – tři kandidáti – ARIEL, THOR a XIPE vzešli z důkladné analýzy celkem 27 předložených návrhů. Dva z nich ale neprojdou dalším sítem, na jehož konci zůstane jediný projekt, který dostane zelenou pro vypuštění do vesmíru.

Projekt Ariel

Projekt ARIEL vede Velká Británie. Podle jejich představ by tato mise obsahovala vypuštění infračerveného teleskopu o průměru 90 centimetrů. Jeho úkolem by bylo zkoumat atmosféru zhruba 500 planet, které obíhají okolo jiných hvězd. Pro lepší představu – poslední významnější vypuštěný infrateleskop (WISE) měl průměr 40 centimetrů. Naopak největším infrateleskopem, který se kdy podíval do vesmíru byl evropský projekt Herschel se zrcadlem o průměru 3,5 metru. Koncepce mise ARIEL by dobře doplnila další chystané evropské mise zaměřené na exoplanety – výše zmíněné projekty PLATO a Cheops.

Projekt THOR

Satelit THOR. Autor: ESA
Satelit THOR.
Autor: ESA
Už podle názvu není těžké určit, která země stojí za projektem THOR. Vědecké konsorcium se sídlem ve Švédsku předložilo návrh na vědeckou sondu, která by zaměřila svou pozornost na doposud nezodpovězené otázky týkající se turbulentních procesů, které urychlují a zahřívají plasma okolo Země, Slunce i dalších hvězd. Svým způsobem můžeme říci, že tato mise by nenavazovala na žádnou předchozí a poskytovala by tolik nevděčný prvovýzkum, který se sice hrozně špatně obhajuje, výstupy z něj se obtížně předávají veřejnosti, ale vědecký přínos je ohromný.

Projekt XIPE

Třetím finálovým návrhem je XIPE. Pozorní fanoušci kosmonautiky si už asi zvykli, že pokud je v názvu nějaké sondy písmeno X, pak se s velkou pravděpodobností jedná o projekt, který se týká rentgenové astronomie. Ani v tomto případě se nejedná o výjimku. XIPE má detekovat emisní záření ze supernov, galaktických výtrysků, černých děr a neutronových hvězd. ESA přitom zdůrazňuje, že XIPE by měl být vůbec prvním teleskopem v historii, který zvládne detekovat polarizaci rentgenového záření. Nasbíraná data by přitom bylo možné spojit s výsledky z výše zmíněného projektu ATHENA, který by mohl odstartovat v roce 2028.

Před odborníky z Evropské kosmické agentury není snadné rozhodování. Každý z projektů se zaměřuje na jinou část poznání a každý by jistě dokázal posunout naše znalosti v dané oblasti o kus dál. Uvidíme, pro co se nakonec ESA rozhodne...

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceflightnow.com
[2] Wikipedia

Převzato: www.kosmonautix.cz



O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: ESA, Thor, Ariel, Xipe, Evropská kosmická agentura


20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání planetek.

Setkání planetek. Rozměry obrázku jsou 30 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka (7335) 1989 JA je řazena do typu Apollo a prochází nejblíže Zemi mezi roky 1916 až 2194. V době fotografování byla od Země vzdálena 0.072 au a jasnost měla 13.2 magnitudy. O deset dní později bude o magnitudu jasnější a více než dvakrát blíže, ale na jižní obloze. V roce 1989 ji objevila E. Helinová na Mt. Palomaru. Planetka (15903) Rolandflorrie byla podstatně slabší, asi 17.3 magnitudy a nacházela se ve vzdálenosti 1.385 au od Země. V roce 1997 ji objevil amatérský astronom trpící v dětství Aspergerovým syndromem T. Handley v Burlingtonu (New Jersey) a dal jí jména svých rodičů.

Další informace »