Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Pozorován záblesk od kolidujících černých děr

Pozorován záblesk od kolidujících černých děr

Dvojice černých děr se obíhá v akrečním disku supermasivní černé díry, představa grafika
Autor: R Hurt (IPAC)/Caltech

Astronomové pozorovali v optickém oboru jasný záblesk ve vzdáleném vesmíru a domnívají se, že za ním stojí splynutí dvou černých děr, které zaznamenaly gravitační detektory jako úkaz GW190521g. Pokud by se ukázalo, že mají pravdu, šlo by o unikátní pozorování takto extrémně jasného jevu, který může pomoci v ověřování našich modelů chování černých děr.

Když se dvě černé díry obíhají po spirále a nakonec splynou, vysílají do prostoru gravitační vlny, chvění prostoročasu, které již umíme detekovat extrémně přesnými detektory na Zemi jako jsou LIGO a Virgo. Protože samotné černé díry jsou pro dalekohledy neviditelné, je pozorování gravitačních vln jednou z mála možností, jak tyto jevy detekovat. Avšak víme, že černé díry bývají obklopeny materiálem, který do nich padá a tak existují teorie, jak v některých případech může být splynutí doprovázeno zábleskem. 

Nyní jeden takový záblesk pozorovali vědci z Caltechu pomocí přístroje ZTF (Zwicky Transient Facility) na Mount Palomaru. Pokud se jejich domněnky potvrdí, šlo by o první pozorování záblesku od splývajících černých děr.

Samotný úkaz splynutí byl pozorován pomocí gravitačních detektorů 21. května 2019 pomocí dvou amerických detektorů LIGO (Laser Interferometer Gravitational-wave Observatory) a evropského Virgo v Itálii jako úkaz GW190521g. Tyto detektory již zaznamenaly splynutí dvou neutronových hvězd, doprovázené zábleskem a tak se i tentokrát mohli vědci na ZTF zaměřit směrem, který detektory naznačily a povedlo se jim pozorovat pravděpodobný optický protějšek celého jevu.

Studie uveřejněná ve Physical Review Letters naznačuje hypotézu, že dvě velké hvězdné černé díry, každá o hmotnosti desítek Sluncí, obíhaly kolem sebe v akrečním diksu jiné supermasivní černé díry, až splynuly. Třetí černá díra má mít hmotnost milionů Sluncí a měla by být obklopena diskem plynu a dalších objektů. Po splynutí černých děr byl podle nové teorie udělen novému objektu impuls, který vyslal vzniklou větší černou díru náhodným směrem skrz oblak plynu a inicioval v něm onen jasný záblesk. 

Přestože je podle autorů jejich teorie velmi pravděpodobná (více než 99 %), nemohou stále vyloučit i jiné možnosti. Bude zajímavé sledovat, zda se u této supermasivní černé díry nebo jiných podobných dočkáme v budoucnu dalšího podobného záblesku a zda se tyto teorie potvrdí.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA/JPL
[2] Caltech



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Gravitační vlny, Splynutí černých děr, Černé díry 


26. vesmírný týden 2025

26. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc projde novem a večer se objeví u Merkuru. Ještě před novem však zakryje Plejády. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a jen o trochu výše Mars. Ráno je vidět hlavně Saturn a Venuše. Aktivita Slunce je střední. Probíhá sezóna viditelnosti nočních svítících oblak (NLC). Prototyp Starship S36 explodoval. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce a Proba-3 už zvládá dělat úplná zatmění Slunce na oběžné dráze Země. Mise Axiom-4 k ISS byla opět odložena. Před 110 lety se narodil astronom Fred Hoyle, který nám přinesl pojem Big Bang, neboli Velký třesk. Před rokem začala novodobá Česká cesta do vesmíru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety C/2023 C2 (ATLAS).

Snímek komety C/2023 C2 (ATLAS). Měřítko snímku je 2.2"/px, sever je nahoře, východ vlevo. Vzdálenost od Země byla 3.387 au, od Slunce 3.332 au. Jasná hvězda vpravo nahoře je iota And a její jasnost se uvádí 4.29mag

Další informace »