Pozorován záblesk od kolidujících černých děr
Autor: R Hurt (IPAC)/Caltech
Astronomové pozorovali v optickém oboru jasný záblesk ve vzdáleném vesmíru a domnívají se, že za ním stojí splynutí dvou černých děr, které zaznamenaly gravitační detektory jako úkaz GW190521g. Pokud by se ukázalo, že mají pravdu, šlo by o unikátní pozorování takto extrémně jasného jevu, který může pomoci v ověřování našich modelů chování černých děr.
Když se dvě černé díry obíhají po spirále a nakonec splynou, vysílají do prostoru gravitační vlny, chvění prostoročasu, které již umíme detekovat extrémně přesnými detektory na Zemi jako jsou LIGO a Virgo. Protože samotné černé díry jsou pro dalekohledy neviditelné, je pozorování gravitačních vln jednou z mála možností, jak tyto jevy detekovat. Avšak víme, že černé díry bývají obklopeny materiálem, který do nich padá a tak existují teorie, jak v některých případech může být splynutí doprovázeno zábleskem.
Nyní jeden takový záblesk pozorovali vědci z Caltechu pomocí přístroje ZTF (Zwicky Transient Facility) na Mount Palomaru. Pokud se jejich domněnky potvrdí, šlo by o první pozorování záblesku od splývajících černých děr.
Samotný úkaz splynutí byl pozorován pomocí gravitačních detektorů 21. května 2019 pomocí dvou amerických detektorů LIGO (Laser Interferometer Gravitational-wave Observatory) a evropského Virgo v Itálii jako úkaz GW190521g. Tyto detektory již zaznamenaly splynutí dvou neutronových hvězd, doprovázené zábleskem a tak se i tentokrát mohli vědci na ZTF zaměřit směrem, který detektory naznačily a povedlo se jim pozorovat pravděpodobný optický protějšek celého jevu.
Studie uveřejněná ve Physical Review Letters naznačuje hypotézu, že dvě velké hvězdné černé díry, každá o hmotnosti desítek Sluncí, obíhaly kolem sebe v akrečním diksu jiné supermasivní černé díry, až splynuly. Třetí černá díra má mít hmotnost milionů Sluncí a měla by být obklopena diskem plynu a dalších objektů. Po splynutí černých děr byl podle nové teorie udělen novému objektu impuls, který vyslal vzniklou větší černou díru náhodným směrem skrz oblak plynu a inicioval v něm onen jasný záblesk.
Přestože je podle autorů jejich teorie velmi pravděpodobná (více než 99 %), nemohou stále vyloučit i jiné možnosti. Bude zajímavé sledovat, zda se u této supermasivní černé díry nebo jiných podobných dočkáme v budoucnu dalšího podobného záblesku a zda se tyto teorie potvrdí.
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
