Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Prstenec kolem černé díry

Prstenec kolem černé díry

Prstenec kolem AGN Aktivní galaktická jádra (AGN) patří mezi nejenergetičtější zdroje ve vesmíru. Jádra některých galaxií produkují energii mnoho řádů překračující energii běžných galaxií jakou je například i ta naše.

Centrálním zdrojem této energie je zřejmě velmi hmotná černá díra. Nepřímé důkazy ukazují, že je černá díra zahalena do silného prstence plynu a prachu označovaného jako torus. Nicméně kvůli omezenému rozlišení snímků i dnešních největších dalekohledů na světě takový torus dosud nebyl zobrazen.

Podařilo se to až týmu evropských astronomů pracujícího s novým interferometrem VLT, který skládá světlo z několika 8,2 metrových dalekohledů. Vědci tak mohli poprvé spatřit strukturu prstence a jako svůj první cíl si vybrali galaxii M 77 (NGC 1068) v souhvězdí Velryby. Úhlové rozměry prstence jsou přibližně 0,03 úhlové vteřiny, což ve vzdálenosti galaxie odpovídá rozměru 10 světelných let.

Obrázek nahoře je uměleckým vyobrazením představ vědců. Z aktivního galaktického jádra míří na protilehlé strany dva výtrysky. Centrální černá díra je obklopena prachem a plynem v několika různě hustých a různě rychle rotujících prstencích.

Zdroj: ESO




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



42. vesmírný týden 2019

42. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 14. 10. do 20. 10. 2019. Měsíc je ve fázi mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je velmi nízká. Zemřel první člověk ve volném kosmu, Alexej Leonov. Na ISS pokračuje série výstupů do volného kosmu, nyní kvůli výměně baterií. Družice ICON se po dvou letech dočkala vypuštění. Před 30 lety byla vypuštěna k Jupiteru sonda Galileo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní mléčná dráha během novoluní v Beranu s božími muky

Další informace »