Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Reinhard Genzel získal Shawnovu cenu

Reinhard Genzel získal Shawnovu cenu

Pohyb hvězdy v okolí černé díry
Pohyb hvězdy v okolí černé díry
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (018/2008): Bylo oceněno studium supermasivní černé díry za pomocí dalekohledů ESO

Shawnovou cenou v astronomii za rok 2008 byl oceněn profesor Reinhard Genzel, ředitel Institutu Maxe Plancka pro extraterestrickou fyziku (Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics - MPE). Cena byla Reinhardu Genzelovi udělena za důkaz supermasivní černé díry v centru naší Galaxie a význačný přínos v této oblasti. Na objevu se značně podílely dalekohledy ESO.

Shawnova cena je každoročně udělována nadací Shaw Prize Foundation v Hong Kongu v oblastech astronomie, matematiky a medicíny. Vítěz daného oboru rovněž získá finanční ohodnocení ve výši jednoho milionu amerických dolarů.

"Vřele panu profesoru Genzelovi gratuluji k zaslouženému ocenění. Jeho práce je jedním z nejlepších vědeckých úspěchů, dosažených pomocí dalekohledů ESO," říká generální ředitel ESO Tim de Zeeuw. "Profesor Genzel a jeho tým strávili pozorováním a vývojem potřebných přístrojů pro pozorování středu Galaxie mnoho času. Započali pozorovací éru fyziky černých děr."

Již v roce 1969 předpověděli Donald Lynden-Bell a Martin Rees, že by se ve středu naší Galaxie mohla nacházet supermasivní černá díra. Důkaz o její existenci však v této době chyběl, neboť centrum Galaxie je zahaleno do mezihvězdného prachu a jedinou informací o možné černé díře v těchto místech byl velmi slabý rádiový signál.

Reinhardu Genzelovi a jeho spolupracovníkům se po mnohaletém pozorování hvězd v centru Galaxie a jejího nejbližšího okolí podařilo získat přesvědčivý důkaz o přítomnosti černé díry. Její hmotnost čítá tři milióny hmotností Slunce. Pro svá pozorování použili dalekohledy ESO a museli vyvinout moderní astronomické přístroje.

Od roku 1992 Genzelova skupina pečlivě studovala pohyb několika hvězd v centru Galaxie. Zprvu pozorování probíhala na dalekohledu NTT (New Technology Telescope, La Silla v Chile) pomocí kamery pro blízkou infračervenou oblast SHARP, vyrobené za pomoci Institutu Maxe Plancka, později pomocí adaptivní optiky NACO a SINFONI na VLT (Paranal, Chile).

Pozorování NACO v roce 2002 odhalila hvězdu, obíhající okolo centrální černé díry rychlostí 5000 km/s (ESO 17/02). Hvězda je od černé díry vzdálena pouhých 17 světelných hodin (trojnásobek vzdálenosti mezi Sluncem a Plutem) a jeden její oběh trvá 15 let. V roce 2007 bylo týmem dokončeno pozorování celé oběžné dráhy hvězdy.

Následná pozorování pomocí adaptivní optiky odhalila silné infračervené záblesky, které pochází z černé díry a jsou důkazem její rychlé rotace (ESO 26/03). SINFONI také umožnila astronomům poprvé zaznamenat spektrum tohoto záblesku (ESO 21/04).

Centrum naší Galaxie se nachází na jižní obloze v souhvězdí Střelce (Sagittarius). Studium centra Galxie a obou Magellanových mračen bylo pro Evropu hlavním důvodem ke stavbě observatoře na jižní polokouli.

Tiskové prohlášení MPE zde.
Prohlášení MPG zde.

Zdroj: TZ ESO 018/08

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso.




O autorovi



9. vesmírný týden 2026

9. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 2. do 1. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, přiblíží se Uranu, Plejádám i Jupiteru. Ještě za světla po západu Slunce začíná být vidět Venuše. Za soumraku je dobře vidět Merkur a nízko je po setmění už i Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko Uran a Jupiter. Aktivita Slunce velmi nízká. Test plnění rakety SLS kapalným kyslíkem a vodíkem byl úspěšný, mise Artemis II má zatím zelenou. NASA tvrdě zkritizovala Boeing za problémy mise Starlineru k ISS. Před 60 lety zasáhlo nefunkční pouzdro Veněry 3 planetu Venuši.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“ Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »