Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Reinhard Genzel získal Shawnovu cenu

Reinhard Genzel získal Shawnovu cenu

Pohyb hvězdy v okolí černé díry
Pohyb hvězdy v okolí černé díry
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (018/2008): Bylo oceněno studium supermasivní černé díry za pomocí dalekohledů ESO

Shawnovou cenou v astronomii za rok 2008 byl oceněn profesor Reinhard Genzel, ředitel Institutu Maxe Plancka pro extraterestrickou fyziku (Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics - MPE). Cena byla Reinhardu Genzelovi udělena za důkaz supermasivní černé díry v centru naší Galaxie a význačný přínos v této oblasti. Na objevu se značně podílely dalekohledy ESO.

Shawnova cena je každoročně udělována nadací Shaw Prize Foundation v Hong Kongu v oblastech astronomie, matematiky a medicíny. Vítěz daného oboru rovněž získá finanční ohodnocení ve výši jednoho milionu amerických dolarů.

"Vřele panu profesoru Genzelovi gratuluji k zaslouženému ocenění. Jeho práce je jedním z nejlepších vědeckých úspěchů, dosažených pomocí dalekohledů ESO," říká generální ředitel ESO Tim de Zeeuw. "Profesor Genzel a jeho tým strávili pozorováním a vývojem potřebných přístrojů pro pozorování středu Galaxie mnoho času. Započali pozorovací éru fyziky černých děr."

Již v roce 1969 předpověděli Donald Lynden-Bell a Martin Rees, že by se ve středu naší Galaxie mohla nacházet supermasivní černá díra. Důkaz o její existenci však v této době chyběl, neboť centrum Galaxie je zahaleno do mezihvězdného prachu a jedinou informací o možné černé díře v těchto místech byl velmi slabý rádiový signál.

Reinhardu Genzelovi a jeho spolupracovníkům se po mnohaletém pozorování hvězd v centru Galaxie a jejího nejbližšího okolí podařilo získat přesvědčivý důkaz o přítomnosti černé díry. Její hmotnost čítá tři milióny hmotností Slunce. Pro svá pozorování použili dalekohledy ESO a museli vyvinout moderní astronomické přístroje.

Od roku 1992 Genzelova skupina pečlivě studovala pohyb několika hvězd v centru Galaxie. Zprvu pozorování probíhala na dalekohledu NTT (New Technology Telescope, La Silla v Chile) pomocí kamery pro blízkou infračervenou oblast SHARP, vyrobené za pomoci Institutu Maxe Plancka, později pomocí adaptivní optiky NACO a SINFONI na VLT (Paranal, Chile).

Pozorování NACO v roce 2002 odhalila hvězdu, obíhající okolo centrální černé díry rychlostí 5000 km/s (ESO 17/02). Hvězda je od černé díry vzdálena pouhých 17 světelných hodin (trojnásobek vzdálenosti mezi Sluncem a Plutem) a jeden její oběh trvá 15 let. V roce 2007 bylo týmem dokončeno pozorování celé oběžné dráhy hvězdy.

Následná pozorování pomocí adaptivní optiky odhalila silné infračervené záblesky, které pochází z černé díry a jsou důkazem její rychlé rotace (ESO 26/03). SINFONI také umožnila astronomům poprvé zaznamenat spektrum tohoto záblesku (ESO 21/04).

Centrum naší Galaxie se nachází na jižní obloze v souhvězdí Střelce (Sagittarius). Studium centra Galxie a obou Magellanových mračen bylo pro Evropu hlavním důvodem ke stavbě observatoře na jižní polokouli.

Tiskové prohlášení MPE zde.
Prohlášení MPG zde.

Zdroj: TZ ESO 018/08

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso.




O autorovi



45. vesmírný týden 2024

45. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 11. do 10. 11. 2024. Měsíc dorůstající do první čtvrti je na večerní obloze. Kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) je stále viditelná alespoň triedrem nebo větším dalekohledem. Venuše je krátce po západu vidět velmi nízko nad jihozápadem, Saturn brzy vrcholí nad jihem, Jupiter je výše až kolem půlnoci a Mars zůstává nejlépe viditelný nad ránem. Slunce zdobí několik větších skvrn. Na čínské stanici došlo k výměně posádek a po rekordně dlouhém pobytu přistála loď Šen-čou 18. Každý týden probíhá několik startů Falconu 9 se Starlinky, což se na obloze projevuje viditelností vláčků teček. Devadesát let uplynulo od narození významného amerického astrofyzika a popularizátora Carla Sagana.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Snímek komety C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS).

Snímek komety C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Měřítko 22 obloukových vteřin na pixel, sever je nahoře, východ vlevo.

Další informace »