Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Reinhard Genzel získal Shawnovu cenu

Reinhard Genzel získal Shawnovu cenu

Pohyb hvězdy v okolí černé díry
Pohyb hvězdy v okolí černé díry
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (018/2008): Bylo oceněno studium supermasivní černé díry za pomocí dalekohledů ESO

Shawnovou cenou v astronomii za rok 2008 byl oceněn profesor Reinhard Genzel, ředitel Institutu Maxe Plancka pro extraterestrickou fyziku (Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics - MPE). Cena byla Reinhardu Genzelovi udělena za důkaz supermasivní černé díry v centru naší Galaxie a význačný přínos v této oblasti. Na objevu se značně podílely dalekohledy ESO.

Shawnova cena je každoročně udělována nadací Shaw Prize Foundation v Hong Kongu v oblastech astronomie, matematiky a medicíny. Vítěz daného oboru rovněž získá finanční ohodnocení ve výši jednoho milionu amerických dolarů.

"Vřele panu profesoru Genzelovi gratuluji k zaslouženému ocenění. Jeho práce je jedním z nejlepších vědeckých úspěchů, dosažených pomocí dalekohledů ESO," říká generální ředitel ESO Tim de Zeeuw. "Profesor Genzel a jeho tým strávili pozorováním a vývojem potřebných přístrojů pro pozorování středu Galaxie mnoho času. Započali pozorovací éru fyziky černých děr."

Již v roce 1969 předpověděli Donald Lynden-Bell a Martin Rees, že by se ve středu naší Galaxie mohla nacházet supermasivní černá díra. Důkaz o její existenci však v této době chyběl, neboť centrum Galaxie je zahaleno do mezihvězdného prachu a jedinou informací o možné černé díře v těchto místech byl velmi slabý rádiový signál.

Reinhardu Genzelovi a jeho spolupracovníkům se po mnohaletém pozorování hvězd v centru Galaxie a jejího nejbližšího okolí podařilo získat přesvědčivý důkaz o přítomnosti černé díry. Její hmotnost čítá tři milióny hmotností Slunce. Pro svá pozorování použili dalekohledy ESO a museli vyvinout moderní astronomické přístroje.

Od roku 1992 Genzelova skupina pečlivě studovala pohyb několika hvězd v centru Galaxie. Zprvu pozorování probíhala na dalekohledu NTT (New Technology Telescope, La Silla v Chile) pomocí kamery pro blízkou infračervenou oblast SHARP, vyrobené za pomoci Institutu Maxe Plancka, později pomocí adaptivní optiky NACO a SINFONI na VLT (Paranal, Chile).

Pozorování NACO v roce 2002 odhalila hvězdu, obíhající okolo centrální černé díry rychlostí 5000 km/s (ESO 17/02). Hvězda je od černé díry vzdálena pouhých 17 světelných hodin (trojnásobek vzdálenosti mezi Sluncem a Plutem) a jeden její oběh trvá 15 let. V roce 2007 bylo týmem dokončeno pozorování celé oběžné dráhy hvězdy.

Následná pozorování pomocí adaptivní optiky odhalila silné infračervené záblesky, které pochází z černé díry a jsou důkazem její rychlé rotace (ESO 26/03). SINFONI také umožnila astronomům poprvé zaznamenat spektrum tohoto záblesku (ESO 21/04).

Centrum naší Galaxie se nachází na jižní obloze v souhvězdí Střelce (Sagittarius). Studium centra Galxie a obou Magellanových mračen bylo pro Evropu hlavním důvodem ke stavbě observatoře na jižní polokouli.

Tiskové prohlášení MPE zde.
Prohlášení MPG zde.

Zdroj: TZ ESO 018/08

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso.




O autorovi



13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše

Další informace »