Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Reinhard Genzel získal Shawnovu cenu

Reinhard Genzel získal Shawnovu cenu

Pohyb hvězdy v okolí černé díry
Pohyb hvězdy v okolí černé díry
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (018/2008): Bylo oceněno studium supermasivní černé díry za pomocí dalekohledů ESO

Shawnovou cenou v astronomii za rok 2008 byl oceněn profesor Reinhard Genzel, ředitel Institutu Maxe Plancka pro extraterestrickou fyziku (Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics - MPE). Cena byla Reinhardu Genzelovi udělena za důkaz supermasivní černé díry v centru naší Galaxie a význačný přínos v této oblasti. Na objevu se značně podílely dalekohledy ESO.

Shawnova cena je každoročně udělována nadací Shaw Prize Foundation v Hong Kongu v oblastech astronomie, matematiky a medicíny. Vítěz daného oboru rovněž získá finanční ohodnocení ve výši jednoho milionu amerických dolarů.

"Vřele panu profesoru Genzelovi gratuluji k zaslouženému ocenění. Jeho práce je jedním z nejlepších vědeckých úspěchů, dosažených pomocí dalekohledů ESO," říká generální ředitel ESO Tim de Zeeuw. "Profesor Genzel a jeho tým strávili pozorováním a vývojem potřebných přístrojů pro pozorování středu Galaxie mnoho času. Započali pozorovací éru fyziky černých děr."

Již v roce 1969 předpověděli Donald Lynden-Bell a Martin Rees, že by se ve středu naší Galaxie mohla nacházet supermasivní černá díra. Důkaz o její existenci však v této době chyběl, neboť centrum Galaxie je zahaleno do mezihvězdného prachu a jedinou informací o možné černé díře v těchto místech byl velmi slabý rádiový signál.

Reinhardu Genzelovi a jeho spolupracovníkům se po mnohaletém pozorování hvězd v centru Galaxie a jejího nejbližšího okolí podařilo získat přesvědčivý důkaz o přítomnosti černé díry. Její hmotnost čítá tři milióny hmotností Slunce. Pro svá pozorování použili dalekohledy ESO a museli vyvinout moderní astronomické přístroje.

Od roku 1992 Genzelova skupina pečlivě studovala pohyb několika hvězd v centru Galaxie. Zprvu pozorování probíhala na dalekohledu NTT (New Technology Telescope, La Silla v Chile) pomocí kamery pro blízkou infračervenou oblast SHARP, vyrobené za pomoci Institutu Maxe Plancka, později pomocí adaptivní optiky NACO a SINFONI na VLT (Paranal, Chile).

Pozorování NACO v roce 2002 odhalila hvězdu, obíhající okolo centrální černé díry rychlostí 5000 km/s (ESO 17/02). Hvězda je od černé díry vzdálena pouhých 17 světelných hodin (trojnásobek vzdálenosti mezi Sluncem a Plutem) a jeden její oběh trvá 15 let. V roce 2007 bylo týmem dokončeno pozorování celé oběžné dráhy hvězdy.

Následná pozorování pomocí adaptivní optiky odhalila silné infračervené záblesky, které pochází z černé díry a jsou důkazem její rychlé rotace (ESO 26/03). SINFONI také umožnila astronomům poprvé zaznamenat spektrum tohoto záblesku (ESO 21/04).

Centrum naší Galaxie se nachází na jižní obloze v souhvězdí Střelce (Sagittarius). Studium centra Galxie a obou Magellanových mračen bylo pro Evropu hlavním důvodem ke stavbě observatoře na jižní polokouli.

Tiskové prohlášení MPE zde.
Prohlášení MPG zde.

Zdroj: TZ ESO 018/08

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso.




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »