Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Rekordní gama záblesk
Petr Kubala Vytisknout článek

Rekordní gama záblesk

Umělecké zpracování gama záblesku. Kredit: NASA
Umělecké zpracování gama záblesku. Kredit: NASA
Kosmická družice NASA Swift zaznamenala ve středu 19. března gama záblesk, který přišel ze vzdálenosti úctyhodných 7,5 miliard světelných let. Událost, kterou jste mohli teoreticky spatřit na obloze i pouhým okem, se odehrála v dobách, kdy měl vesmír polovinu svého současného stáří a po sluneční soustavě nebyla ještě ani památka.

Kosmická družice Swift odvedla ve středu 19. března skvělou práci. Jejím je objevovat gama záblesky – následky nejbouřlivějších událostí ve vesmíru. Když ve středu Swift zaznamenal gama záblesk, astronomové okamžitě vyhlásili poplach. Tak jasný záblesk je neobvyklý. Podle současných teorií jsou gama záblesky indikátorem závěrečného stádia ve vývoji velmi hmotných hvězd, kdy se jádro hroutí a vzniká černá díra nebo hustá neutronová hvězda.


GRB 080319B na snímku z družice Swift
GRB 080319B na snímku z družice Swift
Obr.: GRB 080319B na snímku z družice Swift. Vlevo rentgenovým dalekohledem, vpravo opticko-infračerveným dalekohledem.


Gama záblesk s označením GRB 080319B byl zaznamenán ve středu 19. prosince v 8:12 našeho času v souhvězdí Pastýře. Pojmenování gama záblesku může vypadat velmi složitě a krkolomně, ale realita je naprosto jednoduchá. Zkratka GRB značí gama záblesk (Gamma Ray Burst) a číslo za touto zkratkou je datum ve formátu rok – měsíc – den, kdy byl záblesk detekován. Písmeno „B“ říká, že se jednalo o druhý objevený záblesk toho dne.

Reakce observatoří a dalších kosmických družic na gama záblesk je v podstatě nemožná. Jeho trvání se totiž pohybuje v řádu sekund, nebo maximálně několika desítek sekund a tak má i samotná družice Swift co dělat, aby záblesk zaznamenala. Pozorovat ale lze tzv. dosvit, který je tradičním průvodcem gama záblesku a lze ho pozorovat ve viditelné části spektra.

Dosvit GRB 080319B (uprostřed). Autor: Pi of the Sky
Dosvit GRB 080319B (uprostřed). Autor: Pi of the Sky
Současný dosvit GRB 080319B byl velmi významný, neboť v maximu dosáhl podle odhadů 6 až 5 mag, takže byl za ideálních podmínek viditelný pouhým okem. V praxi to znamená, že GRB 080319B byl po určitou dobu bezkonkurenčně nejvzdálenějším objektem, pozorovatelným pouhým okem. Gama záblesk k nám totiž dolétl ze vzdálenosti těžko představitelných 7,5 miliardy světelných let. Na druhé místo se v tu chvíli propadla galaxie M31, která je vzdálená „pouhých“ 2,5 milionů světelných let.

Vzdálenost gama záblesku byla odhadnuta na základě pozorování dalekohledem VLT Evropské jižní observatoře v Chile a Hobby-Eberly Teleskope v Texasu. Rudý posuv byl stanoven na 0,94 a vzdálenost na 7,5 miliardy světelných let.

Otázka, která teď zaměstnává nejednoho astrofyzika je důvod, proč byl dosvit gama záblesku tak jasný. Jednou z možností je, že exploze masivní hvězdy byla větší než obvykle např. z důvodu hmotnosti, rotace nebo magnetického pole. Nebo bylo záření koncentrováno do velmi úzkého „svazku záření“, který směřoval přímo k Zemi.

GRB 080319B byl jedním ze čtyř gama záblesků, který byl ve středu detekován. Vesmír tak se vší pompou vzdával čest spisovateli Arthuru C. Clarkovi. Ten zemřel 18. března ve věku 90. let.

Družice Swift odstartovala do vesmíru 20. listopadu 2004. Pro lokalizaci záblesků je vybavena přístrojem Burst Alert Telescope (BAT). K následnému pozorování slouží rentgenový teleskop (XRT) a ultrafialově-optický teleskop (UVOT).

Zdroj:




O autorovi



35. vesmírný týden 2019

35. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 26. 8. do 1. 9. 2019. Měsíc bude v novu. Večer můžeme pozorovat nízko nad jihem Jupiter a Saturn. V druhé polovině noci jsou nejvýše Neptun a Uran. Aktivita Slunce je velmi nízká. Bezpilotní Sojuz MS-14 odstartoval, ale odložilo se jeho připojení k ISS. Sonda Chandrayaan-2 se dostala na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Evropské robotické vozítko ExoMars 2020 již dostalo všechny vědecké přístroje. Před 225 lety objevil William Herschel Saturnův měsíc Enceladus. Před 160 lety došlo k velmi silné erupci na Slunci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Měsíc ve stínu Země 16. 7. 2019

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2019 obdržel snímek „Měsíc ve stínu Země 16. 7. 2019“, jehož autorem je Dalibor Hanžl   Opět máme za sebou zajímavý a zejména estetický astronomický úkaz – částečné zatmění Měsíce. A také další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha v souhvězdí Orla

Další informace »