Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Rekordní gama záblesk
Petr Kubala Vytisknout článek

Rekordní gama záblesk

Umělecké zpracování gama záblesku. Kredit: NASA
Umělecké zpracování gama záblesku. Kredit: NASA
Kosmická družice NASA Swift zaznamenala ve středu 19. března gama záblesk, který přišel ze vzdálenosti úctyhodných 7,5 miliard světelných let. Událost, kterou jste mohli teoreticky spatřit na obloze i pouhým okem, se odehrála v dobách, kdy měl vesmír polovinu svého současného stáří a po sluneční soustavě nebyla ještě ani památka.

Kosmická družice Swift odvedla ve středu 19. března skvělou práci. Jejím je objevovat gama záblesky – následky nejbouřlivějších událostí ve vesmíru. Když ve středu Swift zaznamenal gama záblesk, astronomové okamžitě vyhlásili poplach. Tak jasný záblesk je neobvyklý. Podle současných teorií jsou gama záblesky indikátorem závěrečného stádia ve vývoji velmi hmotných hvězd, kdy se jádro hroutí a vzniká černá díra nebo hustá neutronová hvězda.


GRB 080319B na snímku z družice Swift
GRB 080319B na snímku z družice Swift
Obr.: GRB 080319B na snímku z družice Swift. Vlevo rentgenovým dalekohledem, vpravo opticko-infračerveným dalekohledem.


Gama záblesk s označením GRB 080319B byl zaznamenán ve středu 19. prosince v 8:12 našeho času v souhvězdí Pastýře. Pojmenování gama záblesku může vypadat velmi složitě a krkolomně, ale realita je naprosto jednoduchá. Zkratka GRB značí gama záblesk (Gamma Ray Burst) a číslo za touto zkratkou je datum ve formátu rok – měsíc – den, kdy byl záblesk detekován. Písmeno „B“ říká, že se jednalo o druhý objevený záblesk toho dne.

Reakce observatoří a dalších kosmických družic na gama záblesk je v podstatě nemožná. Jeho trvání se totiž pohybuje v řádu sekund, nebo maximálně několika desítek sekund a tak má i samotná družice Swift co dělat, aby záblesk zaznamenala. Pozorovat ale lze tzv. dosvit, který je tradičním průvodcem gama záblesku a lze ho pozorovat ve viditelné části spektra.

Dosvit GRB 080319B (uprostřed). Autor: Pi of the Sky
Dosvit GRB 080319B (uprostřed). Autor: Pi of the Sky
Současný dosvit GRB 080319B byl velmi významný, neboť v maximu dosáhl podle odhadů 6 až 5 mag, takže byl za ideálních podmínek viditelný pouhým okem. V praxi to znamená, že GRB 080319B byl po určitou dobu bezkonkurenčně nejvzdálenějším objektem, pozorovatelným pouhým okem. Gama záblesk k nám totiž dolétl ze vzdálenosti těžko představitelných 7,5 miliardy světelných let. Na druhé místo se v tu chvíli propadla galaxie M31, která je vzdálená „pouhých“ 2,5 milionů světelných let.

Vzdálenost gama záblesku byla odhadnuta na základě pozorování dalekohledem VLT Evropské jižní observatoře v Chile a Hobby-Eberly Teleskope v Texasu. Rudý posuv byl stanoven na 0,94 a vzdálenost na 7,5 miliardy světelných let.

Otázka, která teď zaměstnává nejednoho astrofyzika je důvod, proč byl dosvit gama záblesku tak jasný. Jednou z možností je, že exploze masivní hvězdy byla větší než obvykle např. z důvodu hmotnosti, rotace nebo magnetického pole. Nebo bylo záření koncentrováno do velmi úzkého „svazku záření“, který směřoval přímo k Zemi.

GRB 080319B byl jedním ze čtyř gama záblesků, který byl ve středu detekován. Vesmír tak se vší pompou vzdával čest spisovateli Arthuru C. Clarkovi. Ten zemřel 18. března ve věku 90. let.

Družice Swift odstartovala do vesmíru 20. listopadu 2004. Pro lokalizaci záblesků je vybavena přístrojem Burst Alert Telescope (BAT). K následnému pozorování slouží rentgenový teleskop (XRT) a ultrafialově-optický teleskop (UVOT).

Zdroj:




O autorovi



5. vesmírný týden 2026

5. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 1. do 1. 2. 2026. Měsíc dorůstá od první čtvrti k úplňku. V úterý 27. ledna po 22. hodině se začne přibližovat hvězdokupě Plejády a zakryje slabší hvězdy Taygetu a Asterope. Malé planety jsou nyní zdánlivě za Sluncema ukazují se v koronografu SOHO. Velké planety jsou na večerní obloze. Aktivita Slunce je na střední úrovni a největší skvrny na odvrácené polokouli vidí z Marsu vozítko Perseverance. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce plánuje NASA na 2. února test tankování rakety. Ten může být provázen problémy a může být odkládán. Podle toho uvidíme, zda se uskuteční start v prvním plánovaném okně z 6. na 7. února. Ohlížíme se za výročím přistání Luny 9 na Měsíci, objevem komety Hyakutake a především nepříjemnou havárií raketoplánu Challenger.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »