Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Stavební bloky života se mohly vytvářet v mezihvězdných oblacích dlouho před vznikem hvězd

Stavební bloky života se mohly vytvářet v mezihvězdných oblacích dlouho před vznikem hvězd

Umělecká představa glycinu společně s temným mezihvězdným oblakem v laboratoři
Autor: Harold Linnartz

Mezinárodní tým vědců prokázal, že glycin, nejjednodušší aminokyselina a důležitý stavební blok života, mohl vzniknout i za drsných podmínek, které ovládaly chemizmus vesmíru. Výsledky práce publikované v časopise Nature Astronomy vedou k závěru, že glycin a velmi pravděpodobně i další aminokyseliny se vytvořily v hustých mezihvězdných oblacích mnohem dříve, než se staly součástí nových hvězd a planet.

Komety jsou původním materiálem v naší Sluneční soustavě a odrážejí molekulární složení přítomné v době, kdy se Slunce a planety právě vytvářely. Detekce glycinu přítomného v oblasti komy komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko sondou Rosetta a ve vzorcích z komety Wild 2 dopravených na Zemi kosmickou sondou Stardust napovídají, že aminokyseliny, jako je například glycin, se vytvořily již dlouho před vznikem hvězd. Nicméně až donedávna se předpokládalo, že utváření glycinu vyžaduje energii a stanovení jasných omezení okolního prostředí, za jakých se může vytvářet.

V nové studii mezinárodní tým astrofyziků a astrochemiků vypracoval modely většinou založené na výzkumu Laboratory for Astrophysics at Leiden Observatory, the Netherlands a prokázal, že se glycin pravděpodobně vytvářel na povrchu ledových zrníček prachu bez přítomnosti energie prostřednictvím tzv. „černé chemie“. Zjištění je v protikladu s předešlými výzkumy, které předpokládaly, že bylo vyžadováno ultrafialové záření za účelem produkce této molekuly.

Černá chemie se odkazuje na chemii bez potřebného energetického záření,“ říká Sergio Ioppolo. „V laboratoři jsme byli schopni simulovat podmínky v temných mezihvězdných oblacích, kde jsou studené prachové částice pokryty tenkou vrstvičkou ledu a následně bombardované dopadajícími atomy, což způsobuje, že předchůdce glycinu se rozpadne a reaguje za zprostředkované opětovné rekombinace.“ Sergio Ioppolo se svými spolupracovníky poprvé prokázal, že se zde mohl vytvářet methylamin, předchůdce glycinu.

Následně za použití nastaveného ultra-vysokého vakua, vyzbrojeni sérií svazků atomických paprsků a přesných diagnostických přístrojů byli vědci schopni potvrdit, že glycin zde může rovněž vznikat a že přítomnost vodního ledu byla v tomto procesu zásadní.

Další výzkum za použití astrochemických modelů potvrdil experimentální závěry a umožnil týmu vědců extrapolovat data obdržená za typicky laboratorní časový rozsah na mezihvězdné podmínky odpovídající miliónům roků.

Z toho jsme usoudili, že nízké, avšak podstatné množství glycinu se mohlo časem ve vesmíru vytvořit,“ říká spoluautor studie profesor Herma Cuppen, vědecký pracovník na Radboud University.

Model molekuly glycinu Autor: Public Domain
Model molekuly glycinu
Autor: Public Domain
Důležitým závěrem této práce je, že molekuly, které považujeme za základní stavební bloky života, se vytvořily již v období, které značně předcházelo vzniku hvězd a planet,“ říká hlavní autor studie Harold Linnartz, ředitel Laboratory for Astrophysics at Leiden Observatory. „Tak časný vznik glycinu ve vyvíjejících se hvězdotvorných oblastech naznačuje, že tato aminokyselina mohla být všudypřítomná v kosmickém prostoru a být uchována v množství ledu již předtím, než se stala součástí komet a planetesimál. Ty představovaly materiál, z kterého se nakonec zformovaly planety.“

Jakmile glycin vznikl, mohl se rovněž stát předchůdcem dalších složitých organických molekul,“ dodává Sergio Ioppolo. „Následně stejným mechanismem, v podstatě, může být jiná reaktivní skupina přidána k nosné konstrukci glycinu, což vede k utváření dalších aminokyselin v temných mezihvězdných oblacích, jako je například alanin a serin.“

Nakonec seznam těchto obohacených organických molekul je obsažen v nebeských tělesech, jako jsou komety, které je dopravily na mladé planety a staly se součástí naší Země a ostatních planet.

Vyřešení procesu vytváření a rozložení složitých organických molekul v kosmickém prostoru je klíčem k pochopení počátečních podmínek pro vznik života na Zemi. Je jasným důkazem, že komety jsou nejpůvodnější planetární tělesa ve Sluneční soustavě a že organické molekuly přítomné v jejich ledu mají mezihvězdný původ. Jak a kdy takové složité molekuly vznikly v průběhu procesu formování hvězd a planet, zůstává otázkou dalších výzkumů.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] phys.org



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Stavební bloky života, Aminokyseliny, Glycin


23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »