Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Temná energie v novém světle

Temná energie v novém světle

Rozložení galaxií. Barvy od zelené po modrou symbolizují hustotu.
Rozložení galaxií. Barvy od zelené po modrou symbolizují hustotu.
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (004/2008): Průzkum vesmírné pavučiny.

S pomocí VLT změřili astronomové polohu a pohyb tisíce galaxií vzdáleného vesmíru. Na základě tohoto pozorování se tak otevřely dveře k poodhalení příčiny zrychlování expanze vesmíru a k lepšímu pochopení záhadné temné energie, jež se rozprostírá napříč celým vesmírem.

„Jednou z nejživějších otázek současné kosmologie je nalezení hlavní příčiny zrychlování expanze vesmíru,“ říká Luigi Guzzo, autor článku v Nature, kde jsou výsledky studie uveřejněny. „V průzkumu poloh a rychlostí vzdálených galaxií jsme objevili novou a účinnou možnost, jak vyřešit tuto záhadu.“

Před deseti lety astronomové zjistili, že se dnešní vesmír rozpíná rychleji, než tomu bylo v minulosti. „V současnosti existují dva zcela rozdílné pohledy na tuto problematiku,“ vysvětluje Enzo Branchini. „Buď je vesmír vyplněn záhadnou temnou energií, která působí proti gravitační síle, jež zpomaluje expanzi vesmíru, nebo je náš dnešní pohled na gravitaci mylný a je třeba jej změnit, například doplněním o další rozměry.“

Na základě současných pozorování rozpínajícího se vesmíru nelze přesně rozlišit, je-li platná ta či ona teorie. Mezinárodní tým 51 astronomů z 21 institucí však našel způsob, který může napomoci vyřešit tento problém. Technika je založena na pozorování zdánlivých rychlostí vzdálených galaxií. Na velikosti rychlosti se podílejí dva faktory. Jedním je celkové rozpínání vesmíru, kterým

se galaxie navzájem vzdalují, a na druhé straně je to gravitační přitahování hmoty v galaxiích, kterým je formována velkorozměrová pavučinová struktura vesmíru.

Snímek z počítačové simulace
Snímek z počítačové simulace
„Měření zdánlivých rychlostí u velkého počtu galaxií, které probíhalo v posledních třiceti letech, nám umožnilo zrekonstruovat trojrozměrnou mapu rozložení těchto galaxií ve velkém objemu vesmíru. Mapa odhaluje velkorozměrové útvary jako kupy galaxií či filamenty nadkup,“ říká Olivier Le Fèvre. „Ze získaných informací jsme schopni určit skutečný pohyb galaxií. Zde nalézáme mírné, ale důležité odchylky. Měřením těchto odchylek v různých vzdálenost, a tedy i v různých obdobích vesmíru, můžeme zkoumat povahu temné energie.“

Guzzo se svými spolupracovníky použili k tomuto měření spektrograf VIMOS na Melipalu, jednom ze čtyř 8,2 m dalekohledů VLT. V rámci VIMOS-VLT Deep Survey (VVDS), kde je Le Fèvre šéfem výzkumného týmu, byla prozkoumána spektra několika tisíc galaxií v poli o úhlové ploše čtyř čtverečních stupňů na obloze (neboli ploše dvaceti měsíčních kotoučů). Galaxie jsou zkoumány v období, kdy byl vesmír o polovinu mladší (tj. přibližně před 7 miliardami let).

„Jedná se o největší spektrograficky pozorovanou oblast v takovéto vzdálenosti,“ prohlašuje Le Fèvre. „K dnešku jsme z tohoto pole získali více jak 13 000 spekter a celkový objem prozkoumaného vesmíru čítá více jak 25 miliónů světelných let krychlových.“

Napozorovaná data byla srovnána s výsledky průzkumu 2dFGRS, kde byl zmapován blízký vesmír, tzn. měřeny odchylky v pohybech galaxií v současnosti.

I přes jistou chybu měření z výsledků vyplývá, že je potřeba přimíchat do „vesmírné polévky“ extra energii, známou jako temná energie. V rovnicích je zahrnuta v podobě kosmologické konstanty, jež byla poprvé zavedena Albertem Einsteinem. Z důvodu velikosti chyby měření však zatím nemůžeme vyloučit ani jiná vysvětlení v rámci jiných teorií.

„Pokud zahrneme do pozorování vesmír o desetkrát větším objemu než u VVDS, můžeme touto technikou rozhodnout, zdali je urychlování rozpínání vesmíru způsobeno temnou energií neznámého původu nebo je potřeba změnit zákony gravitace,“ vysvětluje Guzzo.

„VIMOS na VLT by mohl být úžasným nástrojem pro tuto práci a pomohl by nám zodpovědět jednu ze základních otázek dnešní vědy. Vědecká komunita tak má vážné důvody k dalším ambiciózním průzkumům vzdáleného vesmíru,“ uzavírá Le Fèvre.

Multimédia jsou k dispozici zde .

Zdroj: TP ESO 004/08

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso.





O autorovi



34. vesmírný týden 2026

34. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 17. 8. do 23. 8. 2026. Měsíc bude v první čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou nízko už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, přidává se Jupiter, a naopak mizí Merkur. Aktivita Slunce je nízká. V galerii se ohlížíme za uplynulým parádním večerním zatměním. Na ISS dojde k dalšímu výstupu do volného kosmu dvojice Američan-Francouzka. Před 380 lety se narodil významný anglický astronom John Flamsteed.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Nova 2026 Tau.

Nova 2026 Tau. Detekce tohoto objektu byla oznámena 6.8.2026 na stránce CBAT-Transient Objects Confirmation Page pod označením TCP J05210763+2338194. V cirkuláři CBET 5723 ze dne 21.8.2026 bylo potvrzeno, že se jedná o novu s přidělením označení pro proměnné hvězdy V1452 Tau. Objevitelé z programu New Milky Way Survey udávali její jasnost 11.2 magnitudy. Snímek je proti originálu 2x zmenšen, pro představu o pozici na obloze je ve výřezu i Krabí mlhovina M1. V pravém dolním rohu je v rámečku detail blízkého okolí v originálním měřítku a vyznačena je i jedna ze srovnávacích hvězd AAVSO 10.8mag. Měřítko originálu je 6.8"/px. Měsíc před první čtvrtí byl od objektu vzdálen přibližně 25 stupňů.

Další informace »