Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Temná energie v novém světle

Temná energie v novém světle

Rozložení galaxií. Barvy od zelené po modrou symbolizují hustotu.
Rozložení galaxií. Barvy od zelené po modrou symbolizují hustotu.
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (004/2008): Průzkum vesmírné pavučiny.

S pomocí VLT změřili astronomové polohu a pohyb tisíce galaxií vzdáleného vesmíru. Na základě tohoto pozorování se tak otevřely dveře k poodhalení příčiny zrychlování expanze vesmíru a k lepšímu pochopení záhadné temné energie, jež se rozprostírá napříč celým vesmírem.

„Jednou z nejživějších otázek současné kosmologie je nalezení hlavní příčiny zrychlování expanze vesmíru,“ říká Luigi Guzzo, autor článku v Nature, kde jsou výsledky studie uveřejněny. „V průzkumu poloh a rychlostí vzdálených galaxií jsme objevili novou a účinnou možnost, jak vyřešit tuto záhadu.“

Před deseti lety astronomové zjistili, že se dnešní vesmír rozpíná rychleji, než tomu bylo v minulosti. „V současnosti existují dva zcela rozdílné pohledy na tuto problematiku,“ vysvětluje Enzo Branchini. „Buď je vesmír vyplněn záhadnou temnou energií, která působí proti gravitační síle, jež zpomaluje expanzi vesmíru, nebo je náš dnešní pohled na gravitaci mylný a je třeba jej změnit, například doplněním o další rozměry.“

Na základě současných pozorování rozpínajícího se vesmíru nelze přesně rozlišit, je-li platná ta či ona teorie. Mezinárodní tým 51 astronomů z 21 institucí však našel způsob, který může napomoci vyřešit tento problém. Technika je založena na pozorování zdánlivých rychlostí vzdálených galaxií. Na velikosti rychlosti se podílejí dva faktory. Jedním je celkové rozpínání vesmíru, kterým

se galaxie navzájem vzdalují, a na druhé straně je to gravitační přitahování hmoty v galaxiích, kterým je formována velkorozměrová pavučinová struktura vesmíru.

Snímek z počítačové simulace
Snímek z počítačové simulace
„Měření zdánlivých rychlostí u velkého počtu galaxií, které probíhalo v posledních třiceti letech, nám umožnilo zrekonstruovat trojrozměrnou mapu rozložení těchto galaxií ve velkém objemu vesmíru. Mapa odhaluje velkorozměrové útvary jako kupy galaxií či filamenty nadkup,“ říká Olivier Le Fèvre. „Ze získaných informací jsme schopni určit skutečný pohyb galaxií. Zde nalézáme mírné, ale důležité odchylky. Měřením těchto odchylek v různých vzdálenost, a tedy i v různých obdobích vesmíru, můžeme zkoumat povahu temné energie.“

Guzzo se svými spolupracovníky použili k tomuto měření spektrograf VIMOS na Melipalu, jednom ze čtyř 8,2 m dalekohledů VLT. V rámci VIMOS-VLT Deep Survey (VVDS), kde je Le Fèvre šéfem výzkumného týmu, byla prozkoumána spektra několika tisíc galaxií v poli o úhlové ploše čtyř čtverečních stupňů na obloze (neboli ploše dvaceti měsíčních kotoučů). Galaxie jsou zkoumány v období, kdy byl vesmír o polovinu mladší (tj. přibližně před 7 miliardami let).

„Jedná se o největší spektrograficky pozorovanou oblast v takovéto vzdálenosti,“ prohlašuje Le Fèvre. „K dnešku jsme z tohoto pole získali více jak 13 000 spekter a celkový objem prozkoumaného vesmíru čítá více jak 25 miliónů světelných let krychlových.“

Napozorovaná data byla srovnána s výsledky průzkumu 2dFGRS, kde byl zmapován blízký vesmír, tzn. měřeny odchylky v pohybech galaxií v současnosti.

I přes jistou chybu měření z výsledků vyplývá, že je potřeba přimíchat do „vesmírné polévky“ extra energii, známou jako temná energie. V rovnicích je zahrnuta v podobě kosmologické konstanty, jež byla poprvé zavedena Albertem Einsteinem. Z důvodu velikosti chyby měření však zatím nemůžeme vyloučit ani jiná vysvětlení v rámci jiných teorií.

„Pokud zahrneme do pozorování vesmír o desetkrát větším objemu než u VVDS, můžeme touto technikou rozhodnout, zdali je urychlování rozpínání vesmíru způsobeno temnou energií neznámého původu nebo je potřeba změnit zákony gravitace,“ vysvětluje Guzzo.

„VIMOS na VLT by mohl být úžasným nástrojem pro tuto práci a pomohl by nám zodpovědět jednu ze základních otázek dnešní vědy. Vědecká komunita tak má vážné důvody k dalším ambiciózním průzkumům vzdáleného vesmíru,“ uzavírá Le Fèvre.

Multimédia jsou k dispozici zde .

Zdroj: TP ESO 004/08

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso.





O autorovi



4. vesmírný týden 2026

4. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

24P/Schaumasse

Kométa 24P/Schaumasse zachytená 19. januára 2026 v skorých ranných hodinách, ešte pred svitaním. Na prvý pohľad pôsobí nenápadne, no v strede záberu vyniká jemne zelenkastá koma – oblak plynov a prachu, ktorý sa uvoľňuje zo zmrznutého jadra kométy pri priblížení k Slnku. Jemný náznak chvosta sa stráca v pozadí hviezdneho poľa a pripomína, že kométa je „živý“ objekt: z noci na noc mení polohu aj vzhľad. Zaujímavý kontrast dotvára aj drobná vzdialená galaxia na okraji záberu – statické hlboké pozadie oproti objektu, ktorý prelieta našou Slnečnou sústavou. Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: LRGB 18x60sec. na každý kanál, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 19.1.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »