Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Tisíc záblesků záření gama

Tisíc záblesků záření gama

Kresba astronomické družice Swift
Autor: NASA

Astronomická družice NASA s názvem SWIFT (start 20. 11. 2004) zaregistrovala již tisící záblesk záření gama (gamma-ray burst, GRB). Jedná se o nejenergetičtější exploze ve vesmíru, obvykle spojované se zhroucením velmi hmotných hvězd a se zrozením černé díry. Družice Swift je i po jedenácti letech stále v dobré kondici a pokračuje v pozorování.

GRB jsou krátké výbuchy záření o vysokých energiích, většinou trvající méně než jednu minutu, ke kterým dochází v různých oblastech vesmíru jednou za několik dnů. Astronomové zkoumají tyto mimořádné výbuchy, které poskytují nejhlubší pohled do nitra probíhajících extrémních fyzikálních procesů.

Dne 27. října 2015 dalekohled Burst Alert Telescope (BAT) zaregistroval tisící záblesk záření gama jako náhlý impuls záření gama přicházející ze směru souhvězdí Eridanus. Astronomové pozorovaný jev pojmenovali GRB 151027B podle data, kdy k úkazu došlo (písmeno B znamená, že tento den se jednalo již o druhý záblesk). Družice Swift automaticky určila polohu záblesku a tuto informaci poslala astronomům celého světa. Sama se orientovala tak, aby mohla zkoumat zdroj záření v oboru rentgenového a ultrafialového záření, a také ve viditelném světle.

Mapa záblesků záření gama (GRB) Autor: NASA's Goddard Space Flight Center
Mapa záblesků záření gama (GRB)
Autor: NASA's Goddard Space Flight Center
Astronomové klasifikují GRB podle délky jejich trvání. Podobně jako GRB 151027B, zhruba 90 % záblesků patří mezi tzv. „dlouhý“ typ, přičemž gama záblesk trvá déle než dvě sekundy. Má se za to, že jádro uvnitř hmotné hvězdy, které spotřebovalo veškeré dostupné palivo, se zhroutilo se do podoby černé díry. Jak hmota padá na nově vytvořenou černou díru, dojde ke spuštění výtrysků subatomárních částic, které se pohybují skrz vnější vrstvy hvězdy rychlostí blížící se rychlosti světle. Když tyto částice dosáhnou povrchu hvězdy, emitují záření gama – nejenergetičtější formu elektromagnetického záření. V mnoha případech je v místě hvězdy pozorována exploze supernovy.

Jakmile je záblesk GRB identifikován, začne závod s časem – pozorování slábnoucího světla všemi dostupnými dalekohledy. Na základě upozornění z družice Swift robotizované dalekohledy i teleskopy obsluhované astronomy jsou namířeny směrem k záblesku a sledují rychle slábnoucí dosvit v oboru rentgenového záření, ultrafialového a viditelného světla, a také v oblasti infračerveného záření a rádiových vln. Zatímco optický dosvit je obvykle slabý, může být krátce natolik jasný, že lze někdy spatřit i pouhým okem.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: GRB 151027B, Swift


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »