Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Trojice supermasivních černých děr v galaxii NGC 6240

Trojice supermasivních černých děr v galaxii NGC 6240

Fotografie NGC 6240 ze souhvězdí Hadonoše
Autor: NASA, ESA, Hubble Heritage Team (STScI/AURA)-ESA/Hubble Collaboration and A. Evans (University of Vi

NGC 6240 je velmi dobře prostudovaná blízká nepravidelná galaxie, která je ve stadiu postupného slévání tří samostatných galaxií. Nachází se ve vzdálenosti zhruba 400 milionů světelných roků a při pohledu ze Země se promítá do souhvězdí Hadonoše. Její rozpětí je 300 000 světelných roků a má podlouhlý tvar s rozvětvenými chomáčky, smyčkami a ohony. Uskupení obsahuje tři supermasivní černé díry ve svém jádru. Dvě z nich jsou aktivní a každá z nich má hmotnost zhruba 90 milionů hmotností Slunce. Vyplývá to ze studie publikované v časopise Astronomy & Astrophysics.

Až doposud astronomové předpokládali, že uskupení vzniklo na základě kolize dvou galaxií, a proto tedy obsahuje dvě supermasivní černé díry ve svém jádru.

V průběhu našich pozorování pomocí přístrojů s vysokým úhlovým rozlišením jsme byli schopni zjistit, že NGC 6240 nehostí ve svém středu jen dvě, ale tři supermasivní černí díry,“ říká profesor Wolfram Kollatschny, astronom na University of Göttingen.

Každý ze tří těžkotonážních objektů má hmotnost více než 90 milionů hmotností Slunce. Jsou rozmístěny v oblasti o průměru méně než 3 000 světelných roků, tzn. v oblasti menší než jedna setina celkové velikosti NGC 6240.“

Wolfram Kollatschny pozoroval se svými spolupracovníky galaxii NGC 6240 pomocí spektroskopu Multi Unit Spectroscopic Explorer (MUSE), což je přístroj instalovaný na dalekohledu VLT (Very Large Telescope) provozovaném Evropskou jižní observatoří ESO (European Southern Observatory).

Až doposud nebyla taková koncentrace tří supermasivních černých děr ve vesmíru pozorována,“ říká Peter Weilbacher, vědecký pracovník na Leibniz Institute for Astrophysics Potsdam. „Současný případ poskytuje důkaz procesu souběžného splývání tří galaxií společně se supermasivními černými děrami, které se nacházejí v jejich centrech.“

Galaxie NGC 6240 s vyznačenou polohou trojice supermasivních černých děr Autor: P. Weilbacher (AIP), NASA, ESA, Hubble Heritage (STScI/AURA)-ESA/Hubble Collaboration, and A. Evans
Galaxie NGC 6240 s vyznačenou polohou trojice supermasivních černých děr
Autor: P. Weilbacher (AIP), NASA, ESA, Hubble Heritage (STScI/AURA)-ESA/Hubble Collaboration, and A. Evans
Publikovaná fotografie obsahuje trojici supermasivních černých děr v jádru galaxie: severní černá díra (N) je aktivní a byla známa již dříve. Na vloženém obrázku s vysokým rozlišením lze vidět, že jižní složka obsahuje dvě supermasivní černé díry (S1 a S2). Zelená barva znázorňuje rozložení ionizovaného plynu v důsledku záření černých děr. Červené linie vymezují kontury (obdobu vrstevnic) záření hvězd v galaxiích a bílá čára představuje měřítko: znázorňuje vzdálenost 1 000 světelných roků.

Podle týmu astronomů má objev soustavy trojice supermasivních černých děr fundamentální význam pro pochopení evoluce galaxií v průběhu času.

Až doposud nebylo možné vysvětlit, jak největší a nejhmotnější galaxie, které existují v našem vesmírném prostředí ´v současné době´, byly vytvořeny hned vedle normálních galaxií vzájemným působením a procesem splynutí během uplynulých 14 miliard roků,“ vysvětlují astronomové.

Jestliže však souběžný proces splynutí několika galaxií skutečně proběhl, pak největší galaxie se supermasivními černými děrami ve svých středech byly schopny se vyvíjet mnohem rychleji. Naše pozorování poskytla první náznaky takového scénáře,“ dodává Peter Weilbacher.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] universetoday.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Supermasivní černá díra, Galaxie NGC 6240


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »