Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  V Praze začal 15. ročník mezinárodní konference o rentgenové optice v astronomii

V Praze začal 15. ročník mezinárodní konference o rentgenové optice v astronomii

Mise ATHENA se zaměří na pozorování zdrojů vysokoenergetického záření, tedy i okolí superhmotných černých děr v centrech galaxií.
Autor: ESA/IRAP/CNRS/UT3/CNES/Fab&Fab. Composition: ACO.

V Praze se od 11. do 15. listopadu 2024 koná za účasti předních světových kapacit oboru mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií – AXRO 2024. Cílem setkání je mj. diskutovat nejnovější technologie pro budoucí rentgenové družice.

Tisková zpráva Astronomického ústavu AV ČR ze dne 11. 11. 2024

Organizátory pracovního setkání AXRO (International Workshop on Astronomical X–Ray Optics) jsou Astronomický ústav Akademie věd České republiky a Fakulta elektrotechnická Českého vysokého učení technického v Praze. Mezinárodní setkání proběhne v pražské Vile Lanna. Konference se zúčastní 47 odborníků ze 7 zemí světa – Evropy i USA a letos také s výrazným zastoupením vědců z Číny, kteří přednesou předběžné výsledky velmi úspěšné letos vypuštěné satelitní mise Einstein Probe. Vědci přednesou 37 ústních příspěvků a představí 7 posterů.

Seznam všech účastnících se odborníků najdete v přehledu na https://axro.cz/index.php/conference/participants/. Konference je určená zástupcům výzkumných organizací, ale i inovativních firem. Propojení vědy a průmyslu je jedním z témat konference.

Na konferenci budou konzultovány vědecké mise Evropské kosmické agentury (ESA), v několika případech se spoluúčastí týmů z ČR včetně Astronomického ústavu AV ČR – např. jde o připravované kosmické mise ATHENA a THESEUS. Podrobný program je k dispozici na webových stránkách konference https://axro.cz/. Abstrakty jednotlivých příspěvků jsou k dispozici na https://axro.cz/index.php/conference/list-of-abstracts/.

Rozšíření pozorovacího okna do vesmíru o rentgenový obor spektra přineslo v minulosti zcela klíčové poznatky o dějích ve vesmíru, zejména těch, kde je hmota vystavena extrémním podmínkám jako právě v blízkosti obřích černých děr. Intenzivní rentgenové záření produkují zejména systémy, v nichž proudí hmota na neutronovou hvězdu, černou díru nebo na bílého trpaslíka. Ve vzdáleném vesmíru (tedy v jiných galaxiích) pak jde často o objekty, v nichž právě probíhá tzv. gama záblesk (tedy probíhá zvláštní druh supernovy, případně kolize dvou kompaktních objektů). Dalším druhem zdrojů rentgenového záření jsou aktivní galaktická jádra.

Vývoj rentgenové kosmické optiky má v České republice dlouhou tradici a čeští vědci v tomto oboru dosáhli mezinárodně uznávaných výsledků. První český astronomický rentgenový objektiv byl vyroben v roce 1970 – šlo o optiku o průměru 50 mm k zobrazení Slunce v rentgenovém záření z paluby výškové rakety Vertikal. Konference AXRO konaná vždy v Praze na sklonku roku má již dlouhou tradici, letošní ročník je již patnáctý, řadí se k celosvětově respektovaným akcím a setkáním špičkových odborníků daného oboru a dokládá mezinárodní uznání a renomé českých vědců z Astronomického ústavu AV ČR na poli astrofyziky vysokých energií.

Kontakt a další informace

Web konference: www.axro.cz

prof. RNDr. René Hudec, CSc.
Astronomický ústav AV ČR 
Tel.: 731 502 542
E-mail: rene.hudec@asu.cas.cz, rene.hudec@gmail.com

Pavel Suchan
Tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
Email: suchan@astro.cz
Tel: 737 322 815




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Rentgenová astronomie


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Krabí mlhovina

Newton 200/1000 + ZWO kamera ASI 178 MC

Další informace »