Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  V Praze začal významný astronomický kongres

V Praze začal významný astronomický kongres

IXO – International X-ray Observatory
IXO – International X-ray Observatory
Kosmické agentury Evropy, USA a Japonska se spojily v novém velkém společném projektu IXO - International X-ray Observatory, projektu obřího kosmického rentgenového dalekohledu, který výrazně posune naše poznání vesmíru. Špičkoví odborníci 7 zemí se sejdou v Praze a budou diskutovat o nových technologiích pro tento projekt i o české účasti v něm.

Organizátory pracovního setkání jsou Astronomický ústav Akademie věd České republiky, v. v. i. (ASÚ AV ČR) a České vysoké učení technické (ČVUT) v Praze. Mezinárodní workshop proběhne ve dnech 2. až 6. prosince 2008 v pražské Vile Lanna pod záštitou rektora ČVUT.

Účast potvrdilo celkem 41 pozvaných odborníků z USA, Německa, Itálie, Velké Británie, Japonska, Ruska a České republiky.

Stavba velkého vesmírného rentgenového dalekohledu je technologicky náročný úkol. Vyžaduje spolupráci odborníků z různých oborů v široké mezinárodní spolupráci. Ještě před zahájením stavby optiky dalekohledu je třeba zvládnout některé dosud nevyřešené technické problémy. Odborníci budou na workshopu řešit technologie rentgenové optiky založené na tenkých vrstvách křemíku, pokročilé technologie tvarování skla či metrologické testy a měření. Řada těchto technologií je studována také českými vědci. Rentgenová kosmická optika je vyvíjena v České republice již téměř 40 let a čeští vědci v tomto oboru dosáhli řady mezinárodně uznávaných výsledků.

Organizátoři také pořádají sekci zaměřenou na astrofyzikální aspekty rentgenových teleskopů a satelitů. Zazní zde prezentace nejen předních světových vědců zmíněného oboru, ale i významných vědců České republiky.

Mezinárodní workshop se navíc uskuteční těsně po oficiálním vstupu České republiky do Evropské kosmické agentury (ESA), neboť platným členem ESA se ČR stala 12. listopadu 2008. Členství ČR v ESA umožňuje českým vědeckým institucím plně se podílet na projektu IXO i dalších projektech ESA.

O nových možnostech, dosažených výsledcích i novinkách budou diskutovat vědci významných institucí z USA - (NASA, Harvard-Smithsonian Center for Astrophysics, University of Colorado, University of Iowa), Německa (Max-Planck-Institut, Dr. Remeis Sternwarte Bamberg), Itálie (Osservatorio Astronomico di Brera), Japonska (Tokyo Metropolitan University), UK (University of Leicester) a České republiky (ASÚ AV ČR, ČVUT, VŠCHT, Rigaku Innovative Technologiies Europe s.r.o., ON Semiconductor). Podrobnosti a příslušné kontakty jsou k dispozici na webových stránkách http://axro.org.

Kontakty:

Doc. RNDr. René Hudec
Vedoucí skupiny Astrofyziky vysokých energií
Stelární oddělení
Astronomický ústav AV ČR, v.v.i.
Fričova 298
Ondřejov
Tel.: +420 323 620 128
E-mail: rhudec@asu.cas.cz




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.



39. vesmírný týden 2026

39. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 21. 9. do 27. 9. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Ten nastane v sobotu 26. 9. a bude se nacházet jen tři stupně od Neptunu, jenž bude zrovna i v opozici se Sluncem. Ve středu 23. 9. nastane podzimní rovnodennost a začne astronomický podzim. Venuše zůstává extrémně nízko nad večerním obzorem, ale díky velkému jasu je k vidění dobře i na denní obloze. Ráno uvidíme Jupiter a Mars, Saturn je vidět prakticky celou noc. Odstartoval Sojuz s nákladní lodí Progress MS-35, která se 19. 9. připojila k ISS. První orbitální start rakety Starship je odložen a další pokus o start připadne asi až na následující pondělí 28. 9. nebo později. Před 180 lety byl objeven Neptun.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »