Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  V souhvězdí Orióna objeveny nejmladší hvězdy

V souhvězdí Orióna objeveny nejmladší hvězdy

Oblast zrodu hvězd v souhvězdí Orion Autor: NASA/ESA/ESO/JPL-Caltech/Max-Planck Institute for Astronomy
Oblast zrodu hvězd v souhvězdí Orion
Autor: NASA/ESA/ESO/JPL-Caltech/Max-Planck Institute for Astronomy
Astronomové objevili několik vůbec nejmladších hvězd, jaké byly doposud pozorovány, a to díky průzkumu vesmíru pomocí kosmické observatoře Herschel Space Observatory, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA. Objev byl uskutečněn s významným přispěním NASA a dalších kosmických i pozemních observatoří.

K tomuto objevu rovněž přispěla pozorování uskutečněná pomocí observatoře NASA s názvem Spitzer Space Telescope a pozemního dalekohledu Atacama Pathfinder Experiment (APEX) v Chile ve spolupráci zahrnující Max Planck Institute for Radio Astronomy, Německo; Onsala Space Observatory, Švédsko a Evropskou jižní observatoř ESO (European Southern Observatory).

Husté obálky plynu a prachu v okolí vznikajících hvězd (respektive protohvězd) téměř znemožňují jejich pozorování. Celkem 15 nově objevených protohvězd bylo pozorováno v největším nalezišti rodících se hvězd poblíž naší Sluneční soustavy – v souhvězdí Orióna. Objev dává vědcům možnost nahlédnout do jedné z nejranějších a doposud nejméně prostudovaných etap vzniku a vývoje hvězd.

„Kosmický dalekohled Herschel odhalil největší soubor tak mladých hvězd v jednom regionu hvězdotvorby,“ říká Amelia Stutzová, hlavní autorka článku publikovaného v časopise Astrophysical Journal, vědecká pracovnice na Max Planck Institute for Astronomy, Heidelberg, Německo. „Díky tomuto výzkumu jsme se dostali blíže k okamžiku, kdy se hvězdy začínají formovat.“

Hvězdy se probouzejí k životu v důsledku gravitačního kolapsu velmi hmotného oblaku plynů a prachu. Přeměna rozptýleného a studeného plynu do podoby koule mimořádně horké plazmy, kterou označujeme termínem hvězda, je relativně rychlý proces (v rámci vesmírných měřítek), trvající pouze několik set tisíc roků. Nalezení protohvězd v jejich nejranější fázi trvající velmi krátkou dobu, kdy jen velmi slabě září, je ale opravdu obtížné.

Astronomové dlouho studovali hvězdnou porodnici komplexu molekulárního oblaku v souhvězdí Orion – obrovskou koncentraci oblaků se vznikajícími hvězdami, avšak dlouho nemohli spatřit nové protohvězdy, dokud tuto oblast nepozorovala družice Herschel.

Kosmická observatoř Herschel „špehovala“ protohvězdy v oboru infračerveného záření (na delších vlnových délkách), tj. záření, které proniká i skrz hustá oblaka v okolí rostoucích hvězd, blokující záření na kratších vlnových délkách, včetně viditelného světla.

Nejmladší známé hvězdy v souhvězdí Orion Autor: A. M. Stutz (MPIA)
Nejmladší známé hvězdy v souhvězdí Orion
Autor: A. M. Stutz (MPIA)
Přístroj na palubě družice Herschel nazvaný Photodetector Array Camera and Spectrometer (PACS) shromažďoval infračervené záření o vlnové délce 70 až 160 mikrometrů, což je délka srovnatelná s šířkou lidského vlasu. Astronomové porovnávali tato pozorování s dřívějšími snímky oblastí se známou tvorbou hvězd v souhvězdí Orion, které pořídila Spitzerova observatoř (Spitzer Space Telescope). Na snímcích z Herschelova dalekohledu se jim podařilo identifikovat mimořádně mladé protohvězdy, které však byly příliš studené na to, aby mohly být spatřeny na záběrech ze Spitzerova dalekohledu. Jejich existence byla podpořena a ověřena také na základě pozorování na rádiových vlnách pomocí pozemního radioteleskopu APEX.

„Naše pozorování poskytla první letmý pohled na protohvězdy, které právě začaly žhnout v oboru dalekého infračerveného záření,“ říká spoluautorka článku Elise Furlanová, vědecká pracovnice na National Optical Astronomy Observatory, Tucson, Arizona.

Z 15 nově objevených protohvězd má jedenáct výrazně červenou barvu. To ukazuje na skutečnost, že hvězdy jsou stále ještě velmi hluboko usazeny v plynných obálkách, což znamená, že jsou velmi mladé. Dalších 7 protohvězd bylo již dříve pozorováno družicí Herschel, a to se stejnými charakteristikami. Tato skutečnost naznačuje, že velmi mladé hvězdy prožily snad 25 000 roků v této fázi svého vývoje, což je pouhý okamžik v porovnání s hvězdami, jako je naše Slunce, které se dožívají přibližně 10 miliard roků.

Vědci doufají, že se jim podaří chronologicky zdokumentovat každou etapu hvězdného vývoje a vyhotovit dostatečně podrobné rodinné album: od okamžiku před zrozením po období raného dětství hvězd, kdy se kolem nich rovněž vytvoří planety.

„Na základě těchto nedávných objevů jsme přidali důležité chybějící fotografie do rodinného alba hvězdného vývoje,“ říká Glenn Wahlgren, vědecký pracovník NASA. „Družice Herschel nám umožnila studovat hvězdy v období jejich raného dětství.“

Zdroj: www.nasa.gov a www.mpia.de
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Herschel space observatory, Protohvězdy, Souhvězdí Orion


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »