Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Ve vzdálené galaxii objevena ultramasivní černá díra

Ve vzdálené galaxii objevena ultramasivní černá díra

Umělecká představa ultramasivní černé díry v centru vzdálené galaxie
Autor: NASA/JPL-Caltech

Pomocí kosmické observatoře NASA s názvem Chandra X-ray Observatory astronomové zřejmě objevili důkazy existence nejhmotnějších černých děr, jaké byly doposud pozorovány. „Černá díra je neviditelným vesmírným objektem, jehož gravitační působení je tak silné, že žádná hmota a dokonce ani světlo ji nemůže opustit – přitahuje všechno ze svého okolí podobně jako obrovský vír,“ říká profesorka Julie Hlavacek-Larrondo, Department of Physics, Université de Montréal, Kanada.

Černá díra vzniká nejčastěji v případě, když hmotná hvězda umírá a dojde k jejímu smrštění. Nejvíce fascinující záležitostí, pokud se týká černých děr, je skutečnost, že zakřivují časoprostor ve svém okolí. V souladu s Einsteinovou teorií relativity čas plyne mnohem pomaleji v silném gravitačním poli těchto kolosálních nebeských objektů,“ dodává Julie Hlavacek-Larrondo.

Při pátrání po velmi hmotných černých dírách Julie Hlavacek-Larrondo se svými spolupracovníky studovala 72 galaxií v centru známé nejjasnější a nejhmotnější kupy galaxií. Vypočítali hmotnosti černých děr objevených v této kupě galaxií, která je od Země vzdálená 3,5 miliardy světelných roků, a to na základě analýzy rádiového záření a rentgenové emise.

Výsledky ukazují, že hmotnosti černých děr jsou zhruba 10× větší než původně vyplývalo z výpočtů využívajících odlišnou metodu, která předpokládala, že černé díry rostou společně s mateřskými galaxiemi. Kromě toho u téměř poloviny ze vzorku černých děr bylo odhadnuto, že jejich hmotnost je přinejmenším 10 miliard hmotností Slunce. To je zařazuje do třídy extrémně hmotných objektů, které astronomové označují termínem „ultramasivní černé díry“.

Vizualizace ultramasivní černé díry objevené ve vzdálené kupě galaxií Autor: NASA
Vizualizace ultramasivní černé díry objevené ve vzdálené kupě galaxií
Autor: NASA
Objevili jsme černé díry, které jsou mnohem větší a mnohem hmotnější, než jsme předpokládali,“ říká spoluautor článku Mar Mezcua, postgraduální vědecký pracovník na Institutu kosmických výzkumů (Institute of Space Sciences) ve Španělsku. „Mohou být tak velké buď proto, že se tak již zrodily, nebo protože jim počáteční ideální podmínky umožnily vyrůst velmi rychle v průběhu miliard roků. V tuto chvíli nemáme žádnou možnost se to dozvědět.“

Víme, že černé díry jsou mimořádně výjimečnými objekty, takže není překvapením, že většina těchto extrémních exemplářů se vzpírá pevně zavedeným zákonům, které platily doposud,“ říká Julie Hlavacek-Larrondo.

Objev pomůže astronomům nejen lépe porozumět vývoji stavebních bloků našeho vesmíru, ale zanechává nám novou zajímavou otázku – jak vůbec černé díry podobné těmto neuvěřitelně velkým monstrům vznikly?

Galaxie jsou základními stavebními bloky vesmíru. Abychom porozuměli jejich vzniku a vývoji, musíme nejdříve porozumět těmto ultramasivním černým dírám,“ dodává Julie Hlavacek-Larrondo z Université de Montréal.

Nejmenší a nejčetnější hvězdné černé díry vznikají jako konečné stadium vývoje velmi hmotných hvězd. V centrech téměř všech galaxií jsou usazeny tzv. supermasivní černé díry, jejichž hmotnosti dosahují několika miliónů až miliard hmotností Slunce. V případě nového objevu byly nalezeny důkazy existence ještě hmotnějších monster, nacházejících se v centrech galaxií. Astronomové pro ně použili označení ultramasivní černá díra.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] sciencedaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Chandra X-ray Observatory, NASA, Ultramasivní černá díra, Kupa galaxií


49. vesmírný týden 2025

49. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2025 obdržel snímek „Kométa C/2025 A6 Lemmon a Lomnický štít“, jehož autorem je astrofotograf Robert BarsaCitron je žlutý kyselý plod citroníku z druhu citrusovitých. Používá se nejen v potravinářství … A právě jméno tohoto plodu si vybrali naši

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kométa 3I/ATLAS

3I/ATLAS – medzihviezdna kométa na návšteve Medzihviezdna kométa 3I/ATLAS patrí medzi veľmi vzácnu skupinu objektov, o ktorých vieme, že do našej Slnečnej sústavy prileteli z iného hviezdneho systému. Pohybuje sa po silno hyperbolickej dráhe, takže ju pri ďalšom obehu už znovu neuvidíme – len raz preletí okolo Slnka a opäť zmizne do medzihviezdneho priestoru. Na zábere z ranných hodín 28. 11. 2025 dominuje zelenkastá kóma kométy v spodnej časti obrazu. Jemný prachový chvost sa rozlieva šikmo nahor medzi hviezdami, ktoré ostávajú ostré a nehybné – pekná pripomienka toho, že sledujeme rýchleho hosťa na pozadí vzdialeného hviezdneho poľa našej Galaxie. Aj keď 3I/ATLAS na oblohe nepatrí k najjasnejším kométam, možnosť zachytiť medzihviezdnu návštevníčku je výnimočná. Každý takýto objekt prináša jedinečný pohľad na materiál a históriu iných planetárnych systémov – a táto fotografia je malou “pamiatkou” na jej krátku zastávku v našej kozmickej „štvrti“. Už z voľby kompozície je jasné že som čakal trocha výraznejší chvost ???? Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: L 20x60s, RGB 12×90 s, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 28.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »