Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Ve vzdálené galaxii objevena ultramasivní černá díra

Ve vzdálené galaxii objevena ultramasivní černá díra

Umělecká představa ultramasivní černé díry v centru vzdálené galaxie
Autor: NASA/JPL-Caltech

Pomocí kosmické observatoře NASA s názvem Chandra X-ray Observatory astronomové zřejmě objevili důkazy existence nejhmotnějších černých děr, jaké byly doposud pozorovány. „Černá díra je neviditelným vesmírným objektem, jehož gravitační působení je tak silné, že žádná hmota a dokonce ani světlo ji nemůže opustit – přitahuje všechno ze svého okolí podobně jako obrovský vír,“ říká profesorka Julie Hlavacek-Larrondo, Department of Physics, Université de Montréal, Kanada.

Černá díra vzniká nejčastěji v případě, když hmotná hvězda umírá a dojde k jejímu smrštění. Nejvíce fascinující záležitostí, pokud se týká černých děr, je skutečnost, že zakřivují časoprostor ve svém okolí. V souladu s Einsteinovou teorií relativity čas plyne mnohem pomaleji v silném gravitačním poli těchto kolosálních nebeských objektů,“ dodává Julie Hlavacek-Larrondo.

Při pátrání po velmi hmotných černých dírách Julie Hlavacek-Larrondo se svými spolupracovníky studovala 72 galaxií v centru známé nejjasnější a nejhmotnější kupy galaxií. Vypočítali hmotnosti černých děr objevených v této kupě galaxií, která je od Země vzdálená 3,5 miliardy světelných roků, a to na základě analýzy rádiového záření a rentgenové emise.

Výsledky ukazují, že hmotnosti černých děr jsou zhruba 10× větší než původně vyplývalo z výpočtů využívajících odlišnou metodu, která předpokládala, že černé díry rostou společně s mateřskými galaxiemi. Kromě toho u téměř poloviny ze vzorku černých děr bylo odhadnuto, že jejich hmotnost je přinejmenším 10 miliard hmotností Slunce. To je zařazuje do třídy extrémně hmotných objektů, které astronomové označují termínem „ultramasivní černé díry“.

Vizualizace ultramasivní černé díry objevené ve vzdálené kupě galaxií Autor: NASA
Vizualizace ultramasivní černé díry objevené ve vzdálené kupě galaxií
Autor: NASA
Objevili jsme černé díry, které jsou mnohem větší a mnohem hmotnější, než jsme předpokládali,“ říká spoluautor článku Mar Mezcua, postgraduální vědecký pracovník na Institutu kosmických výzkumů (Institute of Space Sciences) ve Španělsku. „Mohou být tak velké buď proto, že se tak již zrodily, nebo protože jim počáteční ideální podmínky umožnily vyrůst velmi rychle v průběhu miliard roků. V tuto chvíli nemáme žádnou možnost se to dozvědět.“

Víme, že černé díry jsou mimořádně výjimečnými objekty, takže není překvapením, že většina těchto extrémních exemplářů se vzpírá pevně zavedeným zákonům, které platily doposud,“ říká Julie Hlavacek-Larrondo.

Objev pomůže astronomům nejen lépe porozumět vývoji stavebních bloků našeho vesmíru, ale zanechává nám novou zajímavou otázku – jak vůbec černé díry podobné těmto neuvěřitelně velkým monstrům vznikly?

Galaxie jsou základními stavebními bloky vesmíru. Abychom porozuměli jejich vzniku a vývoji, musíme nejdříve porozumět těmto ultramasivním černým dírám,“ dodává Julie Hlavacek-Larrondo z Université de Montréal.

Nejmenší a nejčetnější hvězdné černé díry vznikají jako konečné stadium vývoje velmi hmotných hvězd. V centrech téměř všech galaxií jsou usazeny tzv. supermasivní černé díry, jejichž hmotnosti dosahují několika miliónů až miliard hmotností Slunce. V případě nového objevu byly nalezeny důkazy existence ještě hmotnějších monster, nacházejících se v centrech galaxií. Astronomové pro ně použili označení ultramasivní černá díra.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] sciencedaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Chandra X-ray Observatory, NASA, Ultramasivní černá díra, Kupa galaxií


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42 Veľká hmlovina v Orióne

Hmlovina v Orióne (známa aj ako Messier 42, M42 alebo NGC 1976) je difúzna hmlovina v Mliečnej ceste, ktorá sa nachádza južne od Oriónovho pásu v súhvezdí Orión a je známa ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna. Patrí medzi najjasnejšie hmloviny a je viditeľná voľným okom na nočnej oblohe so zdanlivou magnitúdou 4,0. Je vzdialená 1 344 ± 20 svetelných rokov (412,1 ± 6,1 pc) a je najbližšou oblasťou masívnej hviezdotvorby k Zemi. Priemer hmloviny M42 sa odhaduje na 24 svetelných rokov (takže jej zdanlivá veľkosť zo Zeme je približne 1 stupeň). Jej hmotnosť je približne 2 000-krát väčšia ako hmotnosť Slnka. V starších textoch sa hmlovina v Orióne často označuje ako Veľká hmlovina v Orióne. Hmlovina v Orióne je jedným z najsledovanejších a najfotografovanejších objektov nočnej oblohy a patrí medzi najintenzívnejšie skúmané nebeské útvary. Hmlovina odhalila veľa o procese vzniku hviezd a planetárnych systémov z kolabujúcich oblakov plynu a prachu. Astronómovia priamo pozorovali protoplanetárne disky a hnedých trpaslíkov v hmlovine, intenzívne a turbulentné pohyby plynu a fotoionizačné účinky masívnych blízkych hviezd v hmlovine. Hmlovina v Orióne je viditeľná voľným okom aj z oblastí postihnutých svetelným znečistením. Je viditeľná ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna, čo sú tri hviezdy nachádzajúce sa južne od Oriónovho pásu. „Hviezda“ sa bystrým pozorovateľom zdá rozmazaná a hmlovina je zrejmá v ďalekohľade alebo malom teleskope. Maximálna povrchová jasnosť centrálnej oblasti M42 je približne 17 Mag/arcsec2 a vonkajšia modrastá žiara má maximálnu povrchovú jasnosť 21,3 Mag/arcsec2. V hmlovine Orión sa nachádza veľmi mladá otvorená hviezdokopa, známa ako Trapézová hviezdokopa vďaka asterizmu jej štyroch primárnych hviezd v priemere 1,5 svetelného roka. Dve z nich možno za nocí s dobrou viditeľnosťou rozlíšiť na ich zložené dvojhviezdy, čo dáva spolu šesť hviezd. Hviezdy Trapézovej hviezdokopy spolu s mnohými ďalšími hviezdami sú ešte len na začiatku svojej existencie. Hviezdokopa Trapez je súčasťou oveľa väčšej hviezdokopy Hmlovina v Orióne, ktorá je združením približne 2 800 hviezd s priemerom 20 svetelných rokov. Hmlovinu Orion zasa obklopuje oveľa väčší komplex molekulárnych mrakov Orión, ktorý má stovky svetelných rokov a rozprestiera sa v celom súhvezdí Orión. Pred dvoma miliónmi rokov mohla byť kopa hmloviny Orión domovom unikajúcich hviezd AE Aurigae, 53 Arietis a Mu Columbae, ktoré sa v súčasnosti od hmloviny vzďaľujú rýchlosťou viac ako 100 km/s (62 míľ/s). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 1100x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 745x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 97x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 300 flats, master darks, master darkflats 12.10. až 1.12.2024

Další informace »