Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Ve vzdálené galaxii objevena ultramasivní černá díra

Ve vzdálené galaxii objevena ultramasivní černá díra

Umělecká představa ultramasivní černé díry v centru vzdálené galaxie
Autor: NASA/JPL-Caltech

Pomocí kosmické observatoře NASA s názvem Chandra X-ray Observatory astronomové zřejmě objevili důkazy existence nejhmotnějších černých děr, jaké byly doposud pozorovány. „Černá díra je neviditelným vesmírným objektem, jehož gravitační působení je tak silné, že žádná hmota a dokonce ani světlo ji nemůže opustit – přitahuje všechno ze svého okolí podobně jako obrovský vír,“ říká profesorka Julie Hlavacek-Larrondo, Department of Physics, Université de Montréal, Kanada.

Černá díra vzniká nejčastěji v případě, když hmotná hvězda umírá a dojde k jejímu smrštění. Nejvíce fascinující záležitostí, pokud se týká černých děr, je skutečnost, že zakřivují časoprostor ve svém okolí. V souladu s Einsteinovou teorií relativity čas plyne mnohem pomaleji v silném gravitačním poli těchto kolosálních nebeských objektů,“ dodává Julie Hlavacek-Larrondo.

Při pátrání po velmi hmotných černých dírách Julie Hlavacek-Larrondo se svými spolupracovníky studovala 72 galaxií v centru známé nejjasnější a nejhmotnější kupy galaxií. Vypočítali hmotnosti černých děr objevených v této kupě galaxií, která je od Země vzdálená 3,5 miliardy světelných roků, a to na základě analýzy rádiového záření a rentgenové emise.

Výsledky ukazují, že hmotnosti černých děr jsou zhruba 10× větší než původně vyplývalo z výpočtů využívajících odlišnou metodu, která předpokládala, že černé díry rostou společně s mateřskými galaxiemi. Kromě toho u téměř poloviny ze vzorku černých děr bylo odhadnuto, že jejich hmotnost je přinejmenším 10 miliard hmotností Slunce. To je zařazuje do třídy extrémně hmotných objektů, které astronomové označují termínem „ultramasivní černé díry“.

Vizualizace ultramasivní černé díry objevené ve vzdálené kupě galaxií Autor: NASA
Vizualizace ultramasivní černé díry objevené ve vzdálené kupě galaxií
Autor: NASA
Objevili jsme černé díry, které jsou mnohem větší a mnohem hmotnější, než jsme předpokládali,“ říká spoluautor článku Mar Mezcua, postgraduální vědecký pracovník na Institutu kosmických výzkumů (Institute of Space Sciences) ve Španělsku. „Mohou být tak velké buď proto, že se tak již zrodily, nebo protože jim počáteční ideální podmínky umožnily vyrůst velmi rychle v průběhu miliard roků. V tuto chvíli nemáme žádnou možnost se to dozvědět.“

Víme, že černé díry jsou mimořádně výjimečnými objekty, takže není překvapením, že většina těchto extrémních exemplářů se vzpírá pevně zavedeným zákonům, které platily doposud,“ říká Julie Hlavacek-Larrondo.

Objev pomůže astronomům nejen lépe porozumět vývoji stavebních bloků našeho vesmíru, ale zanechává nám novou zajímavou otázku – jak vůbec černé díry podobné těmto neuvěřitelně velkým monstrům vznikly?

Galaxie jsou základními stavebními bloky vesmíru. Abychom porozuměli jejich vzniku a vývoji, musíme nejdříve porozumět těmto ultramasivním černým dírám,“ dodává Julie Hlavacek-Larrondo z Université de Montréal.

Nejmenší a nejčetnější hvězdné černé díry vznikají jako konečné stadium vývoje velmi hmotných hvězd. V centrech téměř všech galaxií jsou usazeny tzv. supermasivní černé díry, jejichž hmotnosti dosahují několika miliónů až miliard hmotností Slunce. V případě nového objevu byly nalezeny důkazy existence ještě hmotnějších monster, nacházejících se v centrech galaxií. Astronomové pro ně použili označení ultramasivní černá díra.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] sciencedaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Chandra X-ray Observatory, NASA, Ultramasivní černá díra, Kupa galaxií


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »