Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vědci objevili obrovskou strukturu schovanou za Mléčnou dráhou

Vědci objevili obrovskou strukturu schovanou za Mléčnou dráhou

Jádro Mléčné dráhy

Na noční obloze se nachází místo, které je zcela skryto před našimi zraky. Jedná se o oblast za jádrem Mléčné dráhy, které se v angličtině říká „Zone of avoidance“ (ZOA), což by se dalo do češtiny přeložit jako „Zóna vyhýbání“. A právě v této oblasti kosmu byla nedávno objevena masivní struktura, která se zdá být obrovskou galaktickou kupou.

Mléčná dráha je plná hvězd, plynu, prachu a dalších menších či větších objektů, které svítí v různých oblastech spektra. Kolem jádra Mléčné dráhy je koncentrace těchto objektů podstatně vyšší, a je tak velice těžké zjistit, co se rozprostírá za touto „přirozenou záclonou“.  

Astronomům bylo vždy jasné, že se tam musejí nacházet spousty zajímavých galaxií. Nový objev, který učinil tým vedený astronomkou Danielou Galdeano z Národní univerzity v San Juan v Argentině, však prozrazuje, že by zde mohla být dokonce jedna z největších galaktických kup, které doposud známe.

Tento objev byl učiněn pomocí evropského dalekohledu VISTA umístěném na chilské hoře Cerro Paranal. Tento dalekohled pozoruje již zmíněnou oblast v infračerveném oboru spektra a jeho data jsou následně shromažďována do VVV Survey, veřejného projektu Evropské jižní observatoře (ESO), který má za úkol sledovat vyboulenou oblast kolem jádra naší Galaxie. Aby si vědci nově objevené galaxie prohlédli ještě podrobněji, využili následně přístroj FLAMINGOS-2 na dalekohledu Gemini South v Chile, který umí měřit takzvané rudé posuvy, ze kterých se dá následně vyčíst vzdálenost a rychlost pozorovaného objektu. Výsledky pozorování potvrdily pět galaxií, které se nacházejí ve vzdálenosti asi 3 miliardy světelných let od Země. Vědci si však myslí, že tato skupina je součástí mnohem větší kupy, označované jako VVVGCl-B J181435-381432, která obsahuje minimálně 58 větších hvězdných ostrovů. Tuto domněnku by měla potvrdit (nebo vyvrátit) další pozorování.

Kompozitní snímek ukazující 58 galaxií, které by se měly podle nové studie nacházet ve společné kupě za jádrem Mléčné dráhy
Kompozitní snímek ukazující 58 galaxií, které by se měly podle nové studie nacházet ve společné kupě za jádrem Mléčné dráhy

Studie této oblasti je velice důležitá pro pochopení našeho místa ve vesmíru, a i tento nový objev nám naznačuje, že je v ní stále co objevovat. Kromě skrytých kup galaxií obsahuje „Zóna vyhýbání“ také takzvaný Velký atraktor, což je gravitační anomálie s obrovskou koncentrací hmoty, vzdálená od Země asi 200 milionů světelných let, která stále k sobě přitahuje další galaxie z nadkupy Laniakea, jejíž součástí je i Mléčná dráha.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Oficiální studie
[2] livescience.com



O autorovi

Daniel Kurtin

Daniel Kurtin

Daniel se narodil v roce 2005 v Liberci. Astronomii se věnuje od koronavirové krize v roce 2020, kdy si pořídil svůj první, 3palcový dalekohled. Nedlouho poté se začal věnovat také fotografování, a to hlavně krajinářské astrofotografii. Dnes už vlastní 10palcový Dobson, se kterým rád pozoruje hlavně objekty vzdáleného vesmíru, a fotí se dvěma fotoaparáty. Jeho fotografie se v letech 2021 a 2022 umístily na předních místech v astrofotografické soutěži, pořádané knihovnou v Mokrém. Svůj koníček rád popularizuje psaním článků nebo tvorbou videí. Pomáhá na akcích Klubu astronomů Liberecka a setkat se s ním můžete také v libereckém planetáriu v iQLANDII. Jeho fotografie si můžete prohlédnout například na jeho Instagramu: https://www.instagram.com/astro_danielk.

Štítky: Galaxie, VISTA, Kupa galaxií, Galaxie Mléčná dráha


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »