Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vesmír: Nebude asi tak divoký, jak jsme si mysleli

Vesmír: Nebude asi tak divoký, jak jsme si mysleli

NGC6769-71.jpg
Vždy, když slyšíte nebo čtete o ranném vesmíru máte před sebou podobný scénář - divoký a chaotický čas plný navzájem se srážejících galaxií. Dost možná, že to ale nebyla až tak docela šílená doba. Alespoň to tvrdí Dr. Alister Graham z Australské národní univerzity, který analyzoval snímky mladého vesmíru pořízené Hubblovým vesmírným teleskopem. Podle něj zažil ranný vesmír jen asi 1/10 srážek galaxií, které předpovídaly předchozí teorie. Předpokládalo se, že na rozptýlení jader galaxií je zapotřebí jejich mnohonásobných srážek, ale Dr. Graham vypočítal, že ve skutečnosti na to mohla stačit jedna jediná srážka.

K tomuto zjištění dospěl Dr.Graham po analýze vzorku galaxií umístěných ve vzdálenosti 100 milionů světelných roků od Země. V tomto vzorku objevil, že počet vzájemných srážek mezi velkými galaxiemi se pohybuje jen okolo jedné desetiny dříve uváděných čísel. Ačkoli některé teoretické modely již dříve předpovídaly, že při vzniku a vývoji ranného vesmíru nemuselo nutně být velmi mnoho srážek galaxií, pozorování doktora Grahama jsou první, která tyto teorie potvrzují. Nové výsledky jsou v perfektní shodě s populárními modely hierarchické struktury vzniku vesmíru," komentoval Dr. Graham svoji práci.

Astronomové už mnoho let ví, že srážky a splynutí galaxií mají za následek vznik nových větších galaxií. Největší z těchto galaxií se zdají být zbaveny většiny hvězd v blízkosti v jejich aktivních jader. To by mohl být fenomén vyplývající z poškození struktury způsobené extra hmotnými černými dírami z menších galaxií, které splynuly blízko středu nové galaxie.

Oproti dříve vyžadovaným vícenásobným sloučením a srážkám, které by odklidily hvězdy z centra galaxie, Dr. Graham prokázal, že k tomu postačí jen jediná srážka mezi dvěma galaxiemi. Použil k tomu snímky 100 milionů světelných roků vzdálených galaxií, které získal Hubblovým teleskopem pomocí Wide Field Planetary Camera 2 a zkoumal zejména galaxie jejichž jádra ještě nebyly zbaveny hvězd. Tím se mu naskytl důležitý náhled na rozložení hvězd v galaxii před tím, než došlo k nějaké významnější srážce s jinou galaxií. Vzhledem k celkové struktuře galaxie pak byl schopen přesněji změřit velikost vyčerpaných jader v ostatních v galaxiích. Výsledkem tohoto měření bylo, že hmota chybějících hvězd byla rovná nebo jen mírně větší než hmota černé díry.

Pokud by tedy pozorovaná galaxie prošla například 10 sloučeními, pak by měl být pozorovatelný deficit hvězd o desetinásobku hmoty centrální černé díry. Mnoho galaxií však má velké centrální černé díry a žádné vyčerpané jádro. Je to proto, že ne každá černá díra byla utvářena jen pohlcením okolních hvězd. Naopak lze pozorovat také poničená a hvězd zbavená jádra galaxií už po jedné jejich srážce.

Srážka s jinou galaxií potká i naši Mléčnou dráhu. Ta sice v minulosti na své cestě vesmírem již zachytila malé satelitní galaxie, ale nezakusila žádné významnější sloučení. Pokud by k tomu totiž došlo, pak by nebyla její rovina viditelná jako světlý pruh hvězd na noční obloze, ale hvězdy by byly roztroušené a rozptýlené po celé obloze. Takový osud ji teprve očekává. Asi za tři miliardy let se totiž Mléčná dráha srazí se sousední spirální galaxií v Andromedě.

Výzkum vedl Dr.Graham během svého působení na Floridské universitě. Finance na něj poskytla NASA prostřednictvím grantu Vědeckého institutu Vesmírného teleskopu v Baltimoru. Práce bude publikována ve vydání Astrophysical Journal Letters v pondělí 20.září.

Zdroj: ANU tiskové zprávy
Převzato: Hvězdárna Uherský Brod




O autorovi



49. vesmírný týden 2023

49. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SLNKO

SLNKO

Další informace »