Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vesmír se možná nerozpíná rovnoměrně

Vesmír se možná nerozpíná rovnoměrně

Modrá oblast vesmíru expanduje mnohem pomaleji než se předpokládalo, žlutá oblast naopak rychleji
Autor: Konstantinos Nikolaos Migkas, Uni Bonn/Astronomy & Astrophysics

Astronomové předpokládali po desetiletí, že se vesmír rozpíná stejnou rychlostí ve všech směrech. Avšak nová studie zpracovaná na základě dat z rentgenové družice XMM-Newton (ESA), rentgenové observatoře Chandra X-ray Obsevatory (NASA) a dřívějších pozorování německé družice ROSAT vedou k závěru, že tyto klíčové předpoklady současné kosmologie mohou být chybné.

Konstantinos Migkas, astronom a astrofyzik na University of Bonn, Německo, a jeho konzultant Thomas Reiprich se původně vydali ověřit novou metodu, která by umožňovala astronomům prověřit hypotézu tzv. izotropie. V souladu s tímto předpokladem má vesmír navzdory některým lokálním rozdílům stejné vlastnosti v každém směru na velkém měřítku.

Široce akceptovaná, jako důsledek dobře zavedené základní fyziky, byla tato hypotéza podpořena pozorováním kosmického mikrovlnného pozadí (cosmic microwave background – CMB). Přímý pozůstatek Velkého třesku, CMB, odráží situaci ve vesmíru, jaká panovala na jeho počátku, přibližně ve věku 380 000 roků po jeho vzniku. Rovnoměrné rozložení CMB na obloze napovídá, že v tomto počátečním období se vesmír musel rozpínat velmi rychle a stejnou rychlostí ve všech směrech.

V současném vesmíru to však již nemusí být pravda.

Společně se spolupracovníky z University of Bonn a Harvard University jsme studovali chování více než 800 kup galaxií ve vesmíru,“ říká Konstantinos Migkas. „Jestli by byla hypotéza izotropie vesmíru správná, vlastnosti kup by byly jednotné napříč vesmírem. Avšak ve skutečnosti jsme viděli u těchto objektů podstatné rozdíly.“

Astronomové využili rentgenové záření k měření teploty extrémně horkého plynu, který prostupuje kupy galaxií a porovnávali data s tím, jak jasné se tyto kupy zdají být. Kupy galaxií se stejnou teplotou a lokalizované v podobných vzdálenostech, by měly ve skutečnosti vypadat podobně jasné. Avšak to není ten případ, co astronomové pozorovali.

Pozorovali jsme, že kupy galaxií se stejnými vlastnostmi – s podobnými teplotami – se zdají být méně jasné při pohledu jedním směrem, než bychom očekávali a naopak jasnější, než bychom očekávali v jiném směru,“ říká Thomas Reiprich. „Rozdíly byly docela podstatné – kolem 30 %. Tyto rozdíly nejsou nahodilé, ale mají jasnou strukturu závisející na směru, ve kterém oblohu pozorujeme.“

Před vyloučením široce akceptovaného kosmologického modelu, který poskytuje východisko pro odhadování vzdáleností kup galaxií, Konstantinos Migkas se svými spolupracovníky se nejprve podíval na jiná možná vysvětlení. Možná by zde mohla být oblaka nedetekovaného plynu nebo prachu zakrývající náš pohled, což dělá kupy v určité oblasti mnohem tmavší. Získaná data však tento scénář nepodporují.

Rozložení 313 kup galaxií – čtyři vybrané kupy galaxií pozorované družicí Chandra jsou zobrazeny jako vzorek Autor: NASA/Chandra
Rozložení 313 kup galaxií – čtyři vybrané kupy galaxií pozorované družicí Chandra jsou zobrazeny jako vzorek
Autor: NASA/Chandra
V některých regionech vesmíru může být rozložení kup galaxií ovlivněno pohybem hmoty na velkých škálách způsobeným gravitačním vlivem mimořádně hmotných struktur, jako je velká skupina kup galaxií. Avšak i tento předpoklad se rovněž zdá být nepravděpodobný. Konstantinos Migkas dodává, že uvedené závěry přijal jeho tým s překvapením.

Pokud vesmír skutečně není izotropický, i kdyby tomu tak bylo pouze v uplynulých několika miliardách roků, chtělo by to nový přístup,“ říká Konstantinos Migkas. „Například v současné době odhadujeme vzdálenosti velmi dalekých objektů ve vesmíru na základě aplikace souboru kosmologických parametrů a rovnic. Domníváme se, že tyto parametry jsou shodné všude. Avšak jestliže naše závěry jsou správné, potom bychom museli revidovat všechny naše dosavadní závěry.“

Vědci uvažují, že toto možné nerovnoměrné působení na kosmickou expanzi může být způsobeno záhadnou složkou kosmu, která představuje jeho majoritu – přibližně 69 % jeho celkové energie. O temné energii je dnes známo velmi málo: kromě toho, že se zdá, že urychluje rozpínání vesmíru v posledních několika miliardách roků.

Připravovaná kosmická observatoř ESA s názvem Euclid navržená za účelem pořízení snímků několika miliard galaxií a důkladného prozkoumání rozpínání vesmíru, jeho zrychlování a podstaty temné energie, může pomoci vyřešit tuto záhadu v blízké budoucnosti

Zjištění jsou skutečně zajímavá, avšak vzorek zahrnutý do studie je stále relativně malý k navržení tak vážných závěrů,“ říká René Laureijs, vědecký pracovník ESA projektu Euclid. „To je nejlepší závěr na základě dostupných údajů. Pokud bychom skutečně chtěli změnit široce akceptované kosmologické modely, potřebovali bychom mnohem více dat.“

A družice Euclid je může poskytnout. Její start by se měl uskutečnit v roce 2022. Může nejen najít důkazy, že temná energie skutečně zrychluje rozpínání vesmíru nerovnoměrně v různých směrech, ale rovněž umožní vědcům shromáždit mnohem více dat o vlastnostech velkého počtu kup galaxií, která mohou podpořit nebo vyvrátit současná zjištění.

Další data poskytne brzy přístroj X-ray eROSITA, který postavil ústav Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics. Přístroj, který se nachází na palubě nedávno vypuštěné rusko-německé rentgenové kosmické observatoře s názvem Spektr-Rentgen-Gama obstará první celooblohovou prohlídku v oblasti středně energetického rentgenového záření se zaměřením na odhalení desítek tisíc doposud neznámých kup galaxií a aktivních galaktických jader.

Výsledky studia byly publikovány v časopise Astronomy & Astrophysics.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kupy galaxií, XMM-Newton, Chandra X-ray Observatory, Rozpínání vesmíru


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »