Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vesmír se možná nerozpíná rovnoměrně

Vesmír se možná nerozpíná rovnoměrně

Modrá oblast vesmíru expanduje mnohem pomaleji než se předpokládalo, žlutá oblast naopak rychleji
Autor: Konstantinos Nikolaos Migkas, Uni Bonn/Astronomy & Astrophysics

Astronomové předpokládali po desetiletí, že se vesmír rozpíná stejnou rychlostí ve všech směrech. Avšak nová studie zpracovaná na základě dat z rentgenové družice XMM-Newton (ESA), rentgenové observatoře Chandra X-ray Obsevatory (NASA) a dřívějších pozorování německé družice ROSAT vedou k závěru, že tyto klíčové předpoklady současné kosmologie mohou být chybné.

Konstantinos Migkas, astronom a astrofyzik na University of Bonn, Německo, a jeho konzultant Thomas Reiprich se původně vydali ověřit novou metodu, která by umožňovala astronomům prověřit hypotézu tzv. izotropie. V souladu s tímto předpokladem má vesmír navzdory některým lokálním rozdílům stejné vlastnosti v každém směru na velkém měřítku.

Široce akceptovaná, jako důsledek dobře zavedené základní fyziky, byla tato hypotéza podpořena pozorováním kosmického mikrovlnného pozadí (cosmic microwave background – CMB). Přímý pozůstatek Velkého třesku, CMB, odráží situaci ve vesmíru, jaká panovala na jeho počátku, přibližně ve věku 380 000 roků po jeho vzniku. Rovnoměrné rozložení CMB na obloze napovídá, že v tomto počátečním období se vesmír musel rozpínat velmi rychle a stejnou rychlostí ve všech směrech.

V současném vesmíru to však již nemusí být pravda.

Společně se spolupracovníky z University of Bonn a Harvard University jsme studovali chování více než 800 kup galaxií ve vesmíru,“ říká Konstantinos Migkas. „Jestli by byla hypotéza izotropie vesmíru správná, vlastnosti kup by byly jednotné napříč vesmírem. Avšak ve skutečnosti jsme viděli u těchto objektů podstatné rozdíly.“

Astronomové využili rentgenové záření k měření teploty extrémně horkého plynu, který prostupuje kupy galaxií a porovnávali data s tím, jak jasné se tyto kupy zdají být. Kupy galaxií se stejnou teplotou a lokalizované v podobných vzdálenostech, by měly ve skutečnosti vypadat podobně jasné. Avšak to není ten případ, co astronomové pozorovali.

Pozorovali jsme, že kupy galaxií se stejnými vlastnostmi – s podobnými teplotami – se zdají být méně jasné při pohledu jedním směrem, než bychom očekávali a naopak jasnější, než bychom očekávali v jiném směru,“ říká Thomas Reiprich. „Rozdíly byly docela podstatné – kolem 30 %. Tyto rozdíly nejsou nahodilé, ale mají jasnou strukturu závisející na směru, ve kterém oblohu pozorujeme.“

Před vyloučením široce akceptovaného kosmologického modelu, který poskytuje východisko pro odhadování vzdáleností kup galaxií, Konstantinos Migkas se svými spolupracovníky se nejprve podíval na jiná možná vysvětlení. Možná by zde mohla být oblaka nedetekovaného plynu nebo prachu zakrývající náš pohled, což dělá kupy v určité oblasti mnohem tmavší. Získaná data však tento scénář nepodporují.

Rozložení 313 kup galaxií – čtyři vybrané kupy galaxií pozorované družicí Chandra jsou zobrazeny jako vzorek Autor: NASA/Chandra
Rozložení 313 kup galaxií – čtyři vybrané kupy galaxií pozorované družicí Chandra jsou zobrazeny jako vzorek
Autor: NASA/Chandra
V některých regionech vesmíru může být rozložení kup galaxií ovlivněno pohybem hmoty na velkých škálách způsobeným gravitačním vlivem mimořádně hmotných struktur, jako je velká skupina kup galaxií. Avšak i tento předpoklad se rovněž zdá být nepravděpodobný. Konstantinos Migkas dodává, že uvedené závěry přijal jeho tým s překvapením.

Pokud vesmír skutečně není izotropický, i kdyby tomu tak bylo pouze v uplynulých několika miliardách roků, chtělo by to nový přístup,“ říká Konstantinos Migkas. „Například v současné době odhadujeme vzdálenosti velmi dalekých objektů ve vesmíru na základě aplikace souboru kosmologických parametrů a rovnic. Domníváme se, že tyto parametry jsou shodné všude. Avšak jestliže naše závěry jsou správné, potom bychom museli revidovat všechny naše dosavadní závěry.“

Vědci uvažují, že toto možné nerovnoměrné působení na kosmickou expanzi může být způsobeno záhadnou složkou kosmu, která představuje jeho majoritu – přibližně 69 % jeho celkové energie. O temné energii je dnes známo velmi málo: kromě toho, že se zdá, že urychluje rozpínání vesmíru v posledních několika miliardách roků.

Připravovaná kosmická observatoř ESA s názvem Euclid navržená za účelem pořízení snímků několika miliard galaxií a důkladného prozkoumání rozpínání vesmíru, jeho zrychlování a podstaty temné energie, může pomoci vyřešit tuto záhadu v blízké budoucnosti

Zjištění jsou skutečně zajímavá, avšak vzorek zahrnutý do studie je stále relativně malý k navržení tak vážných závěrů,“ říká René Laureijs, vědecký pracovník ESA projektu Euclid. „To je nejlepší závěr na základě dostupných údajů. Pokud bychom skutečně chtěli změnit široce akceptované kosmologické modely, potřebovali bychom mnohem více dat.“

A družice Euclid je může poskytnout. Její start by se měl uskutečnit v roce 2022. Může nejen najít důkazy, že temná energie skutečně zrychluje rozpínání vesmíru nerovnoměrně v různých směrech, ale rovněž umožní vědcům shromáždit mnohem více dat o vlastnostech velkého počtu kup galaxií, která mohou podpořit nebo vyvrátit současná zjištění.

Další data poskytne brzy přístroj X-ray eROSITA, který postavil ústav Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics. Přístroj, který se nachází na palubě nedávno vypuštěné rusko-německé rentgenové kosmické observatoře s názvem Spektr-Rentgen-Gama obstará první celooblohovou prohlídku v oblasti středně energetického rentgenového záření se zaměřením na odhalení desítek tisíc doposud neznámých kup galaxií a aktivních galaktických jader.

Výsledky studia byly publikovány v časopise Astronomy & Astrophysics.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kupy galaxií, XMM-Newton, Chandra X-ray Observatory, Rozpínání vesmíru


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »