Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vesmír se možná nerozpíná rovnoměrně

Vesmír se možná nerozpíná rovnoměrně

Modrá oblast vesmíru expanduje mnohem pomaleji než se předpokládalo, žlutá oblast naopak rychleji
Autor: Konstantinos Nikolaos Migkas, Uni Bonn/Astronomy & Astrophysics

Astronomové předpokládali po desetiletí, že se vesmír rozpíná stejnou rychlostí ve všech směrech. Avšak nová studie zpracovaná na základě dat z rentgenové družice XMM-Newton (ESA), rentgenové observatoře Chandra X-ray Obsevatory (NASA) a dřívějších pozorování německé družice ROSAT vedou k závěru, že tyto klíčové předpoklady současné kosmologie mohou být chybné.

Konstantinos Migkas, astronom a astrofyzik na University of Bonn, Německo, a jeho konzultant Thomas Reiprich se původně vydali ověřit novou metodu, která by umožňovala astronomům prověřit hypotézu tzv. izotropie. V souladu s tímto předpokladem má vesmír navzdory některým lokálním rozdílům stejné vlastnosti v každém směru na velkém měřítku.

Široce akceptovaná, jako důsledek dobře zavedené základní fyziky, byla tato hypotéza podpořena pozorováním kosmického mikrovlnného pozadí (cosmic microwave background – CMB). Přímý pozůstatek Velkého třesku, CMB, odráží situaci ve vesmíru, jaká panovala na jeho počátku, přibližně ve věku 380 000 roků po jeho vzniku. Rovnoměrné rozložení CMB na obloze napovídá, že v tomto počátečním období se vesmír musel rozpínat velmi rychle a stejnou rychlostí ve všech směrech.

V současném vesmíru to však již nemusí být pravda.

Společně se spolupracovníky z University of Bonn a Harvard University jsme studovali chování více než 800 kup galaxií ve vesmíru,“ říká Konstantinos Migkas. „Jestli by byla hypotéza izotropie vesmíru správná, vlastnosti kup by byly jednotné napříč vesmírem. Avšak ve skutečnosti jsme viděli u těchto objektů podstatné rozdíly.“

Astronomové využili rentgenové záření k měření teploty extrémně horkého plynu, který prostupuje kupy galaxií a porovnávali data s tím, jak jasné se tyto kupy zdají být. Kupy galaxií se stejnou teplotou a lokalizované v podobných vzdálenostech, by měly ve skutečnosti vypadat podobně jasné. Avšak to není ten případ, co astronomové pozorovali.

Pozorovali jsme, že kupy galaxií se stejnými vlastnostmi – s podobnými teplotami – se zdají být méně jasné při pohledu jedním směrem, než bychom očekávali a naopak jasnější, než bychom očekávali v jiném směru,“ říká Thomas Reiprich. „Rozdíly byly docela podstatné – kolem 30 %. Tyto rozdíly nejsou nahodilé, ale mají jasnou strukturu závisející na směru, ve kterém oblohu pozorujeme.“

Před vyloučením široce akceptovaného kosmologického modelu, který poskytuje východisko pro odhadování vzdáleností kup galaxií, Konstantinos Migkas se svými spolupracovníky se nejprve podíval na jiná možná vysvětlení. Možná by zde mohla být oblaka nedetekovaného plynu nebo prachu zakrývající náš pohled, což dělá kupy v určité oblasti mnohem tmavší. Získaná data však tento scénář nepodporují.

Rozložení 313 kup galaxií – čtyři vybrané kupy galaxií pozorované družicí Chandra jsou zobrazeny jako vzorek Autor: NASA/Chandra
Rozložení 313 kup galaxií – čtyři vybrané kupy galaxií pozorované družicí Chandra jsou zobrazeny jako vzorek
Autor: NASA/Chandra
V některých regionech vesmíru může být rozložení kup galaxií ovlivněno pohybem hmoty na velkých škálách způsobeným gravitačním vlivem mimořádně hmotných struktur, jako je velká skupina kup galaxií. Avšak i tento předpoklad se rovněž zdá být nepravděpodobný. Konstantinos Migkas dodává, že uvedené závěry přijal jeho tým s překvapením.

Pokud vesmír skutečně není izotropický, i kdyby tomu tak bylo pouze v uplynulých několika miliardách roků, chtělo by to nový přístup,“ říká Konstantinos Migkas. „Například v současné době odhadujeme vzdálenosti velmi dalekých objektů ve vesmíru na základě aplikace souboru kosmologických parametrů a rovnic. Domníváme se, že tyto parametry jsou shodné všude. Avšak jestliže naše závěry jsou správné, potom bychom museli revidovat všechny naše dosavadní závěry.“

Vědci uvažují, že toto možné nerovnoměrné působení na kosmickou expanzi může být způsobeno záhadnou složkou kosmu, která představuje jeho majoritu – přibližně 69 % jeho celkové energie. O temné energii je dnes známo velmi málo: kromě toho, že se zdá, že urychluje rozpínání vesmíru v posledních několika miliardách roků.

Připravovaná kosmická observatoř ESA s názvem Euclid navržená za účelem pořízení snímků několika miliard galaxií a důkladného prozkoumání rozpínání vesmíru, jeho zrychlování a podstaty temné energie, může pomoci vyřešit tuto záhadu v blízké budoucnosti

Zjištění jsou skutečně zajímavá, avšak vzorek zahrnutý do studie je stále relativně malý k navržení tak vážných závěrů,“ říká René Laureijs, vědecký pracovník ESA projektu Euclid. „To je nejlepší závěr na základě dostupných údajů. Pokud bychom skutečně chtěli změnit široce akceptované kosmologické modely, potřebovali bychom mnohem více dat.“

A družice Euclid je může poskytnout. Její start by se měl uskutečnit v roce 2022. Může nejen najít důkazy, že temná energie skutečně zrychluje rozpínání vesmíru nerovnoměrně v různých směrech, ale rovněž umožní vědcům shromáždit mnohem více dat o vlastnostech velkého počtu kup galaxií, která mohou podpořit nebo vyvrátit současná zjištění.

Další data poskytne brzy přístroj X-ray eROSITA, který postavil ústav Max Planck Institute for Extraterrestrial Physics. Přístroj, který se nachází na palubě nedávno vypuštěné rusko-německé rentgenové kosmické observatoře s názvem Spektr-Rentgen-Gama obstará první celooblohovou prohlídku v oblasti středně energetického rentgenového záření se zaměřením na odhalení desítek tisíc doposud neznámých kup galaxií a aktivních galaktických jader.

Výsledky studia byly publikovány v časopise Astronomy & Astrophysics.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] scitechdaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Kupy galaxií, XMM-Newton, Chandra X-ray Observatory, Rozpínání vesmíru


20. vesmírný týden 2025

20. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 5. do 18. 5. 2025. Měsíc bude v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je nízká a zmizela už i velká skvrna. Přistávací pouzdro Veněry, které zůstalo na oběžné dráze jako Kosmos 482, vstoupilo zpět do atmosféry 10. 5. nad Indickým oceánem. Před 20 lety byly objeveny pomocí HST měsíčky Pluta nazvané Nix a Hydra. Před 100 lety se narodila americká astronomka Nancy Grace Roman, jejíž jméno nese připravovaný vesmírný teleskop, ale nad jeho osudem se nyní trochu vznáší otazník, i když je prakticky hotový, protože Trump navrhuje přísné škrty.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »