Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vínově červené mračno s obřím srdcem

Vínově červené mračno s obřím srdcem

Mlhovina Gum 29
Mlhovina Gum 29
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (037/2008): ESO zveřejnila snímek oblasti Gum 29, který zobrazuje úžasně komplikované a rozlehlé hvězdné jesličky. Uprostřed snímku se nachází malá hvězdokupa Westerlund 2, jež hostí nejhmotnější dvojhvězdný systém, jaký kdy astronomové objevili.

Gum 29 je rozsáhlá oblast plynného vodíku ionizovaného (zbaveného elektronů) silným zářením horkých hvězd v jejím centru. Astronomové ji nazývají oblast HII (há dva) a jde o ohromující objekt zabírající celých 200 světelných let vesmírného prostoru. V katalogu z roku 1955 australského astronoma Colina Stanleyho Guma je uvedena na 29. místě a odtud pochází ono označení Gum 29.

Hluboko uprostřed obří mlhoviny se nachází poměrně neznámá, ale dobře patrná, hvězdokupa Westerlund 2. Z posledních měření vyplývá, že je od Země vzdálena 26 000 světelných let a obývá vnější oblasti spirálního ramene Carina naší Galaxie. Určení přesné vzdálenosti bylo v poslední době věcí intenzivního výzkumu, neboť jde o důležitý parametr pro porozumění tomuto zajímavému objektu. Weterlund 2 je zároveň velice mladá, její věk se odhaduje na 1-2 milióny let.

Dřívější pozorování odhalila, že dvě hvězdy v dolní části hvězdokupy jsou opravdovými kolosy. Společně tvoří dvojhvězdný systém s hmotností jednotlivých složek 82 a 83 hmotností Slunce a periodou oběhu 3,7 dne. Patří tak mezi nejhmotnější známé hvězdy.

Další podrobné studium prokázalo, že jde o Wolf-Rayetovy hvězdy, tzn. o hmotné hvězdy na konci svého životního cyklu vyvrhující množství materiálu jako svou poslední labutí píseň. Rentgenová pozorování ukázala, že dochází ke srážkám proudů materiálu z jednotlivých složek dvojhvězdy, při kterých pozorované rentgenové záření vzniká.

Snímek byl pořízen pomocí kamery Wide Field Imager (WFI) umístěné na 2,2 metrovém dalekohledu Max-Planck/ESO v La Silla. Nadmořská výška 2400 m.n.m. observatoře ESO La Silla v chilské atacamské poušti poskytuje bezkonkurenční výhody - jedny z nejčistších a nejtemnějších nocí na světě. Může tak zkoumat i ty nejvzdálenější hlubiny vesmíru.

Multimédia

Zdroj: TZ ESO 037/08

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso.

Česká republika je členem Evropské jižní observatoře (ESO) od ledna 2007.
Národní kontakt pro ESO: Pavel Suchan - suchan(zavináč)astro(tečka)cz.




O autorovi



4. vesmírný týden 2026

4. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře

Třetí polární záře během 24 hodin.

Další informace »