Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vínově červené mračno s obřím srdcem

Vínově červené mračno s obřím srdcem

Mlhovina Gum 29
Mlhovina Gum 29
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (037/2008): ESO zveřejnila snímek oblasti Gum 29, který zobrazuje úžasně komplikované a rozlehlé hvězdné jesličky. Uprostřed snímku se nachází malá hvězdokupa Westerlund 2, jež hostí nejhmotnější dvojhvězdný systém, jaký kdy astronomové objevili.

Gum 29 je rozsáhlá oblast plynného vodíku ionizovaného (zbaveného elektronů) silným zářením horkých hvězd v jejím centru. Astronomové ji nazývají oblast HII (há dva) a jde o ohromující objekt zabírající celých 200 světelných let vesmírného prostoru. V katalogu z roku 1955 australského astronoma Colina Stanleyho Guma je uvedena na 29. místě a odtud pochází ono označení Gum 29.

Hluboko uprostřed obří mlhoviny se nachází poměrně neznámá, ale dobře patrná, hvězdokupa Westerlund 2. Z posledních měření vyplývá, že je od Země vzdálena 26 000 světelných let a obývá vnější oblasti spirálního ramene Carina naší Galaxie. Určení přesné vzdálenosti bylo v poslední době věcí intenzivního výzkumu, neboť jde o důležitý parametr pro porozumění tomuto zajímavému objektu. Weterlund 2 je zároveň velice mladá, její věk se odhaduje na 1-2 milióny let.

Dřívější pozorování odhalila, že dvě hvězdy v dolní části hvězdokupy jsou opravdovými kolosy. Společně tvoří dvojhvězdný systém s hmotností jednotlivých složek 82 a 83 hmotností Slunce a periodou oběhu 3,7 dne. Patří tak mezi nejhmotnější známé hvězdy.

Další podrobné studium prokázalo, že jde o Wolf-Rayetovy hvězdy, tzn. o hmotné hvězdy na konci svého životního cyklu vyvrhující množství materiálu jako svou poslední labutí píseň. Rentgenová pozorování ukázala, že dochází ke srážkám proudů materiálu z jednotlivých složek dvojhvězdy, při kterých pozorované rentgenové záření vzniká.

Snímek byl pořízen pomocí kamery Wide Field Imager (WFI) umístěné na 2,2 metrovém dalekohledu Max-Planck/ESO v La Silla. Nadmořská výška 2400 m.n.m. observatoře ESO La Silla v chilské atacamské poušti poskytuje bezkonkurenční výhody - jedny z nejčistších a nejtemnějších nocí na světě. Může tak zkoumat i ty nejvzdálenější hlubiny vesmíru.

Multimédia

Zdroj: TZ ESO 037/08

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso.

Česká republika je členem Evropské jižní observatoře (ESO) od ledna 2007.
Národní kontakt pro ESO: Pavel Suchan - suchan(zavináč)astro(tečka)cz.




O autorovi



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »