Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vínově červené mračno s obřím srdcem

Vínově červené mračno s obřím srdcem

Mlhovina Gum 29
Mlhovina Gum 29
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (037/2008): ESO zveřejnila snímek oblasti Gum 29, který zobrazuje úžasně komplikované a rozlehlé hvězdné jesličky. Uprostřed snímku se nachází malá hvězdokupa Westerlund 2, jež hostí nejhmotnější dvojhvězdný systém, jaký kdy astronomové objevili.

Gum 29 je rozsáhlá oblast plynného vodíku ionizovaného (zbaveného elektronů) silným zářením horkých hvězd v jejím centru. Astronomové ji nazývají oblast HII (há dva) a jde o ohromující objekt zabírající celých 200 světelných let vesmírného prostoru. V katalogu z roku 1955 australského astronoma Colina Stanleyho Guma je uvedena na 29. místě a odtud pochází ono označení Gum 29.

Hluboko uprostřed obří mlhoviny se nachází poměrně neznámá, ale dobře patrná, hvězdokupa Westerlund 2. Z posledních měření vyplývá, že je od Země vzdálena 26 000 světelných let a obývá vnější oblasti spirálního ramene Carina naší Galaxie. Určení přesné vzdálenosti bylo v poslední době věcí intenzivního výzkumu, neboť jde o důležitý parametr pro porozumění tomuto zajímavému objektu. Weterlund 2 je zároveň velice mladá, její věk se odhaduje na 1-2 milióny let.

Dřívější pozorování odhalila, že dvě hvězdy v dolní části hvězdokupy jsou opravdovými kolosy. Společně tvoří dvojhvězdný systém s hmotností jednotlivých složek 82 a 83 hmotností Slunce a periodou oběhu 3,7 dne. Patří tak mezi nejhmotnější známé hvězdy.

Další podrobné studium prokázalo, že jde o Wolf-Rayetovy hvězdy, tzn. o hmotné hvězdy na konci svého životního cyklu vyvrhující množství materiálu jako svou poslední labutí píseň. Rentgenová pozorování ukázala, že dochází ke srážkám proudů materiálu z jednotlivých složek dvojhvězdy, při kterých pozorované rentgenové záření vzniká.

Snímek byl pořízen pomocí kamery Wide Field Imager (WFI) umístěné na 2,2 metrovém dalekohledu Max-Planck/ESO v La Silla. Nadmořská výška 2400 m.n.m. observatoře ESO La Silla v chilské atacamské poušti poskytuje bezkonkurenční výhody - jedny z nejčistších a nejtemnějších nocí na světě. Může tak zkoumat i ty nejvzdálenější hlubiny vesmíru.

Multimédia

Zdroj: TZ ESO 037/08

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso.

Česká republika je členem Evropské jižní observatoře (ESO) od ledna 2007.
Národní kontakt pro ESO: Pavel Suchan - suchan(zavináč)astro(tečka)cz.




O autorovi



37. vesmírný týden 2026

37. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 9. do 13. 9. 2026. Měsíc na ranní obloze ubývá k novu, který nastane v pátek 11. 9., a mezitím se ráno posouvá mezi Marsem a Jupiterem. Venuše je vidět lépe přes den, večer je jen extrémně nízko nad západem. Saturn je vidět prakticky celou noc a v druhé polovině noci k němu postupně nad východem přibývají Mars a Jupiter. Merkur zůstává v záři soumraku prakticky nepozorovatelný. Aktivita Slunce mírně roste, k Zemi se natáčí několik aktivních oblastí. Rusko vypraví k ISS zásobovací loď Progress MS-35, USA obstarají utajenou vojenskou misi USSF-153. Před 60 lety se poprvé vysílal seriál Star Trek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

OBLAST IC 1318 B

LABUT

Další informace »