Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vínově červené mračno s obřím srdcem

Vínově červené mračno s obřím srdcem

Mlhovina Gum 29
Mlhovina Gum 29
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (037/2008): ESO zveřejnila snímek oblasti Gum 29, který zobrazuje úžasně komplikované a rozlehlé hvězdné jesličky. Uprostřed snímku se nachází malá hvězdokupa Westerlund 2, jež hostí nejhmotnější dvojhvězdný systém, jaký kdy astronomové objevili.

Gum 29 je rozsáhlá oblast plynného vodíku ionizovaného (zbaveného elektronů) silným zářením horkých hvězd v jejím centru. Astronomové ji nazývají oblast HII (há dva) a jde o ohromující objekt zabírající celých 200 světelných let vesmírného prostoru. V katalogu z roku 1955 australského astronoma Colina Stanleyho Guma je uvedena na 29. místě a odtud pochází ono označení Gum 29.

Hluboko uprostřed obří mlhoviny se nachází poměrně neznámá, ale dobře patrná, hvězdokupa Westerlund 2. Z posledních měření vyplývá, že je od Země vzdálena 26 000 světelných let a obývá vnější oblasti spirálního ramene Carina naší Galaxie. Určení přesné vzdálenosti bylo v poslední době věcí intenzivního výzkumu, neboť jde o důležitý parametr pro porozumění tomuto zajímavému objektu. Weterlund 2 je zároveň velice mladá, její věk se odhaduje na 1-2 milióny let.

Dřívější pozorování odhalila, že dvě hvězdy v dolní části hvězdokupy jsou opravdovými kolosy. Společně tvoří dvojhvězdný systém s hmotností jednotlivých složek 82 a 83 hmotností Slunce a periodou oběhu 3,7 dne. Patří tak mezi nejhmotnější známé hvězdy.

Další podrobné studium prokázalo, že jde o Wolf-Rayetovy hvězdy, tzn. o hmotné hvězdy na konci svého životního cyklu vyvrhující množství materiálu jako svou poslední labutí píseň. Rentgenová pozorování ukázala, že dochází ke srážkám proudů materiálu z jednotlivých složek dvojhvězdy, při kterých pozorované rentgenové záření vzniká.

Snímek byl pořízen pomocí kamery Wide Field Imager (WFI) umístěné na 2,2 metrovém dalekohledu Max-Planck/ESO v La Silla. Nadmořská výška 2400 m.n.m. observatoře ESO La Silla v chilské atacamské poušti poskytuje bezkonkurenční výhody - jedny z nejčistších a nejtemnějších nocí na světě. Může tak zkoumat i ty nejvzdálenější hlubiny vesmíru.

Multimédia

Zdroj: TZ ESO 037/08

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso.

Česká republika je členem Evropské jižní observatoře (ESO) od ledna 2007.
Národní kontakt pro ESO: Pavel Suchan - suchan(zavináč)astro(tečka)cz.




O autorovi



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »