Vínově červené mračno s obřím srdcem
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (037/2008): ESO zveřejnila snímek oblasti Gum 29, který zobrazuje úžasně komplikované a rozlehlé hvězdné jesličky. Uprostřed snímku se nachází malá hvězdokupa Westerlund 2, jež hostí nejhmotnější dvojhvězdný systém, jaký kdy astronomové objevili.
Gum 29 je rozsáhlá oblast plynného vodíku ionizovaného (zbaveného elektronů) silným zářením horkých hvězd v jejím centru. Astronomové ji nazývají oblast HII (há dva) a jde o ohromující objekt zabírající celých 200 světelných let vesmírného prostoru. V katalogu z roku 1955 australského astronoma Colina Stanleyho Guma je uvedena na 29. místě a odtud pochází ono označení Gum 29.
Hluboko uprostřed obří mlhoviny se nachází poměrně neznámá, ale dobře patrná, hvězdokupa Westerlund 2. Z posledních měření vyplývá, že je od Země vzdálena 26 000 světelných let a obývá vnější oblasti spirálního ramene Carina naší Galaxie. Určení přesné vzdálenosti bylo v poslední době věcí intenzivního výzkumu, neboť jde o důležitý parametr pro porozumění tomuto zajímavému objektu. Weterlund 2 je zároveň velice mladá, její věk se odhaduje na 1-2 milióny let.
Dřívější pozorování odhalila, že dvě hvězdy v dolní části hvězdokupy jsou opravdovými kolosy. Společně tvoří dvojhvězdný systém s hmotností jednotlivých složek 82 a 83 hmotností Slunce a periodou oběhu 3,7 dne. Patří tak mezi nejhmotnější známé hvězdy.
Další podrobné studium prokázalo, že jde o Wolf-Rayetovy hvězdy, tzn. o hmotné hvězdy na konci svého životního cyklu vyvrhující množství materiálu jako svou poslední labutí píseň. Rentgenová pozorování ukázala, že dochází ke srážkám proudů materiálu z jednotlivých složek dvojhvězdy, při kterých pozorované rentgenové záření vzniká.
Snímek byl pořízen pomocí kamery Wide Field Imager (WFI) umístěné na 2,2 metrovém dalekohledu Max-Planck/ESO v La Silla. Nadmořská výška 2400 m.n.m. observatoře ESO La Silla v chilské atacamské poušti poskytuje bezkonkurenční výhody - jedny z nejčistších a nejtemnějších nocí na světě. Může tak zkoumat i ty nejvzdálenější hlubiny vesmíru.
Zdroj: TZ ESO 037/08
Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso.
Česká republika je členem Evropské jižní observatoře (ESO) od ledna 2007.
Národní kontakt pro ESO: Pavel Suchan - suchan(zavináč)astro(tečka)cz.