Vzdálené moře galaxií
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (039/2008): Ultrafialový snímek nejhlubšího vesmíru
Následující snímek potěší každého, kdo si někdy představil, jaké by to bylo potápět se v moři miliónů galaxií různých barev a tvarů. Snímek byl pořízen s pomocí dalekohledu VLT a představuje zatím nejvzdálenější oblasti vesmíru nasnímané pozemním dalekohledem v ultrafialovém oboru. Čítá celkem 27 miliónů pixelů a je výsledkem 55 hodinového pozorování přístroje VIMOS
Jedinečně krásná mozaika miriád jasně zbarvených galaxií zobrazuje oblast Chandra Deep Field South (CDF-S). Jde pravděpodobně o nejčastěji sledované a nejlépe prostudované pole z celé oblohy. CDF-S je jedna ze dvou oblastí, jíž se věnuje projekt Great Observatories Origins Deep Survey (GOODS), na kterém spolupracují astronomové z celého světa. Ti se v projektu GOODS snaží propojit snímky nejvzdálenějších oblastí vesmíru z pozemních a vesmírných dalekohledů od rentgenového po rádiový obor. Hlavním účelem práce je vytvořit podrobný soubor dat vzdáleného vesmíru, jenž bude astronomům sloužit při studiu formování a vývoje galaxií.
Snímek, uveřejněný ESO, kombinuje data pořízená přístrojem VIMOS v ultrafialové a červené části spektra (obor U a R), s daty v oboru B (modrá část spektra) získanými pomocí Wide-Field Imager (WFI), připojeným k dalekohledu 2.2 m MPG/ESO. Dalekohled je součástí prohlídky GABODS. Snímek v oboru U je výsledkem 40 hodin pozorování v rámci projektu GOODS a zachycuje ty nejvzdálenější objekty, jaké kdy byly v tomto vlnovém rozsahu pozorovány z povrchu Země. Ve takových vzdálenostech je nebe doslova zaplněno galaxiemi, podobnými té naší, složenými z miliard hvězd.
Jasnost těchto galaxií je však miliardkrát nižší než odpovídá spodní hranici citlivosti našeho zraku a jejich zabarvení pochází z jiných vlnových délek, než můžeme zrakem vnímat. Snímek také pomohl odhalit množství nových, dosud nepozorovaných, hvězdných ostrovů - galaxií. Vzhledem k obrovským vzdálenostem je dnes vidíme tak, jak vypadaly v dobách, kdy měl vesmír pouhé 2 miliardy let.
V moři galaxií můžeme na fotografii spatřit také několik hvězd naší vlastní Galaxie. Jedna z nich se nachází velice blízko a projevuje se výrazným vlastním pohybem. Na originálním snímku se nachází nalevo od druhé nejjasnější hvězdy. Vypadá jako legrační protáhlá duha, neboť snímek vznikal několik let pod různými filtry a hvězda se mezitím posouvala na pozadí vzdálených galaxií.
Poznámky:
Vesmír vypadá ve všech směrech stejný, ve všech směrech tak nalezneme přibližně stejný počet i stejné rozložení galaxií, a proto můžeme pozorovat hluboký vesmír v kterémkoliv směru se statisticky stejným výsledkem. Zkoumané pole bylo zvoleno tak, aby pozorování neovlivňoval žádný blízký objekt (například jasné hvězdy Galaxie či prach Sluneční soustavy). Na snímku spolupracovalo množství dalekohledů a družic, neboť pro plné spektrum bylo nutné nashromáždit informace z různých vlnových délek. Pozorovací data z těchto hlubin vesmíru jsou obvykle, kvůli širší spolupráci, přístupná astronomické veřejnosti.
Pozorování v oboru U, které je rozhraním mezi viditelným a ultrafialovým světlem, je vždy výzvou. Zemská atmosféra pohlcuje silněji záření s vlnovými délkami blížícími se ultrafialovému světlu, a přestože tím chrání lidskou pokožku, omezuje tak pozemní astronomická pozorování. Na kratších vlnových délkách je možné pozorovat pouze z kosmu, například s pomocí Hubblova vesmírného dalekohledu. Na zemi je možné provádět pozorování jenom na vybraných místech, jako je například observatoř ESO na Paranalu v poušti Atacama. Dokonce i při nejlepších atmosférických podmínkách musí přístroje v těchto vlnových délkách pracovat na hranici svých možností. Sklo běžných čoček dalekohledů propouští UV světlo jen v omezené míře a detektory jsou na něj méně citlivé. Zachytit dostatek světla dokáží pouze přístroje k tomu speciálně navržené, jako je například VIMOS na VLT.
Snímek v pásu U z přístroje VIMOS, pořízený v rámci veřejného programu ESO/GOODS, vznikal na VLT po 40 pozorovacích hodin. Snímek v R pásu byl sestaven z archivních dat získaných zařízením VIMOS s celkovým expozičním časem 15 hodin. WFI snímek v pásu B je součástí přehlídky GABODS.
Zdroj: TZ ESO 039/08
Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso.
Česká republika je členem Evropské jižní observatoře (ESO) od ledna 2007.
Národní kontakt pro ESO: Pavel Suchan - suchan(zavináč)astro(tečka)cz.