Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Zóna života v Mléčné dráze

Zóna života v Mléčné dráze

galaxie.jpg
Všichni lidé, které "trápí" otázka, jsme-li ve vesmíru sami, jistě s potěšením přijmou informaci, kterou publikovali počátkem letošního roku v časopise Science Charles Lineweaver z University of New South Wales, Yeshe Fenner a Brad Gibson z Swinburne University of Technology. Minimálně u 10% hvězd naší Galaxie může existovat život. Vzhledem k počtu hvězd v Galaxii se jedná o několik miliard vhodných hvězd.

K tomuto závěru dospěla výše uvedená skupina australských vědců, kteří si dali za úkol vypracovat mapu "galaktické zóny života". Vytvořili k tomu evoluční model Mléčné dráhy. Pokusili se určit časovou a prostorovou oblast, ve které se zachovávaly čtyři nejdůležitější podmínky pro vznik života.

První a nejdůležitější podmínkou byla přítomnost hvězd, kolem kterých by se mohla vytvořit planetární soustava. Druhou podmínkou je přítomnost dostatečného množství těžkých prvků, schopných vytvořit planety podobné Zemi. Třetí nutný faktor - dostatečně velká a bezpečná vzdálenost od vybuchujících supernov, které by jinak mohly zahubit rozvíjející se život. A nakonec čtvrtou nezbytnou podmínkou je dostatečně dlouhá doba pro biologickou evoluci.

Doposud neznámá oblast se "vynořila" v podobě jakéhosi prstence kolem centra Galaxie. Vznikla před 8 miliardami let a nacházela se ve vzdálenosti 25 000 světelných let od středu Galaxie. Tato zóna se pomalu rozšiřovala a nyní obsahuje hvězdy ve stáří od 4 do 8 miliard let, a to představuje 10 % všech hvězd v naší Galaxii.

Samozřejmě to neznamená, že kolem každé z těchto hvězd se to přímo hemží na vhodných planetách zelenými mužíčky. Nikdo doposud neví, jaké nezbytně nutné podmínky musí být splněny pro zahájení tak složitého procesu, jako je vznik života. Možná se jedná ještě o nějaké další podmínky, než byly uvedeny v úvodu tohoto článku. V poslední době se objevily práce, z kterých vyplývá, že planety zemského typu mohou vzniknout pouze tehdy, existuje-li u vhodné hvězdy obří planeta typu Jupitera. A takové hvězdy s podobnými planetami existují - dnes jich známe již více než 100. (Tyto planety však většinou krouží kolem hvězd ve vzdálenostech pouhých několika miliónů km, zatímco Jupiter se nachází ve vzdálenosti přibližně 750 miliónů km od Slunce. Je například možné, že tyto obří planety rovněž vznikly ve velké vzdálenosti od hvězdy a v průběhu svého vývoje migrovaly do její blízkosti. Přitom zřejmě "pohltily" planety zemského typu v menších vzdálenostech od hvězdy - pozn. překladatele.)

Obíhají-li kolem těchto hvězd také planety zemského typu, to zatím astronomové nejsou schopni zjistit. Avšak ani obří planety u jiných hvězd zatím nemůžeme přímo pozorovat. O jejich existenci víme jenom díky jejich velké hmotnosti - při oběhu kolem hvězdy na ni působí svojí gravitací, a tím způsobují pohyb hvězdy kolem společného těžiště. A tyto nepatrné odchylky v poloze či vzdálenosti od Země astronomové dovedou zaznamenat.

Australští astronomové nepočítali s tím, že se jim podaří objevit místa v Galaxii, kde existuje život. Pouze pátrali po oblastech, kde potenciálně existuje možnost biologického vývoje. Zjednodušeně řečeno, 10 % hvězd v naší Galaxii se účastní loterie s názvem "život". Výsledek může být takový, že existuje pouze jeden život - na planetě Zemi.

Naději na objev života jinde ve vesmíru posílil i objev hvězdy, která je téměř k nerozeznání od Slunce. Jedná se o hvězdu 18 Scorpii v souhvězdí Štíra. Podrobnější informace o této hvězdě zde byly již prezentovány v článku s názvem "Dvojník Slunce objeven." Jestli u této hvězdy existují planety, zatím nevíme. Avšak již samotná existence dvojníka Slunce naznačuje, že hvězda zvaná Slunce není v naší Galaxii výjimkou.

Zdroj: spacenews.ru




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P na soumračném nebi

Když počasí nespolupracuje.

Další informace »