Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Zóna života v Mléčné dráze

Zóna života v Mléčné dráze

galaxie.jpg
Všichni lidé, které "trápí" otázka, jsme-li ve vesmíru sami, jistě s potěšením přijmou informaci, kterou publikovali počátkem letošního roku v časopise Science Charles Lineweaver z University of New South Wales, Yeshe Fenner a Brad Gibson z Swinburne University of Technology. Minimálně u 10% hvězd naší Galaxie může existovat život. Vzhledem k počtu hvězd v Galaxii se jedná o několik miliard vhodných hvězd.

K tomuto závěru dospěla výše uvedená skupina australských vědců, kteří si dali za úkol vypracovat mapu "galaktické zóny života". Vytvořili k tomu evoluční model Mléčné dráhy. Pokusili se určit časovou a prostorovou oblast, ve které se zachovávaly čtyři nejdůležitější podmínky pro vznik života.

První a nejdůležitější podmínkou byla přítomnost hvězd, kolem kterých by se mohla vytvořit planetární soustava. Druhou podmínkou je přítomnost dostatečného množství těžkých prvků, schopných vytvořit planety podobné Zemi. Třetí nutný faktor - dostatečně velká a bezpečná vzdálenost od vybuchujících supernov, které by jinak mohly zahubit rozvíjející se život. A nakonec čtvrtou nezbytnou podmínkou je dostatečně dlouhá doba pro biologickou evoluci.

Doposud neznámá oblast se "vynořila" v podobě jakéhosi prstence kolem centra Galaxie. Vznikla před 8 miliardami let a nacházela se ve vzdálenosti 25 000 světelných let od středu Galaxie. Tato zóna se pomalu rozšiřovala a nyní obsahuje hvězdy ve stáří od 4 do 8 miliard let, a to představuje 10 % všech hvězd v naší Galaxii.

Samozřejmě to neznamená, že kolem každé z těchto hvězd se to přímo hemží na vhodných planetách zelenými mužíčky. Nikdo doposud neví, jaké nezbytně nutné podmínky musí být splněny pro zahájení tak složitého procesu, jako je vznik života. Možná se jedná ještě o nějaké další podmínky, než byly uvedeny v úvodu tohoto článku. V poslední době se objevily práce, z kterých vyplývá, že planety zemského typu mohou vzniknout pouze tehdy, existuje-li u vhodné hvězdy obří planeta typu Jupitera. A takové hvězdy s podobnými planetami existují - dnes jich známe již více než 100. (Tyto planety však většinou krouží kolem hvězd ve vzdálenostech pouhých několika miliónů km, zatímco Jupiter se nachází ve vzdálenosti přibližně 750 miliónů km od Slunce. Je například možné, že tyto obří planety rovněž vznikly ve velké vzdálenosti od hvězdy a v průběhu svého vývoje migrovaly do její blízkosti. Přitom zřejmě "pohltily" planety zemského typu v menších vzdálenostech od hvězdy - pozn. překladatele.)

Obíhají-li kolem těchto hvězd také planety zemského typu, to zatím astronomové nejsou schopni zjistit. Avšak ani obří planety u jiných hvězd zatím nemůžeme přímo pozorovat. O jejich existenci víme jenom díky jejich velké hmotnosti - při oběhu kolem hvězdy na ni působí svojí gravitací, a tím způsobují pohyb hvězdy kolem společného těžiště. A tyto nepatrné odchylky v poloze či vzdálenosti od Země astronomové dovedou zaznamenat.

Australští astronomové nepočítali s tím, že se jim podaří objevit místa v Galaxii, kde existuje život. Pouze pátrali po oblastech, kde potenciálně existuje možnost biologického vývoje. Zjednodušeně řečeno, 10 % hvězd v naší Galaxii se účastní loterie s názvem "život". Výsledek může být takový, že existuje pouze jeden život - na planetě Zemi.

Naději na objev života jinde ve vesmíru posílil i objev hvězdy, která je téměř k nerozeznání od Slunce. Jedná se o hvězdu 18 Scorpii v souhvězdí Štíra. Podrobnější informace o této hvězdě zde byly již prezentovány v článku s názvem "Dvojník Slunce objeven." Jestli u této hvězdy existují planety, zatím nevíme. Avšak již samotná existence dvojníka Slunce naznačuje, že hvězda zvaná Slunce není v naší Galaxii výjimkou.

Zdroj: spacenews.ru




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Leo Triplet zoom

výřez Leo Triplet (známý také jako M66 Group) je malá skupina galaxií vzdálena asi 35 milionů světelných let v souhvězdí Lva. Tato galaxie se skládá ze spirálních galaxií M65, M66 a NGC 3628

Další informace »