Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Zrozena z větru

Zrozena z větru

NGC 346
NGC 346
Tisková zpráva Evropské jižní observatoře (034/2008): Jedinečný víceoborový portrét zrození hvězdy

Spojením sil pozemních a vesmírných dalekohledů vznikl barvitý obraz oblasti NGC 346, který nabízí nové informace o historii tohoto místa zaplněného hvězdami. Jednotlivé vlnové délky se zde slévají v jediný snímek, podobně jako vodové barvy na plátně, a poskytují nové informace o zrození hvězd.

Snímek kombinuje infračervenou (Spitzer Space Telescope, NASA), viditelnou (New Technology Telescope, ESO) a rentgenovou (XMM-Newton, ESA) oblast záření z trojice různých dalekohledů. Viditelné světlo NTT odhaluje astronomům pouze zářící plyn, zatímco nevšední kombinace víceoborového snímku umožňuje zcela jiný pohled na oblast NGC 346.

Jedná se o nejjasnější oblast vzniku nových hvězd v Malém Magellanově mračnu, nepravidelné trpasličí galaxii, jež obíhá naší Galaxii ve vzdálenosti 210 000 světelných let. "NGC 346 je pravá astronomická zoo," říká hlavní autor publikované práce Dimitrios Gouliermis Max Planck institutu v Heidelbergu. "Když různé vlnové délky spojíme v jeden snímek, můžeme odhalit, co se v jednotlivých částech regionu odehrává."

Menší hvězdy jsou roztroušeny po celé oblasti, zatímco hmotné hvězdy se nacházejí v jejím středu. Jak hmotné, tak většina menších hvězd, vznikly ve stejnou dobu z hustého mračna. Ostatní menší hvězdy vznikly později v důsledku procesu nazývaného "vynucená tvorba hvězd". Intenzivní záření hmotných hvězd nutí plyn se rozpínat. Vytvoří rázovou vlnu, která stlačí okolní studený plyn a prach, čímž zažehne novou tvorbu hvězd. Oranžovo-červené filamenty ve středu snímku ukazují, kde tento mechanismus působil.

Zdaleka ne všechny menší hvězdy však vznikaly tímto způsobem. Například skupina nacházející se v narůžovělé kapce v horní části snímku musela vzniknout jiným mechanismem. "Velice nás zajímá, jak tato osamělá skupina hvězd vznikla," říká Gouliermis. Díky víceoborovému snímku NGC 346 mohl Gouliermis se svým týmem určit, že spouštěcím mechanismem tvorby hvězd v oblasti byl výbuch supernovy přibližně před 50 000 lety. Nikoliv záření, ale silný vítr umírající hvězdy stlačil prach i plyn a byl příčinou vzniku nových hvězd. Přestože na snímku nemůžeme pozůstatky supernovy vidět, je zde jasně zřetelná bublina okolo bílé skvrny s modrým halo v levé horní části snímku (bílá skvrna je ve skutečnosti shluk tří hvězd).

Objev ukazuje, že spouštěcím mechanismem v tomto regionu bylo jak záření tak hvězdný vítr. Podle Gouliermise: "Výsledky nám ukazují, že tvorba hvězd je mnohem komplikovanější, než jsme si mysleli. Jednotlivé mechanismy se mohou doplňovat nebo působit proti sobě." Výsledků bylo dosaženo díky kombinaci dat získaných různými technikami a různými přístroji. Práce tak demonstruje sílu spolupráce mezi pozemními a vesmírnými dalekohledy.

Poznámky:

D. Gouliermis a kol., NGC 346 in the Small Magellanic Cloud. IV. Triggered Star Formation in the H II Region N 66, v časopise Astrophysical Journal.

Další spoluautoři článku: Thomas Henning, Wolfgang Brandner, Eva Hennekemper, a Felix Hormuth z Max Planck Institute for Astronomy, a You-Hua Chu a Robert Gruendl z University of Illinois v Urbana-Champaign, USA.

New Technology Telescope (NTT), 3,5 metrový dalekohled v La silla v Chile, byl prvním, jenž byl vybaven deformovatelným zrcadlem (systémem aktivní optiky). Technologii vyvinula ESO a v současnosti se používá na většině velkých dalekohledů.

Multimédia

Zdroj: TZ ESO 034/08

Převzato ze stránek Hvězdárny Valašské Meziříčí. Archív Tiskových prohlášení ESO v češtině je k dispozici na adrese: www.astrovm.cz/eso.

Česká republika je členem Evropské jižní observatoře (ESO) od ledna 2007.
Národní kontakt pro ESO: Pavel Suchan - suchan(zavináč)astro(tečka)cz.




O autorovi



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »