Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2026 obdržel snímek Jakuba Kuřáka a Martina Maška „Kometa R3 PANSTARRS v Orionu“
„Uprostřed léta, kolem sedmnáctého dne měsíce července, se na nebi znenadání zrodila hvězda nesmírné velikosti a nádhery. Žádný z tehdy žijících lidí nikdy nespatřil nic, co by se jí dalo rovnat.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 22. 6. do 28. 6. 2026. Měsíc dorůstá k úplňku. Na večerní obloze už končí viditelnost Jupiteru a výše zůstává jen jasná Venuše. Ráno je vidět Saturn a kometa 10P/Tempel 2. Aktivita Slunce se zvýšila. Očekáváme možný výskyt nočních svítících oblak. Raketa Ariane 64 v silnější variantě vynesla dosud nejtěžší náklad v historii evropských nosičů. Falcon 9 letěl s vojenskou obdobou Starlinků a má vynést testovací návratové pouzdro. Raketa Pegasus-XL by mohla vynést družici LINK k záchraně gama observatoře SWIFT. Před 50 lety byla vynesena vojenská verze sovětských orbitálních stanic známá jako Saljut 5.
19. června v 10:50 SELČ se od rampy SLC-4E na Vandenbergově letecké základně odlepila raketa Falcon 9. Při misi NROL-179 nosič vynesl blíže neupřesněný náklad pro Národní úřad vojenského a kosmického zpravodajství (NRO). První stupeň s označením B1103 úspěšně přistál na betonové plošině LZ-4 a šlo o jeho třetí let.
Na přelomu jara a léta jsme mohli pozorovat řadu hezkých setkání planet a Měsíce. Vše to začalo v květnu krásnou konjunkcí nejjasnějších těles večerní oblohy - Měsíce, Jupiteru a Venuše v krásném trojúhelníku. Vrcholy pak přišly dva. Kolem 9. června to bylo blízké setkání Jupiteru a Venuše a 17. června hezká konjunkce Měsíce s Venuší.
Vědci potvrdili existenci nové třídy objektů v naší Galaxii: pozůstatků nazývaných „fosilní fragmenty galaktického výdutě“. Terzan 5 je prototypem těchto pozůstatků z raného období vzniku naší Galaxie. Pomocí vesmírného dalekohledu Jamese Webba a Hubbleova vesmírného dalekohledu vědci prokázali, že Terzan 5 není kulová hvězdokupa, ale něco mnohem speciálnějšího.
Západočeská pobočka České astronomické společnosti (ZpČAS) připravila ve spolupráci se Západočeským muzeem v Plzni, Českou entomologickou společností a obcí Nečtiny pro své členy i širokou veřejnost Můří noc. Akce se uskuteční v pátek 19. června 2026 na zřícenině hradu Nečtiny u Nečtin v Manětínské oblasti tmavé oblohy. Pozorování nočního hmyzu proběhne od 21.00 hodin do půlnoci a je určeno široké veřejnosti včetně starších dětí.
Mise Evropské dvojice sond Proba-3 může pokračovat ve vědeckých pozorováních sluneční koróny. Poté, co se v únoru náhle odmlčela část, která obsahuje koronograf ASPIICS, podařilo se inženýrům najít řešení a vrátit ji do běžného operačního režimu. Ten spočívá v tom, že obě družice dokážou letět ve velmi přesné formaci a vytvořit unikátní umělé zatmění Slunce.
V červnu se podrobněji podíváme na misi Gemini 9A a její manévry na oběžné dráze. Spolu s Vikingem 1 se proletíme nad povrchem Marsu a s misí STS-78 raketoplánu Columbia budeme zkoumat mikrogravitaci. Na závěr navštívíme kosmickou stanici Saljut 5.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 6. do 21. 6. 2026. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a setká se s Merkurem a Venuší. Pomalu klesá k obzoru Jupiter. Ráno je vidět Saturn a kometa 10P/Tempel 2. Aktivita Slunce je opět spíše nízká. Možná se objeví noční svítící oblaka. Český astronaut Aleš Svoboda obsadí roli pilota lodi Crew Dragon, která by měla letět k ISS v roce 2027. NASA oznámila složení posádky mise Artemis III, je tam i Evropan Luca Parmitano. Před 50 lety byla na oběžnou dráhu kolem Marsu navedena sonda Viking 1.
