
Tadeáš Hájek z Hájku (Thaddaus Hagecius ab Hagez či Thaddeus Nemicus)
?. ?. 1525, Praha – 1. 9. 1600, Praha. Český renesanční přírodovědec – astronom, lékař,
botanik, matematik a alchymista.
Ačkoliv přesné datum narození Tadeáše Hájka z Hájku není známo, některé zdroje uvádějí 1. prosinec, jiné zase 1. říjen roku 1525. V některých zdrojích se dokonce za rok Hájkova narození uvádí i ten následující, ale ať už je to jakkoliv, je vysoce pravděpodobné, že letos uběhlo 500 let od jeho narození.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 12. do 7. 12. 2025. Měsíc bude v úplňku, projde Plejádami a setká se s Jupiterem. Od setmění je nad jihem Saturn. Nízko na ranní obloze je Merkur. Velmi vysoká bude nyní aktivita Slunce. Uvidíme polární záře? Komety večer ruší Měsíc a ráno to brzy nebude lepší. Na Bajkonuru došlo k poškození jediné rampy sloužící pro mise lodí Sojuz a Progress k ISS. ESA na následující roky posílila rozpočet. Před 500 lety se narodil český astronom Tadeáš Hájek z Hájku.

Prachové pozůstatky hvězdných splynutí mohou obíhat kolem centrální supermasivní černé díry Mléčné dráhy.
Podle nových počítačových simulací českých astronomů mohou pozůstatky srážek hvězd obíhat kolem centrální černé díry naší Mléčné dráhy.

Meteory nejsou jen efektní podívanou na noční obloze, ale nesou v sobě informace o chemickém složení malých těles Sluneční soustavy. Nová studie využívající spektra jasných bolidů odhalila souvislost mezi množstvím vodíku v kometárních meteoroidech a jejich velikostí: větší tělesa si dokážou uchovat více těkavých látek. Tento výsledek přispívá do diskuse o původu vody na Zemi a o rozdílech mezi materiálem komet a asteroidů.

Harlow Shapley (2. 11. 1885 – 20. 10. 1972) patří k těm astronomům, kteří zásadně změnili naše chápání vesmíru – z kluka, který opustil školu a psal do místních novin o kriminalitě, se stal člověk, jenž poprvé realisticky odhadl rozměry Mléčné dráhy a určil, že Slunce rozhodně nesedí uprostřed všeho dění. Jeho cesta vedla přes dvojhvězdy, cefeidy, slavnou Velkou debatu i Harvard, a nakonec až k myšlence „obyvatelné zóny“, kterou dnes bereme jako samozřejmost.

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 11. do 30. 11. 2025. Měsíc bude v první čtvrtiNa večerní obloze je dobře vidět Saturn, během noci je vysoko Jupiter. Setkání Venuše s Merkurem na ranní obloze bude pro pozorovatele obtížné vidět. Aktivita Slunce je nyní zatím nízká. SpaceX čelí problému při testech Super Heavy, Blue Origin mezitím připravuje lander pro Artemis a vylepšuje raketu New Glenn. ESA má vrcholný meeting, na němž se proberou plány pro příští roky. K ISS startuje Sojuz MS-28 s tříčlennou posádkou. Před 110 lety byla publikována Obecná teorie relativity Alberta Einsteina.

Vědci pomocí teleskopu JWST identifikovali aktivně rostoucí supermasivní černou díru ve velmi vzdálené galaxii pojmenované CANUCS‑LRD‑z8.6, která existovala jen asi 570 milionů let po Velkém třesku. Tento objev naznačuje, že v raném vesmíru mohly černé díry růst velmi rychle, možná rychleji než samotné galaxie, ve kterých sídlí. Může to změnit naše modely o tom, jak vznikaly první galaxie a jak se v nich vyvíjely supermasivní černé díry.

V tomto díle nám naše akademická dvojice představí velmi významného hosta a nositele Nobelovy ceny, Kipa Thorna, průkopníka v teorii gravitačních vln a astrofyzice. Udělat rozhovor s Kipem Thornem byl dosud jen sen Samuela a Norbiho, které se jim po tolika letech podařilo konečně uskutečnit.

Kometa 3I/ATLAS je již snadným objektem k pozorování na ranní obloze. Nachází se v souhvězdí Panny a před svítáním je více než 20° vysoko nad jihovýchodem. Měsíc již prochází novoluním a tmavá obloha umožňuje se na ni pořádně zaměřit. V článku se zaměříme na to, kde a jak ji pozorovat a fotit. Přestože se vyrojily různé spekulace, ukážeme si, že se chová jako klasická kometa. Připomeneme také snímky komety z období, kdy prolétala kolem planety Mars, například z evropské sondy TGO. A večer bude článek aktualizován. Živě se pokusíme shrnout informace, které plánuje uveřejnit NASA, která nemohla uveřejnit snímky pořízené například přístrojem HiRISE sondy MRO, protože v USA byl tzv. shutdown, kdy instituce měly omezený provoz.