Úvodní strana  >  Na obloze  >  Družice

Družice

Kdy a kde na obloze nějakou spatřit?

Mezinárodní kosmická stanice ISS na sklonku dne. Autor: NASA.
Mezinárodní kosmická stanice ISS na sklonku dne.
Autor: NASA.
Na této stránce najdete časy přeletů Mezinárodní kosmické stanice a dalších družic pro velká města České republiky. Předpovědi jsou vždy od následujících 24 hodin až do nejbližších 10 dní. Pokud se po zadání lokality v tabulce neobjeví žádný přelet, znamená to, že v nejbližším období není daná družice z Vašeho stanoviště pozorovatelná. Při kliknutí na datum ve vygenerované tabulce se Vám objeví mapka oblohy s vyznačenou dráhou pohybu družice na obloze pro daný přelet nad Vaším pozorovacím stanovištěm a další zajímavé informace.

Pro přesnější výsledky doporučujeme najít nejbližší město od vašeho pozorovacího stanoviště; časy se v rámci naší republiky liší a například v případě záblesků družic Iridium mohou být údaje značně rozdílné. Odkazy pro jednotlivá města vedou vždy na www.heavens-above.com. Stránka nabízí i českou verzi - pakliže se automaticky nenačte, zvolte češtinu v pravém horním rohu.

Aktuální pozice Mezinárodní kosmické
stanice. Kliknutím na klávesu F5 si
pohled aktualizujete.

Nefunguje na heavens-above.com čeština?

  • Date - datum
  • Mag - jasnost v magnitudě, čím nižší číslo, tím větší jasnost daného objektu.
  • Starts - začátek přeletu
  • Max. altitude - čas maximální výšky objektu nad obzorem
  • Ends - konec přeletu
  • Time - čas
  • Alt. - výška nad obzorem ve stupních
  • Az. - azimut, v tomto případě světová strana
  • E - východ, W - západ, S - jih, N - sever
  • GTM+1/GTM+2 - středoevropský standardní a letní čas (SEČ/SELČ)

Přejít na...

 

Přelety Mezinárodní kosmické stanice (ISS)

Mezinárodní kosmická stanice (ISS) přelétá i několikrát za noc a je se svou jasností okolo -3 magnitudy zpravidla nejjasnější družicí na obloze (krátkodobě ji jase překoná záblesk družice Iridium). Jeden oběh ISS trvá přibližně 90 minut, což znamená, že za příhodných podmínek lze stanici pozorovat i několikrát za noc. Časteji ISS spatříme v průběhu letních měsíců, kdy Slunce nezapadá příliš hluboko pod obzor a ISS se nevytrácí na obloze při svém přeletu v zemském stínu. Období viditelnosti ISS trvá přibližně dva týdny (první přelety jsou nízké, poté se blíží k nadhlavníkovým a později jsou opět jen nízko nad obzorem). Z informací v odkazu kliknutím na vám nejbližší město níže si můžete naplánovat pozorování nejbližšího přeletu ISS.

Brno

České Budějovice

Frýdek-Místek

Hradec Králové

Jihlava

Karlovy Vary

Liberec

Mladá Boleslav

Most

Olomouc

Opava

Ostrava

Pardubice

Plzeň

Praha

Prostějov

Tábor

Teplice

Uherský Brod

Ústí nad Labem

Valašské Meziříčí

Vlašim

Vsetín

Zlín

Údaje jsou vždy v platném čase (SEČ nebo SELČ).

 

Záblesky družic IRIDIUM

Nezvyklé a velmi fotogenické bývají záblesky družic Iridium. Každá z těchto telekomunikačních družic (66 aktivních a 6 záložních) je vybavena hlavní anténou o velikosti 188 × 86 × 4 cm, která při vhodném natočení vůči Slunci odráží sluneční paprsky k Zemi a v úzkém pásu na jejím povrchu může pozorovatel sledovat někdy opravdu markatní zjasnění (s jasností až -9 magnitud). Při tomto zjasnění se zdá, jakoby na nebi pomalu letěla plynule zvýrazňující se hvězda, která po desítkách sekund nepřehlédnutelně zjasní a po asi 5ti sekundovém záblesku začně pomalu slábnout. Na předpovědi pro záblesky družic Iridium je ideální si zvolit přesně tu lokalitu, ze které budete pozorovat. Jasnost záblesku se může výrazně lišit pouhých několik kilometrů od původně volené lokality.

Brno

České Budějovice

Frýdek-Místek

Hradec Králové

Jihlava

Karlovy Vary

Liberec

Mladá Boleslav

Most

Olomouc

Opava

Ostrava

Pardubice

Plzeň

Praha

Prostějov

Tábor

Teplice

Uherský Brod

Ústí nad Labem

Valašské Meziříčí

Vlašim

Vsetín

Zlín

Údaje jsou vždy v platném čase (SEČ nebo SELČ).

 

Přelety všech družic s jasností do 4,5 magnitudy

Kromě ISS a Iridií lze v průběhu noci sledovat přelety celé řady dalších družic. Značně větší množství druživ uvidíte v letních měsících, kdy Slunce nezapadá příliš hluboko pod obzor a družice se neztrácí ve stínu Země. Z informací v odkazu kliknutím na vám nejbližší město níže si můžete naplánovat pozorování očima pozorovatelných družic.

Brno

České Budějovice

Frýdek-Místek

Hradec Králové

Jihlava

Karlovy Vary

Liberec

Mladá Boleslav

Most

Olomouc

Opava

Ostrava

Pardubice

Plzeň

Praha

Prostějov

Tábor

Teplice

Uherský Brod

Ústí nad Labem

Valašské Meziříčí

Vlašim

Vsetín

Zlín

Údaje jsou vždy v platném čase (SEČ nebo SELČ).

 

Doporučujeme



O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Družice , Geostacionární družice, ISS, Družice Iridium, Iridium satellite, Záblesk Iridia, Mezinárodní kosmická stanice


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »