Úvodní strana  >  Na obloze  >  Družice

Družice

Kdy a kde na obloze nějakou spatřit?

Mezinárodní kosmická stanice ISS na sklonku dne. Autor: NASA.
Mezinárodní kosmická stanice ISS na sklonku dne.
Autor: NASA.
Na této stránce najdete časy přeletů Mezinárodní kosmické stanice a dalších družic pro velká města České republiky. Předpovědi jsou vždy od následujících 24 hodin až do nejbližších 10 dní. Pokud se po zadání lokality v tabulce neobjeví žádný přelet, znamená to, že v nejbližším období není daná družice z Vašeho stanoviště pozorovatelná. Při kliknutí na datum ve vygenerované tabulce se Vám objeví mapka oblohy s vyznačenou dráhou pohybu družice na obloze pro daný přelet nad Vaším pozorovacím stanovištěm a další zajímavé informace.

Pro přesnější výsledky doporučujeme najít nejbližší město od vašeho pozorovacího stanoviště; časy se v rámci naší republiky liší a například v případě záblesků družic Iridium mohou být údaje značně rozdílné. Odkazy pro jednotlivá města vedou vždy na www.heavens-above.com. Stránka nabízí i českou verzi - pakliže se automaticky nenačte, zvolte češtinu v pravém horním rohu.

Aktuální pozice Mezinárodní kosmické
stanice. Kliknutím na klávesu F5 si
pohled aktualizujete.

Nefunguje na heavens-above.com čeština?

  • Date - datum
  • Mag - jasnost v magnitudě, čím nižší číslo, tím větší jasnost daného objektu.
  • Starts - začátek přeletu
  • Max. altitude - čas maximální výšky objektu nad obzorem
  • Ends - konec přeletu
  • Time - čas
  • Alt. - výška nad obzorem ve stupních
  • Az. - azimut, v tomto případě světová strana
  • E - východ, W - západ, S - jih, N - sever
  • GTM+1/GTM+2 - středoevropský standardní a letní čas (SEČ/SELČ)

Přejít na...

 

Přelety Mezinárodní kosmické stanice (ISS)

Mezinárodní kosmická stanice (ISS) přelétá i několikrát za noc a je se svou jasností okolo -3 magnitudy zpravidla nejjasnější družicí na obloze (krátkodobě ji jase překoná záblesk družice Iridium). Jeden oběh ISS trvá přibližně 90 minut, což znamená, že za příhodných podmínek lze stanici pozorovat i několikrát za noc. Časteji ISS spatříme v průběhu letních měsíců, kdy Slunce nezapadá příliš hluboko pod obzor a ISS se nevytrácí na obloze při svém přeletu v zemském stínu. Období viditelnosti ISS trvá přibližně dva týdny (první přelety jsou nízké, poté se blíží k nadhlavníkovým a později jsou opět jen nízko nad obzorem). Z informací v odkazu kliknutím na vám nejbližší město níže si můžete naplánovat pozorování nejbližšího přeletu ISS.

Brno

České Budějovice

Frýdek-Místek

Hradec Králové

Jihlava

Karlovy Vary

Liberec

Mladá Boleslav

Most

Olomouc

Opava

Ostrava

Pardubice

Plzeň

Praha

Prostějov

Tábor

Teplice

Uherský Brod

Ústí nad Labem

Valašské Meziříčí

Vlašim

Vsetín

Zlín

Údaje jsou vždy v platném čase (SEČ nebo SELČ).

 

Záblesky družic IRIDIUM

Nezvyklé a velmi fotogenické bývají záblesky družic Iridium. Každá z těchto telekomunikačních družic (66 aktivních a 6 záložních) je vybavena hlavní anténou o velikosti 188 × 86 × 4 cm, která při vhodném natočení vůči Slunci odráží sluneční paprsky k Zemi a v úzkém pásu na jejím povrchu může pozorovatel sledovat někdy opravdu markatní zjasnění (s jasností až -9 magnitud). Při tomto zjasnění se zdá, jakoby na nebi pomalu letěla plynule zvýrazňující se hvězda, která po desítkách sekund nepřehlédnutelně zjasní a po asi 5ti sekundovém záblesku začně pomalu slábnout. Na předpovědi pro záblesky družic Iridium je ideální si zvolit přesně tu lokalitu, ze které budete pozorovat. Jasnost záblesku se může výrazně lišit pouhých několik kilometrů od původně volené lokality.

Brno

České Budějovice

Frýdek-Místek

Hradec Králové

Jihlava

Karlovy Vary

Liberec

Mladá Boleslav

Most

Olomouc

Opava

Ostrava

Pardubice

Plzeň

Praha

Prostějov

Tábor

Teplice

Uherský Brod

Ústí nad Labem

Valašské Meziříčí

Vlašim

Vsetín

Zlín

Údaje jsou vždy v platném čase (SEČ nebo SELČ).

 

Přelety všech družic s jasností do 4,5 magnitudy

Kromě ISS a Iridií lze v průběhu noci sledovat přelety celé řady dalších družic. Značně větší množství druživ uvidíte v letních měsících, kdy Slunce nezapadá příliš hluboko pod obzor a družice se neztrácí ve stínu Země. Z informací v odkazu kliknutím na vám nejbližší město níže si můžete naplánovat pozorování očima pozorovatelných družic.

Brno

České Budějovice

Frýdek-Místek

Hradec Králové

Jihlava

Karlovy Vary

Liberec

Mladá Boleslav

Most

Olomouc

Opava

Ostrava

Pardubice

Plzeň

Praha

Prostějov

Tábor

Teplice

Uherský Brod

Ústí nad Labem

Valašské Meziříčí

Vlašim

Vsetín

Zlín

Údaje jsou vždy v platném čase (SEČ nebo SELČ).

 

Doporučujeme



O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Družice , Geostacionární družice, ISS, Družice Iridium, Iridium satellite, Záblesk Iridia, Mezinárodní kosmická stanice


36. vesmírný týden 2025

36. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC7293 Helix

The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

Další informace »