Úvodní strana  >  Na obloze  >  Planety  >  Pozorujte planety

Pozorujte planety

Proč pozorovat planety?

Mars poblíž opozice
Mars poblíž opozice
Sledováním planet je možné upozornit na možné změny, ať už sezonního charakteru nebo neobvyklé, náhlé. Příkladem budiž bouře v atmosféře Saturnu, která se objevila v roce 2010, nebo vpád tělesa do jupiterovy atmosféry. Pozorovatelé Anthony Wesley z Austrálie a Christopher Go z Filipín ho pozorovali nezávisle na sobě. Tento okamžik se podařil zachytit na video. Mars pro změnu nabízí sledování prachových bouří.  Jedna taková významná, dokonce celoplanetární, se odehrála v roce 2001. A tak by bylo možné pokračovat dále.

Ve správný čas, na správném místě, šanci na spatření neobvyklých jevů má každý pozorovatel, třeba to příště budete právě Vy!

Předpoklady pro úspěšné pozorování

Kresba Jupiteru přes dalekohled Autor: Martin Mašek
Kresba Jupiteru přes dalekohled
Autor: Martin Mašek
Prvním předpokladem je pohodlí pozorovatele. Připravit si pohodlí a nerušeně, upřeným zrakem se dívat do okuláru přináší výsledky. Tento fakt bývá občas podceňován začátečníky. Při pozorování v sedu se pozorovatel mnohem více koncentruje než při pozorování ve stoje, kdy musí myslet na stabilizaci těla a udržení oka u okuláru.

Druhým předpokladem je čistý, jasný a především kontrastní obraz, jež je základem úspěchu pozorování planety. Na počátku pozorování je vhodné prostřídat několik zvětšení, abychom stanovili maximální vhodné zvětšení vzhledem k podmínkám, především na aktuálním stavu neklidu atmosféry. Maximální výši zvětšení je nutno volit také s ohledem na používaný dalekohled, kdy je schopen poskytovat ještě dostatečně kontrastní obraz. Při jakémkoliv snížení kontrastu zanikají jemné detaily na planetě. Zkrátka je nutno hledat optimální zvětšení, při kterém je na planetě vidět nejvíce podrobností.

Třetí předpoklad není možné ovlivnit a nezbývá než doufat v příznivý stav. Jedná se o neklid atmosféry, v astronomii označován jako seeing. Jestliže je atmosféra velmi neklidná, pak opravdu nepomůže ani sebelepší dalekohled a nejpohodlnější křeslo. Neklid atmosféry bývá proměnlivý a často se stává, že během jediného pozorování se podmínky mění někdy i dramaticky a to lepšímu nebo horšímu. Zcela běžným jevem jsou pak chvilková uklidnění atmosféry, kdy se planety zobrazí v celé své kráse a na takové chvilky se opravdu vyplatí počkat. V podstatě bychom mohli zařadit ještě čtvrtý předpoklad a tím je trpělivost pozorovatele. Neklid atmosféry velmi ovlivňuje maximální použitelné zvětšení, neboť při narůstající hodnotě zvětšení zdánlivě vzrůstá neklid atmosféry.

Fotografování planet

Snímky Venuše, Marsu, Jupiteru a Saturnu Autor: Klub astronomů Liberecka
Snímky Venuše, Marsu, Jupiteru a Saturnu
Autor: Klub astronomů Liberecka
Řada amatérů se kromě vizuálního pozorování věnuje fotografování. Zhotovení kvalitní fotografie planety vychází z principu pořízení co největšího počtu dílčích snímků za krátký časový interval. Jako výhodné se jeví pořízení videa, které obsahuje stovky až tisíce dílčích snímků, které pak procházejí procesem zpracování v softwarech speciálně určených k tomuto účelu. Tato technika úspěšně eliminuje šum, do jisté míry neklid atmosféry a zvýrazní detaily na planetě. Rozdíl mezi dílčím snímkem a snímkem po postprocesingu je dramatický.
Oblast focení planet je otevřena pro všechny zájemce, neboť tuto činnost lze provozovat i s relativně jednoduchou technikou.



O autorovi

Petr Sklář

Narodil se v roce 1982, pochází z Břidličné, malého města v podhůří Jeseníků. Kvalita zdejší oblohy byla skvělým předpokladem pro vzrůstající zájem o astronomii, které se věnuje od svých 13 let. Od samotného začátku pozoruje především planety, jejichž kouzlu propadl při návštěvě Štefánikovy hvězdárny v Praze, kde probíhalo pozorování Jupitera. Jeho nejoblíbenější planetou je právě Jupiter, kterému věnuje nejvíce prostoru. Kromě této specializace občas pozoruje i Slunce, Měsíc, komety a deep-sky objekty.

    Štítky: Planety, Pozorování 


    36. vesmírný týden 2025

    36. vesmírný týden 2025

    Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 9. do 7. 9. 2025. Měsíc bude v neděli v úplňku a 7. 9. nastane úplné zatmění Měsíce. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, Saturn už celou noc. Slunce je aktivní a nastala erupce, po které nelze vyloučit slabší polární záři. Nejsilnější nosič současnosti Super Heavy úspěšně vynesl loď Starship, která následně úspěšně přečkala ohnivé peklo a dosedla na plánovaném místě v oceánu.

    Další informace »

    Česká astrofotografie měsíce

    Temná mlhovina Barnard 150

    Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

    Další informace »

    Poslední čtenářská fotografie

    NGC7293 Helix

    The “Snail,” or NGC 7293—the Helix Nebula—is the nearest and also the brightest planetary nebula, located in the constellation Aquarius. It ranks among the best-known planetary nebulae. The Snail Nebula is approximately 650 light-years from Earth. It formed about 25,000 years ago and is expanding at a velocity of 24 km/s. Thanks to its brightness of magnitude 7.3 and an apparent diameter of roughly 15 arcminutes, it is easy to observe with a telescope (or binoculars). It is also a very rewarding target for amateur observations. It is our nearest and, despite the NGC designation, the brightest planetary nebula in the sky. It is also the most extensive nebula in the sky, which is actually a drawback: despite its high total magnitude, its surface brightness is low. For this reason it was not discovered by Herschel and does not appear in Messier’s catalogue. Its true diameter is about 1.5 light-years, and it formed about 25,000 years ago when the progenitor star shed the outer layers of its atmosphere. The stellar core has become a white dwarf with a surface temperature of 130,000 °C and an apparent magnitude of 13.3. Owing to its high temperature, its radiation is predominantly ultraviolet and it can be seen only with a large telescope. The white dwarf illuminates its ejected envelopes—the nebula itself—which is expanding at 24 km/s. Once, this nebula was a star similar to our Sun—the view into the Helix Nebula reveals our very distant future. Within this nebula, as in many others, there are peculiar structures called cometary knots. They were first observed in 1996 in the Helix Nebula. They resemble comets in appearance but are incomparably larger: their heads alone reach twice the size of the Solar System, and their tails, pointing radially away from the central star, are up to 100 times the Solar System’s diameter. They expand at 10 km/s. Although they have nothing to do with real comets, part of their material may have originated in the progenitor star’s Oort cloud, which evaporated in the final stage of its evolution. These remarkable structures likely arose when a later, hotter shell ejected by the star ploughed into an earlier, cooler shell. The collision fragmented the shells into pieces, creating comet-like forms. It is possible that dust particles within the cometary knots gradually stick together to form compact icy bodies similar to Pluto. Equipment: SkyWatcher NEQ6 Pro, GSO Newtonian astrograph 200/800 (200/600 f/3), Starizona Nexus 0.75× coma corrector, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filters, Gemini EAF focuser, guiding via TS off-axis guider + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automated backyard observatory with my own OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, GraXpert, PixInsight, Adobe Photoshop Lights: 48×180 s R, 43×180 s G, 49×180 s B, 76×120 s L, 153×360 s H-alpha, 24×900 s OIII; master bias, flats, master darks, master dark flats Gain 150, Offset 300. July 24 to August 30, 2025 Belá nad Cirochou, northeastern Slovakia, Bortle 4

    Další informace »