Úvodní strana  >  Na obloze  >  Planety  >  Pozorujte planety

Pozorujte planety

Proč pozorovat planety?

Mars poblíž opozice
Mars poblíž opozice
Sledováním planet je možné upozornit na možné změny, ať už sezonního charakteru nebo neobvyklé, náhlé. Příkladem budiž bouře v atmosféře Saturnu, která se objevila v roce 2010, nebo vpád tělesa do jupiterovy atmosféry. Pozorovatelé Anthony Wesley z Austrálie a Christopher Go z Filipín ho pozorovali nezávisle na sobě. Tento okamžik se podařil zachytit na video. Mars pro změnu nabízí sledování prachových bouří.  Jedna taková významná, dokonce celoplanetární, se odehrála v roce 2001. A tak by bylo možné pokračovat dále.

Ve správný čas, na správném místě, šanci na spatření neobvyklých jevů má každý pozorovatel, třeba to příště budete právě Vy!

Předpoklady pro úspěšné pozorování

Kresba Jupiteru přes dalekohled Autor: Martin Mašek
Kresba Jupiteru přes dalekohled
Autor: Martin Mašek
Prvním předpokladem je pohodlí pozorovatele. Připravit si pohodlí a nerušeně, upřeným zrakem se dívat do okuláru přináší výsledky. Tento fakt bývá občas podceňován začátečníky. Při pozorování v sedu se pozorovatel mnohem více koncentruje než při pozorování ve stoje, kdy musí myslet na stabilizaci těla a udržení oka u okuláru.

Druhým předpokladem je čistý, jasný a především kontrastní obraz, jež je základem úspěchu pozorování planety. Na počátku pozorování je vhodné prostřídat několik zvětšení, abychom stanovili maximální vhodné zvětšení vzhledem k podmínkám, především na aktuálním stavu neklidu atmosféry. Maximální výši zvětšení je nutno volit také s ohledem na používaný dalekohled, kdy je schopen poskytovat ještě dostatečně kontrastní obraz. Při jakémkoliv snížení kontrastu zanikají jemné detaily na planetě. Zkrátka je nutno hledat optimální zvětšení, při kterém je na planetě vidět nejvíce podrobností.

Třetí předpoklad není možné ovlivnit a nezbývá než doufat v příznivý stav. Jedná se o neklid atmosféry, v astronomii označován jako seeing. Jestliže je atmosféra velmi neklidná, pak opravdu nepomůže ani sebelepší dalekohled a nejpohodlnější křeslo. Neklid atmosféry bývá proměnlivý a často se stává, že během jediného pozorování se podmínky mění někdy i dramaticky a to lepšímu nebo horšímu. Zcela běžným jevem jsou pak chvilková uklidnění atmosféry, kdy se planety zobrazí v celé své kráse a na takové chvilky se opravdu vyplatí počkat. V podstatě bychom mohli zařadit ještě čtvrtý předpoklad a tím je trpělivost pozorovatele. Neklid atmosféry velmi ovlivňuje maximální použitelné zvětšení, neboť při narůstající hodnotě zvětšení zdánlivě vzrůstá neklid atmosféry.

Fotografování planet

Snímky Venuše, Marsu, Jupiteru a Saturnu Autor: Klub astronomů Liberecka
Snímky Venuše, Marsu, Jupiteru a Saturnu
Autor: Klub astronomů Liberecka
Řada amatérů se kromě vizuálního pozorování věnuje fotografování. Zhotovení kvalitní fotografie planety vychází z principu pořízení co největšího počtu dílčích snímků za krátký časový interval. Jako výhodné se jeví pořízení videa, které obsahuje stovky až tisíce dílčích snímků, které pak procházejí procesem zpracování v softwarech speciálně určených k tomuto účelu. Tato technika úspěšně eliminuje šum, do jisté míry neklid atmosféry a zvýrazní detaily na planetě. Rozdíl mezi dílčím snímkem a snímkem po postprocesingu je dramatický.
Oblast focení planet je otevřena pro všechny zájemce, neboť tuto činnost lze provozovat i s relativně jednoduchou technikou.



O autorovi

Petr Sklář

Narodil se v roce 1982, pochází z Břidličné, malého města v podhůří Jeseníků. Kvalita zdejší oblohy byla skvělým předpokladem pro vzrůstající zájem o astronomii, které se věnuje od svých 13 let. Od samotného začátku pozoruje především planety, jejichž kouzlu propadl při návštěvě Štefánikovy hvězdárny v Praze, kde probíhalo pozorování Jupitera. Jeho nejoblíbenější planetou je právě Jupiter, kterému věnuje nejvíce prostoru. Kromě této specializace občas pozoruje i Slunce, Měsíc, komety a deep-sky objekty.

    Štítky: Planety, Pozorování 


    45. vesmírný týden 2025

    45. vesmírný týden 2025

    Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

    Další informace »

    Česká astrofotografie měsíce

    Když se blýská v dáli

    Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

    Další informace »

    Poslední čtenářská fotografie

    SH2-188

    SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

    Další informace »