Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. do 25. října 2026. Měsíc po první čtvrti přibývá k úplňku, který nastane až v pondělí 26. října. Mezitím bude ještě tmavé ráno 22. října, kdy nastává maximum meteorického roje Orionidy, tvořeného částicemi Hallyeovy komety. Večer je vidět Saturn, ráno Mars s Jupiterem. Venuše prochází na denní obloze zdánlivě pod slunečním kotoučem a 24. října bude v dolní konjunkci. V pondělí 19. října má z Tanegašimy odstartovat japonská sonda MMX určená k průzkumu Marsovských měsíců. Před 425 lety zemřel v Praze Tycho Brahe. V neděli 25. října ve 3:00 SELČ se čas mění na 2:00 SEČ.
Aktuální články
Kvazary jsou bez nadsázky nejnebezpečnějšími objekty ve vesmíru. Skrývá se za nimi obrovská černá díra vážící bezmála milióny sluncí, která se dále krmí. Některé dosahují hmotností celých galaxií. Toto monstrum se překrmuje tempem, že nestíhá všechen materiál na sebe nabalovat, a tak ho díky své rotaci vystřeluje přes rotační póly rychlostmi blízkými rychlostmi světla ve formě “jetů”. Spolu s materiálem o teplotách miliónů stupňů, který kolem ní rotuje ve tvaru obrovského disku, patří mezi nejjasnější objekty ve vesmíru. Můžeme je pozorovat miliardy světelných let vzdálené - doslova napříč celým pozorovatelným vesmírem.
Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2026 Ing. Antonína Švejdu za jeho celoživotní badatelskou, publikační a popularizační činnost v oblasti historie astronomie a přístrojové techniky. Slavnostní předání ceny proběhne v sobotu 17. října 2026 ve 12:15 na 36. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě. Laureát cenu převezme z rukou emeritního předsedy České astronomické společnosti Štěpána Kováře. Následovat bude přednáška laureáta.
Druhý ročník Tatra Astro Summitu nadviazal na úspešný štart v minulom roku. V dňoch 5. až 9. októbra odzneli príspevky z oblasti stelárnej astronómie, fyziky Slnka, astrofyziky vysokých energií, ako aj prístrojovej techniky a metód spracovania dát. Prezentácie zahŕňali pozorovania na rôznych vlnových dĺžkach, pokročilé numerické modely a ich kombináciu.
Opakované výbuchy novy nezanechávají v okolí hvězdy jen jednotlivé rozpínající se obálky. Při každé další erupci narazí právě vyvržená hmota do pozůstatků předchozích výbuchů a vytváří nové rázové vlny, které plyn zahřívají na miliony stupňů. Trojrozměrné počítačové simulace nyní ukázaly, jak se takový složitý systém vyvíjí během více než jednoho století a jak se jeho historie otiskuje do rentgenového záření.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 12. 10. do 18. 10. 2026. Dorůstající Měsíc se objeví na večerní obloze a v neděli 18. října nastane první čtvrt. Na ranní obloze Mars dokončuje průchod hvězdokupou M44 (Jesličky). Nedaleko je Jupiter. Saturn je po opozici vidět celou noc. Venuše a Merkur zůstávají objekty pro denní pozorování. Slunce je aktivní, 10. října zasáhl Zemi výron koronální hmoty a vyvolal silnou geomagnetickou bouři a polární záře byla slabě vidět i z Česka. Z ISS se vrátila posádka Crew-12 a jihokorejská raketa Nuri vynesla družice NEONSAT. Před 50 lety skončil neúspěchem let Sojuzu 23.
Stejně jako se život člověka dá rozdělit do různých životních období, ukazuje se, že historie vesmíru má svůj vývoj také. Obdobím velkých změn je puberta, kdy se život obrátí takřka vzhůru nohama. Při přepočtu délky života člověka na stáří vesmíru došlo ve stejném období vesmírné “puberty” také k velkým změnám - vzhůru nohama se obrátila frekvence vzniku hvězd.
Časopis Astropis dosáhl na své jubilejní 150. vydání a na obálce jej zdobí opravdu typický obrázek letošního léta, medově zbarvená koróna při úplném zatmění Slunce ve Španělsku. Kromě aktuálních informací a tipů na pozorování nechybí tradiční přehled z kosmonautiky a především velmi zajímavé články, které jinde nenajdeme.
Podzimní obloha představuje jakýsi zajímavý předěl mezi odcházející letní a tou nastupující zimní. Zatímco ještě poměrně dlouho po skončení léta můžeme pozorovat letní souhvězdí, která se noc za nocí postupně sklánějí stále více k západu, na scénu se pomalu „klube“ například slavný Orion, jehož máme všichni spojeného se zimními měsíci. Pro základní orientaci na podzimní obloze si představme mnemotechnickou pomůcku, která tvoří titulek našeho prvního dílu…
Na začátku týdne prakticky neexistující aktivní oblast AR4549 se během několika dní výrazně rozrostla, objevilo se mnoho menších skvrnek. Díky komplexnímu magnetickému poli začalo docházet k silnějším erupcím. To vše zrovna v okamžiku, kdy procházela poblíž středu slunečního kotouče, takže případné výrony plazmatu mohou mířit přímo k naší Zemi. Dvě takové erupce skutečně způsobily zajímavé výrony hmoty z koróny, a tak i přes nepřízeň počasí musíme upozornit na možný výskyt polární záře v nadcházejících dnech.
Další články »
